Česká ekonomika podle údajů Ministerstva financí ČR nadále dynamicky roste. Ve 2. čtvrtletí 2016 dosáhl růst reálného HDP 3,6 % meziročně a 0,9 % mezičtvrtletně (po sezónním očištění). Celková důvěra v domácí ekonomiku se zvyšuje, domácnosti utrácejí stále více. Jaký vývoj ekonomiky - a ekonomické nálady - můžeme čekat v příštích měsících?
Ekonomika tedy roste, ale struktura ekonomického růstu se podle MF ČR zásadně změnila. Hlavním tahounem hospodářského růstu byl v posledním období zahraniční obchod, na nějž příznivě působilo zvýšení exportní výkonnosti. Naopak ke zpomalení růstu domácí poptávky přispěl především pokles tvorby hrubého fixního kapitálu o 4,1 %.
Investice sektoru vládních institucí se proti mimořádné úrovni roku 2015 (enormní nárůst investic v roce 2015 v důsledku konce finanční perspektivy 2007–2013) snížily téměř o čtvrtinu a soukromé investice do fixního kapitálu vykázaly stagnaci (rovněž v důsledku přelomu období finančních perspektiv). Nejrychleji rostoucí složkou domácí poptávky tak zůstala soukromá spotřeba. Ta odráží dobrou příjmovou situaci domácností v podmínkách téměř zanedbatelné inflace, (průměrně v roce 2016 vzrostly za leden až září ceny meziročně o 0,4 %).
Na trhu práce se ekonomická konjunktura projevila v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů, zaměstnanost v 1. pololetí meziročně vzrostla o 1,8 %, míra nezaměstnanosti dosáhla 4,1 %. Běžný účet platební bilance zůstal i ve 2. čtvrtletí v mírném přebytku.
Po odeznění jednorázových faktorů by růst reálného HDP měl podle MF ČR v roce 2016 zpomalit na 2,4 % a v roce následujícím dosáhnout 2,5 %. Hospodářský růst by tak měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Zatímco v roce 2016 by příspěvky domácí i zahraniční poptávky k ekonomickému růstu měly být zhruba stejné, v roce 2017 již bude hlavním tahounem hospodářského růstu opět domácí poptávka.
S ohledem na vývoj investic ve vládním sektoru by celková tvorba hrubého fixního kapitálu měla v roce 2016 klesnout, v následujícím roce však by však již měla k ekonomickému růstu přispívat kladně. MF očekává, že korunové ceny ropy v meziročním srovnání vzrostou až v závěru roku 2016. Průměrná míra inflace by tak mohla dosáhnout 0,5 % v roce 2016 a až v roce následujícím zrychlit na 1,2 %. Míra nezaměstnanosti by se v roce 2017 měla nepatrně snížit na 3,9 %, další pokles nezaměstnanosti však již naráží na strukturální omezení. Běžný účet platební bilance by měl i nadále zůstat v mírném přebytku.
Nastíněný makroekonomický vývoj by mohl být ohrožen zejména riziky ve vnějším prostředí. Jedná se především o důsledky referenda o setrvání Spojeného království v Evropské unii, dalším zpomalením růstu čínské ekonomiky či vysoký podíl nesplácených úvěrů v některých významných evropských bankách. Nepříznivý faktor představují i geopolitická rizika.
Podle poslední analýzy ČSÚ se celková důvěra v domácí ekonomiku opět v listopadu zvýšila. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený v bazickém indexu, oproti říjnu vzrostl o 1,8 bodu na hodnotu 99,3. Indikátor důvěry podnikatelů se meziměsíčně zvýšil o 2,3 bodu na hodnotu 97,5. Indikátor důvěry spotřebitelů se meziměsíčně mírně snížil o 1 bod na hodnotu 107,9. Ve srovnání s listopadem 2015 jsou souhrnný indikátor důvěry, indikátor důvěry podnikatelů a indikátor důvěry spotřebitelů vyšší.
Indikátor spotřebitelské důvěry se v listopadu meziměsíčně mírně snížil o 1 bod na hodnotu 107,9. Ze šetření v listopadu vyplynulo, že se pro příštích dvanáct měsíců v meziměsíčním srovnání zvýšily obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace. Obavy z jejich vlastní finanční situace se téměř nezměnily. Obavy ze zvýšení nezaměstnanosti se mírně zvýšily. Úmysl spotřebitelů spořit se v porovnání s říjnem zvýšil. Obavy spotřebitelů z růstu cen se zvýšily. V meziročním srovnání je ovšem důvěra spotřebitelů vyšší.
