Třetina zaměstnanců na plný úvazek se domnívá, že sladit pracovní kariéru s rodinným životem se za posledních pět let stalo obtížnější. Vyplývá to z celosvětového průzkumu společnosti „EY Global generations: A global study on work-life challenges across generations“. Nejvíce tento vývoj zasáhl mladší generace a rodiče, platí to však i všeobecně pro zaměstnance v některých zemích.
Co zaměstnance trápí? Podle celosvětového průzkumu jsou největší překážkou sladění pracovního života s osobním, stagnující platy a rostoucí životní náklady, delší pracovní doba a náročnější povinnosti v práci i doma. Přibližně polovina manažerů na celém světě tráví v práci více než 40 hodin týdně a čtyři z deseti tvrdí, že jejich pracovní doba se za posledních pět let prodloužila. Nejvíce vzrostl počet pracovních hodin u generace narozené na přelomu tisíciletí (tzv. „mileniáni“ nebo „generace Y“) a u zaměstnanců s dětmi.
Nejčastěji poukazují na obtížnější sladění práce a rodiny zaměstnanci na plný úvazek v Německu a Japonsku. V USA je hlavním důvodem ukončení pracovního poměru minimální růst mezd (78 %), zatímco v Německu je to přespříliš přesčasových hodin (75 %). Německo (70 %), Indie a USA (obě 61 %) mají největší procento zaměstnanců, kteří mají flexibilní pracovní dobu, na druhé straně žebříčku s nejméně flexibilními možnostmi skončily Čína (22 %) a Japonsko (30 %).
Více než 40 hodin týdně pracují v Mexiku a USA. Američtí muži mají tendenci měnit zaměstnání častěji než ženy nebo se raději vzdají kariérního postupu, aby měli větší kontrolu nad svým pracovním i osobním životem. V celosvětovém měřítku zaměstnanci s dětmi spíše dají výpověď ze zaměstnání pro nedostatek příležitostí k postupu než zaměstnanci, kteří nemají děti.
Skoro každý šestý zástupce generace Y v USA si stěžuje na negativní dopad pružné pracovní doby a 38 % by bylo ochotno se „přestěhovat do jiné země s lepší podporou rodičů na rodičovské dovolené“.
On-line průzkumu se zúčastnilo téměř 9 700 respondentů ze tří generací: Baby boomers (50-68), generace X (34-49) a generace Y (18-33). Průzkum se zaměřil na širokou škálu oblastí, například: nástup mladších generací do vedoucích funkcí, problémy spojené se sladěním pracovního a osobního života a ekonomickou situací, flexibilitu pracovních hodin celosvětově a dále proč zaměstnanci zůstávají v práci anebo proč dávají výpověď.
„Protože mladší generace přecházejí na vedoucí funkce a více žen nastupuje do zaměstnání, chtěli jsme být lépe informováni o problémech zaměstnanců v různých společnostech z pohledu různých generací a zemí a dalších hledisek. Především jsme se zaměřili na generaci Y, jejíž zástupci začínají zakládat rodiny a zároveň se musí potýkat s náročnějšími úkoly plynoucími z větší odpovědnosti v práci. Tito lidé dnes nehledají jen peníze, ale vyváženost mezi prací a životem. Chtějí sice dobrý plat, ale chtějí si také jít večer zacvičit, věnovat se partnerce, partnerovi, dětem,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a východní Evropě.
Třetina zaměstnanců na plný úvazek ve světě uvádí jako hlavní důvod ztížených podmínek ke zvládnutí práce a rodiny v posledních pěti letech: „můj plat se moc nezvýšil, ale životní náklady ano“. V těsném závěsu je odpověď: „moje pracovní povinnosti vzrostly“. Mezi dalších pět důvodů patří náročnější povinnosti doma, delší pracovní doba a přírůstky do rodiny.
„Stále častěji také do zaměstnání nastupují ženy na mateřské dovolené. Musí často překonat větší překážky, pokud se chtějí naplno věnovat kariéře. Někdy se musí naučit být v dobrém slova smyslu sobecké, jít si za tím, co chtějí, a nechat své okolí, ať se podílí na domácnosti či výchově dětí. A to ne každá žena ve finále chce a dokáže. Je to otázkou priorit, pokud se ženy chtějí doopravdy prosadit, prosadí se,“ říká Magdalena Souček.
Nejčastěji poukazují na obtížnější sladění práce a rodiny zaměstnanci na plný úvazek v Německu a Japonsku, ale stejný důvod uvádí i každý čtvrtý americký zaměstnanec.
Vzrůstající nesoulad mezi pracovním a osobním životem dokládá skutečnost, že přibližně polovina respondentů z řad generace Y a generace X uvedla jako hlavní příčinu větší nároky v zaměstnání. Více než dva respondenti z každých pěti také poukázali na více povinností v domácnosti.
