Senzory a mobilita, zlepšování lidských schopností, post-klasická výpočetní a telekomunikační technika, digitální ekosystémy, nebo pokročilá AI a analytika jsou klíčovými trendy na letošní hype křivce rodících se technologií. Všechny mají potenciál výrazně zlepšit byznys nejen velkých firem. Proč a jak?
Hype křivka rodících se technologií pro rok 2019 obsahuje 29 technologií a technologických oblastí, které by podniky měly pozorně sledovat – jejich průsečíkem je pět technologických trendů, jež umožňují utvářet nové typy zážitků pomocí AI a dalších fenoménů z digitální oblasti.
“Technologické inovace se staly klíčem ke konkurenceschopnosti a odlišení se na trhu. Tempo technologických změn se postupně zrychluje s tím, jak se objevují stále převratnější novinky, s nimiž jen stěží udrží krok i ty nejinovativnější podniky,” říká viceprezident výzkumu Gartner Brian Burke. “Vedoucí pracovníci odpovědní za technologickou inovaci by proto měli pečlivě studovat profily technologií na této hype křivce a zhodnotit možný dopad těchto technologií na budoucí obchodní příležitosti.”
Hype křivka rodících se technologií je vůbec nejstarší sestavovanou křivkou. Je unikátní také coby nejužší výběr z více než 2 000 technologií, které analytici sledují na desítkách specificky (oborově, technologicky, obchodně apod.) zaměřených hype křivek. Jsou na ní koncentrovány technologie a trendy s největším potenciálním přínosem (z hlediska konkurenceschopnosti) v nadcházejících 5 – 10 letech.
A zde je oněch slíbených 5 nastupujících technologických trendů:
- Senzory a mobilita (sensing and mobility) – mobilní technologie jsou pochopitelně všudypřítomné, důležitá je ale především všudypřítomnost nejrůznějších senzorů (ať už v běžných mobilních zařízeních, nebo specializovaných IoT) umožňující snadný sběr a následné zpracování dat z nich – a v konečném důsledku zjišťování nových souvislostí, zlepšování služeb apod. Během následujících deseti let by například mohl vzniknout AR cloud obsahující 3D mapu celého světa, jež umožní zcela nové interakční a následně i obchodní modely pro monetizaci fyzického světa.
- Zlepšování lidských schopností (augmented humans) – už dávno nejde jen o fitness trackery nebo chytré náramky. Digitální technologie pronikají do oblastí zdravotní péče včetně specifických řešení například v oblasti protetiky. Dalšími souvisejícími technologiemi na křivce jsou biočipy, personifikace, rozšířená inteligence (kombinace AI s lidskými dovednostmi), emoční AI, pohlcující pracoviště a biotechnologie (umělé či pěstované tkáně).
- Post-klasická výpočetní a telekomunikační infrastruktura (postclassical compute and comms) – svět informací po desetiletí ovládaly tradiční architektury a jejich pravidla (např. Mooreův zákon). Nové generace výpočetních a komunikačních technologií ale stále častěji využívají architektury odlišné. To znamená nejenže se k nim (a jejich programování či využívání) musí přistupovat odlišně, ale také že pokrok může přicházet v odlišných inkrementech či skocích. Zásadní dopad by mohly mít například satelitní systémy na nízké orbitě (LEO satelity), jež celosvětově poskytnou rychlé a dostupné internetové spojení až polovině všech dnes nepřipojených domácností. Souvisejícími technologiemi na hype křivce jsou 5G, nové generace pamětí, satelitní systémy na nízké orbitě a nano 3D tisk.
- Digitální ekosystémy (digital ecosystems) – důležitá je především automatizace obchodních ekosystémů, odstraňující zbytečné transakční mezikroky a umožňující dynamické napojování služeb na sebe. Digitální ekosystémy využívají efektivní provázání tří klíčových skupin – podniků, lidí a věcí – na jediné sdílené platformě s cílem dosáhnout výsledku, který je všem přínosem. Digitální ekosystémy mohou navíc snadno překonávat tradiční (dřívější) zeměpisné, tržní či odvětvové bariéry. Digitalizace také vede k dekonstrukci tradičních prodejních či zásobovacích řetězců i vzniku zcela nových druhů produktů a služeb.
- Pokročilá umělá inteligence a analytika (advanced AI and analytics) – Dosah či hranice AI technologií se neustále mění s tím, jak nové druhy algoritmů a datových struktur otevírají zcela nové možnosti. AI tak vyráží do dalších směrů – pokročilá analytika dnes přináší autonomní či částečně autonomní zkoumání dat či obsahu pomocí nástrojů, které v tradiční BI neexistují. Dokáže tak přinášet nová zjištění, dělat přesnější předpovědi nebo sestavovat doporučení, a urychlovat i zpřesňovat tak rozhodovací procesy. Jednou z významných novinek je tzv. AI na okraji (Edge AI), jak vysvětluje Brian Burke: “Nástup edge AI je zásadní zejména pro aplikace citlivé na dobu odezvy (například autonomní navigační systémy), výpadky sítí (vzdálený monitoring, zpracování přirozeného jazyka, rozpoznávání obličejů), nebo pracují s velkými objemy dat (analýza videa).” Tento trend zahrnuje technologie, jako jsou strojové učení, edge AI, edge analytika, vysvětlitelná AI, AI PaaS, analýza pomocí grafů a další.
V roce 2019 se analytici Gartneru opět zaměřili na zařazení řady nových technologií, které na křivce doposud nefigurovaly. Díky tomu byla řada technologií z křivky vypuštěna – neznamená to ale, že by pozbyly na významu. Většina z nich je nadále součástí specifických hype křivek pokrývajících konkrétní technologické oblasti, trhy či oborové vertikály.
