I když se zaměstnavatelé napříč obory snaží svým zaměstnancům zvyšovat mzdy, míru inflace tohle zvýšení nepokryje. Do slibného vývoje ekonomiky na začátku kalendářního roku totiž zasáhla válka na Ukrajině, která přinesla narušení dodavatelských řetězců, růst cen energií a ještě dramatičtější nedostatek pracovníků, kvůli němuž musí firmy často omezovat provozy. Očekávat se proto dá pokles životní úrovně českých zaměstnanců a s tím související nižší apetit utrácet za zboží a služby. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v 9 oborech a 13 regionech.
„Trh práce v České republice se letos potýká s nejistotami, které jsou způsobeny jak neukončenou pandemickou krizí, tak válečným konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině. Zatímco s pandemií se trh práce v mnoha oblastech naučil žít, válečný stav mu neumožnil původně předpokládaný vývoj,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group, a dodává: „Vezmeme-li v potaz míru inflace, aktuální a předpokládaný vývoj cen komodit, energetickou krizi, narušené dodavatelské řetězce, vývoj kurzu české koruny vůči Euru a absenci kvalifikované pracovní síly a přidáme-li nevyčíslitelnou nejistotu budoucího období, tak je patrné, že mnozí zaměstnavatelé, ačkoli by chtěli, nejsou schopni zaměstnancům zvyšovat mzdy tak, aby toto zvýšení pokrylo výši inflace a uspokojilo očekávání.“
Situace nejvíce ovlivnila výrobní a stavební firmy. Kromě toho, že musí řešit rostoucí ceny komponent a materiálů, jim více než dříve chybí kvalifikovaná pracovní síla, a to i navzdory silnému přílivu uprchlíků z válkou ohrožených zón. Dlouhodobá přílišná závislost na pracovnících z Ukrajiny se ukázala být nejjednodušší, avšak v zásadě chybnou cestou. Aktuálně je kvůli všeobecné mobilizaci a válce nábor z této země prakticky nemožný a jiné zdroje uchazečů o práci nejsou dostatečné. „Tento problém může vyřešit česká vláda, a to přesměrováním schválených kvót v Programu kvalifikovaný zaměstnanec z Ukrajiny na jiné země. Vláda je ale v této oblasti překvapivě pasivní a vyčkává vývoje na Ukrajině a patrně i výsledků komunálních voleb. Tímto přístupem ztrácíme jakoukoliv konkurenční výhodu vůči okolním zemím v čele s Polskem, které velmi dobře pochopilo, že pokud má ekonomika růst, je potřeba zabezpečit dostatek kvalifikovaných uchazečů a tím pádem změnit nastavení pravidel ekonomické migrace,“ vysvětluje Martin Malo.
Některé obory i navzdory současným ekonomickým problémům rostou a svým lidem kromě mezd navyšují i monetární benefity. Vedle tradičních bonusů či prémií se objevuje i benefit v podobě ročního dorovnání mzdy dle aktuální inflace, a to zejména v oboru informačních technologií nebo podnikových služeb. Díky prohlubujícímu se nedostatku lidí se běžným jevem stává také nástupní bonus i odměna za doporučení nového pracovníka. Ve výrobě se nejčastěji v obou případech jedná o 25 tisíc, výjimkou ale není ani dvojnásobná částka. V IT anebo ve farmacii pak jde obvykle o šesticiferné částky. Nedostatek lidí dává českým zaměstnancům jistotu, že se ani do budoucna nemusí obávat o práci. Dá se očekávat, že nezaměstnanost bude v následném období oscilovat mezi 2,7-3,3 %, ale to pouze za předpokladu, že nenastane nejčernější scénář energetické krize.
Dle kvalifikovaných odhadů chybí v Česku kolem 20 až 30 tisíc IT pracovníků. Firmy se vzájemně předhání a snaží se kandidáty zaujmout zajímavými benefity, lákavou finanční odměnou i možností pracovat odkudkoliv. Situaci zhoršuje rostoucí zájem zahraničních firem, které českým kandidátům umožňují pracovat vzdáleně. Nejhůře se firmám daří obsazovat seniorní role v oblasti developmentu, velký nedostatek hlásí i v případě Java developerů. Přibývá také pozic, které kombinují technické znalosti a zkušenosti s měkkými dovednostmi, například se schopností práce v týmu, uměním komunikace či dovedností vysvětlit laikům složité IT řešení. Zaměstnávání cizinců se s ohledem na situaci v Evropě může nabízet jako vhodné řešení, v řadě firem ale zůstává překážkou jazyk nebo komplikovaný proces s pracovními vízy.
Poptávka po pracovní síle ve výrobě i nadále výrazně převyšuje množství dostupných kandidátů. Největší zájem mají firmy o svářeče, CNC obráběče, elektrotechniky, konstruktéry, projektanty a technology ve výrobě, stále častěji však poptávají i pracovníky pro oblast kvality. Výše zmíněný nedostatek je ještě umocněn odlivem zkušených ukrajinských pracovníků, kteří se vrátili zpět do své vlasti. Vliv na výrobní závody má také přetrvávající nedostatek čipů a ostatních komponentů, který ochromil zejména automobilový průmysl a přidruženou strojní výrobu. Ve snaze přilákat co nejvíce uchazečů nabízejí firmy z výroby často relokační, náborové nebo návratové příspěvky. V rámci snahy o udržení stávajících zaměstnanců pak řada společností navyšovala mzdy, nejčastěji v rámci jednotek procent a napříč pozicemi i regiony. Nejvíce se mzdy zvýšily v Praze a Středočeském kraji.