Dodejme, že uvedené hodnoty vycházejí z indexu stanoveného na základě hodnot důvěry obyvatel v roce 2005. Údaje z roku 2005 tak znamenají 100 bodů. K výraznému poklesu došlo v krizi v letech 2008 a 2009, k mírnému pak koncem roku 2013.
V průmyslu se podle ČSÚ v listopadu důvěra podnikatelů meziměsíčně zvýšila o 2,5 bodu na hodnotu 99,0. Hodnocení současné celkové ekonomické situace respondentů se nezměnilo. Hodnocení současné celkové poptávky se mírně zvýšilo, hodnocení zahraniční poptávky se téměř nezměnilo. Zásoby hotových výrobků se podle respondentů také téměř nezměnily. Respondenti očekávají pro příští tři měsíce vyšší tempo růstu výrobní činnosti a téměř neměnnost zaměstnanosti. Očekávání vývoje ekonomické situace pro období příštích tří měsíců se nezměnila, pro období příštích šesti měsíců se mírně zvýšila. Celková důvěra v odvětví průmyslu je v meziročním srovnání také vyšší.
Ze šetření ČSÚ o investiční činnosti ve zpracovatelském průmyslu vyplývá, že pro rok 2017 předpokládají respondenti meziroční růst investic o přibližně 7 %. Půjde přitom převážně o obnovu výrobních zařízení, méně pak o rozšíření výrobních kapacit a pořízení nových technologií.
Celková důvěra v odvětví stavebnictví se v listopadu meziměsíčně zvýšila o 4,6 bodu na hodnotu 79,1. Ve stavebních podnicích se podle ČSÚ hodnocení současné ekonomické situace respondentů mírně zvýšilo. Hodnocení celkové poptávky po stavebních pracích se oproti říjnu zvýšilo. Respondenti očekávají pro příští tři měsíce růst tempa stavební činnosti a růst zaměstnanosti. Očekávání vývoje ekonomické situace pro období příštích tří měsíců se téměř nezměnila, pro období příštích šesti měsíců se snížila. V meziročním srovnání je ale důvěra podnikatelů ve stavebnictví nižší.
V listopadu se indikátor důvěry v odvětví obchodu oproti říjnu zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 101,2. Hodnocení současné ekonomické situace respondentů se téměř nezměnilo. Zásoby zboží se snížily. Očekávání vývoje ekonomické situace pro období příštích tří měsíců se mírně zvýšila, pro období příštích šesti měsíců se téměř nezměnila.
Ve vybraných odvětvích služeb, včetně bankovního sektoru, se podle ČSÚ důvěra podnikatelů v listopadu zvýšila o 2,1 bodu na hodnotu 97,7. Hodnocení současné ekonomické situace respondentů se oproti říjnu téměř nezměnilo. Hodnocení poptávky v listopadu se zvýšilo, její očekávání pro příští tři měsíce se téměř nezměnila. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců se zvýšila. V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb vyšší.
Příznivý vývoj hotovostního salda státního rozpočtu a místních rozpočtů v roce 2016, podpořený solidními daňovými příjmy a poklesem úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu, má za následek, že pro rok 2016 očekává MF ČR saldo sektoru vládních institucí v metodice ESA 2010 ve výši -0,2 % HDP a výši dluhu sektoru vládních institucí 38,6 % HDP. Od vrcholu v roce 2013 se jej podařilo snížit o 26,4 mld. Kč, resp. o 6,3 procentních bodů při vyjádření v poměru k HDP.
„Ve fiskální predikci zohledňujeme pokračující ekonomický růst v letech 2017–2019 v průměru o 2,4 % ročně a také rozpočtovou strategii současné vlády v podobě snižování deficitů státního rozpočtu. Mezi opatření, která mají zásadní vliv na prognózovanou výši příjmů a výsledků hospodaření, patří instituty zaměřené na boj proti daňovým únikům a zlepšený výběr daní. Proto odhadujeme, že nejpozději v roce 2018 by poprvé v historii České republiky mělo být dosaženo přebytku hospodaření sektoru vládních institucí (v mezinárodně srovnatelné metodice ESA 2010),“ uvádí materiál MF ČR.
Důsledkem zmíněných opatření by měl být rovněž pokles strukturálního deficitu až na vyrovnanou hodnotu v roce 2019. V letech výhledu by tak Česká republika měla bezpečně plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl vyplývající z pravidel a závazků v rámci Evropské unie.
Období kolem konce jednoho roku a začátku roku nového je vždy jednak časem bilancování, jednak časem pohledů do budoucna. A...
