Více než 60 procent českých firem považuje šedou ekonomiku za reálný problém. Při srovnání s dalšími sedmi státy střední a východní Evropy se ukazuje, že ostatní země CEE kromě Estonska tento problém vnímají ještě ostřeji. Toto a mnohá další zjištění přinesl aktuální průzkum Puls ekonomiky, který ve střední a východní Evropě (CEE) uskutečnila mezi téměř pětistovkou vedoucích pracovníků firem společnost KPMG.
„Objem šedé ekonomiky v České republice není zanedbatelný, v posledních několika letech představuje zhruba polovinu státního rozpočtu,“ upozorňuje Jan Žůrek, řídící partner, KPMG Česká republika, na závažnost problému.
Z celkem osmi oslovených zemí CEE se 75 procent dotázaných shodlo, že šedá ekonomika ohrožuje ekonomiku jako takovou. Za vážný problém ji považuje drtivá většina slovenských, rumunských, litevských a maďarských podnikatelů. Shoda ale zdaleka nepanuje v předpokládaných oblastech, které šedou ekonomiku nejvíc přitahují. Více než polovina českých podnikatelů tvrdí, že největší problém představují daňové úniky. Machinace s daní z přidané hodnoty pak zaujímají druhé místo. Čeští podnikatelé naopak proti jiným státům nepřisuzují velkou váhu pašování spotřebního zboží.
I výsledky jiných průzkumů, které celosvětová síť poradenských společností KPMG dříve uskutečnila, napovídají, že Česká republika zřejmě dosahuje v potírání pašování zboží dobrých výsledků. Například podíl pašovaných cigaret na českém trhu letos dosáhl 3,1 procent, což představuje přibližně třetinu evropského průměru.
Pouhých 7 procent českých podnikatelů spatřuje práci načerno jako jeden z významných původců šedé ekonomiky. Tento výsledek je druhý nejnižší ze všech zkoumaných států. „Proti tomu téměř každý třetí podnikatel z Maďarska a Lotyšska vnímá právě práci na černo jako zásadní problém,“ uzavírá Jan Žůrek.
Dodejme, že průzkum Puls ekonomiky 2014 realizovaly členské společnosti sítě KPMG mezi vedoucími představiteli firem v září 2014, a to v osmi zemích regionu CEE (Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko). Celkem 456 manažerů a čelních představitelů firem odpovídalo na otázky týkající se stavu jejich národních ekonomik, eura, zahraničních investic, daňového systému a firemní strategie v oblasti odměňování a zaměstnávání.