Ve srovnání s bezdětnými zaměstnanci mají největší potíže zvládnout pracovní a rodinný život rodiče s dětmi v Německu, Velké Británii, Indii a USA.
Přibližně polovina (46 %) manažerů na celém světě tráví v práci více než 40 hodin týdně a čtyři z deseti tvrdí, že jejich pracovní doba se za posledních pět let prodloužila.
Počet pracovních hodin se v průběhu posledních pěti let zvýšil u 41 % manažerů, kteří jsou pracující rodiče na plný úvazek, zatímco pouze 37 % bezdětných manažerů pracuje déle.
Globální průzkum EY se zaměřil na klíčové důvody, proč zaměstnanci na plný úvazek podávají výpověď. Tyto informace jsou důležité pro společnosti, které si v době hospodářského oživení a nástupu mileniánů do vedoucích funkcí chtějí své zaměstnance udržet. Hlavních pět důvodů je: minimální růst platu, nedostatek příležitostí ke kariérnímu postupu, příliš přesčasových hodin, pracovní prostředí, které nemotivuje k týmové práci a nadřízený neumožňující pružnou pracovní dobu.
Na předním místě mezi deseti hlavními faktory je pracovní flexibilita, včetně „stigmatu pružné pracovní doby“, kdy se předpokládá, že kariérní postup lidí, kteří požadují pružné pracovní hodiny nebo zůstanou doma, tím utrpí. Dalšími uváděnými faktory byly celková nedostatečná flexibilita na pracovišti, nemožnost pracovat z domova nebo příliš mnoho služebních cest přes noc.
Oproti bezdětným zaměstnancům rodiče častěji zmiňují málo příležitostí k pracovnímu postupu jako důvod k ukončení zaměstnání. Tím dokládají nezmenšené pracovní ambice i po založení rodiny.
"Když si dnes chcete zaměstnance udržet, nestačí jen na začátku důkladně vybírat z kandidátů. Peníze dnes také motivují jen do určité míry. Musíte se nutně přizpůsobovat potřebám jednotlivých generací, ať je to flexibilní pracovní doba, vhodná práce s rodiči na mateřské nebo otcovské dovolené. Klíčové je se také zaměřit na talentované pracovníky skrz generace a pracovat s nimi, snažit se jim vyjít vstříc,“ vysvětluje Magdalena Souček.
Kromě odpovídajícího platu a dalších zaměstnaneckých výhod patří k nejdůležitějším pěti kritériím nového zaměstnání „být schopen pracovat pružně a mít neustále možnost pracovního postupu“. Stejný podíl respondentů (74 %) uvádí „práci s kolegy i nadřízeným, kteří podporují moji snahu pracovat flexibilně“. Další výhody spojené s pružnou pracovní dobou, které si zaměstnanci na plný úvazek přejí, zahrnují možnost neformální pružné pracovní doby v případě potřeby, placenou rodičovskou dovolenou a málo přesčasů.
Generace Y více než jiné generace považuje za důležité mít nárok na placenou rodičovskou dovolenou nebo dotovanou péči o děti a možnost pracovat z domova 1-2 dny v týdnu.
Zajímavé je, že dvě třetiny zaměstnanců na plný úvazek by si raději vybraly práci v blízkosti rodiny než menší počet vícedenních služebních cest, pokud budou mít možnost umístit děti do předškolních zařízení nebo na ně obdrží příspěvky a pokud budou moci v případě potřeby vypnout telefon a počítač nebo pracovat z domova.
Jedno ze zarážejících zjištění je, že 38 % respondentů generace Y v USA uvedlo, že by bylo ochotno se „přestěhovat do jiné země s lepší podporou rodičů na rodičovské dovolené“, což patrně souvisí s nedostatečnou podporou rodičů při péči o dítě v USA.
Hospodářská situace hraje v životě zaměstnanců na plný úvazek významnou roli, což se v posledních pěti letech projevilo mnoha způsoby.
Více než každý pátý zaměstnanec podporoval rozhodnutí manželky nebo partnerky vrátit se do práce po mateřské dovolené a čtvrtina zaměstnanců si přála, aby manžel/ka nebo partner/ka nepodávali výpověď a nekrátili pracovní dobu z důvodu lepšího zvládání pracovních a rodinných povinností.
Zhruba 23 % zaměstnanců se rozhodlo nemít další děti a každý pátý další děti odložil.
Ekonomické podmínky měly vliv i na manželství. Téměř každý šestý zaměstnanec na plný úvazek se rozvedl nebo začal žít odděleně z finančních důvodů a necelá šestina zaměstnanců rozvod odložila.
Každý pátý zaměstnanec na plný úvazek byl podle průzkumu nucen přerušit nebo odložit vyšší vzdělání, anebo uvedl horší schopnost platit za vzdělání svých dětí.