I přesto, že nové stavební projekty brzdí stoupající ceny energií a stavebních materiálů, růst hypotečních sazeb a inflace, poptávka po zaměstnancích ze stavebnictví stále roste. Na trhu práce chybí zejména řemeslnické a dělnické profese, nejvíce zedníci a truhláři. Jejich nedostatek prohlubuje i válka na Ukrajině, která byla vždy zdrojem kvalitních a zkušených pracovníků. Oproti loňskému roku se začaly častěji obsazovat i pozice v oblasti udržitelnosti a firmy poptávají také stavbyvedoucí, projektanty či rozpočtáře a správce budov. V případě kvalifikovaných pozic zaměstnavatelé odmítají slevit ze svých nároků, u ostatních jsou ale ochotní dělat kompromisy a navíc nabídnout například jazykové kurzy či ubytování v blízkosti projektu. Cena práce se zvyšuje, a mzdy ve stavebnictví tak vzrostly napříč všemi pozicemi.
V oboru obchodu a marketingu i nadále přetrvává zvýšená poptávka zejména po zaměstnancích z oblasti e-komerce a výkonnostního marketingu. Nejvíce žádaní jsou nyní business analytici, PPC specialisté a obecně zaměstnanci, kteří umí pracovat s daty, vyčíst z nich trendy a sledovat zákaznickou zkušenost. Právě ta nyní ve firmách silně rezonuje a je na ni kladen čím dál větší důraz. Zvýšená poptávka je pak také v oblasti tvorby obsahu pro web a sociální sítě, a proto jsou více než kdy jindy žádaní obsahoví specialisté a copywriteři. Svůj marketingový tým rozšiřují zejména společnosti pohybující se mimo segment rychloobrátkového spotřebního zboží, nejčastěji jde o investiční či developerské firmy, banky a pojišťovny. Co se týká obchodu, největší rozmach je v oblasti e-komerce a služeb. Firmy potřebují zaměstnance na akvizici a rozvoj obchodu, tedy hlavně business developery. U obchodních zástupců je důraz kladen především na technické znalosti. Jejich startovací mzdy vzrostly, a to i u juniorů napříč regiony.
Firmám z oboru logistiky a dopravy chybí nejvíce uchazeči na pozice vedoucích logistiky, skladníků, řidičů VZV, skladových operátorů, materiálních plánovačů a dispečerů. Rostoucí počet zaměstnavatelů má zájem také o kandidáty se zkušenostmi v takzvané interní logistice, kdy vzhledem k omezení finančních zdrojů chtějí ušetřit externě vynaložené náklady. V oblasti štíhlé výroby však kandidátům často chybí potřebná certifikace.
V nákupu naopak zůstává i po pandemii poptávka po zaměstnancích nízká. Souvisí to především s větší automatizací a reorganizací nákupních týmů. Ve skladech byli v loňském roce zaměstnáváni především skladníci ze zahraničí, konkrétně z Ukrajiny. Díky válce však došlo k velkému odlivu těchto pracovníků, a společnosti proto nyní hledají náhradní řešení a uchylují se k náboru z jiných segmentů či z jiných zemí. Díky nedostatku zaměstnanců pak dochází k nárůstu mezd.
Rostoucí počet firem si uvědomuje, že je na jejich pracovníky z oblasti lidských zdrojů vyvíjen stále větší tlak, ať už jde o řešení nedostatku pracovníků, protipandemická opatření či zavádění digitalizace procesů, a náležitě je proto oceňuje. Velká část úkolů, které před HR odděleními aktuálně stojí, spočívá ve zvýšení míry využití online nástrojů a posílení dobrého jména zaměstnavatele. Díky tomu vzniká řada nových pracovních pozic a spolu s nimi roste i potřeba HR business partnerů. Nejvyhledávanější pozicí z oblasti lidských zdrojů je jednoznačně náborář.
V oblasti administrativy je nejhledanější pozicí office manažer/ka. Protože je u ní často kladen velký důraz na znalost anglického jazyka, což bývá pro řadu kandidátů problémem, je poměrně těžké ji obsadit. V administrativě musí pracovníci často zastávat v rámci jedné pozice více rolí, a to je důvodem zvýšené fluktuace. V oblasti práva jsou aktuálně nejvíce poptávané pozice koncipientů.
Organizace z oboru bankovnictví a finančních služeb i nadále aktivně poptávají nové zaměstnance. Oproti loňskému roku však nehledají pouze náhrady za bývalé zaměstnance, ale otevírají i nová pracovní místa, a to především v oblasti investic. Kandidáti na trhu práce však chybí, a proto jsou firmy nově otevřené i absolventům. I přesto, že největší poptávka je po kandidátech na manažerské pozice zaměřené na finance či daně, mezi nejhůře obsaditelné pozice patří mzdoví a finanční účetní a fakturanti. Na pozicích účetních přitom došlo k mírnému nárůstu mezd. I nadále přetrvává trend sdružování pracovních pozic, kdy zaměstnanci zastávají za stejnou mzdu dvě role najednou. Firmy, které nenabízí možnost home office, často přichází o kandidáty.
Dlouhodobý nedostatek kvalifikované pracovní síly ve farmacii a zdravotnictví i nadále přetrvává. Atestované lékaře je problém sehnat i na soukromých klinikách, které kandidáti obvykle upřednostňují. Zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny brání jazyková bariéra i byrokracie. Mzdy zdravotních sester již v loňském roce atakovaly padesátitisícovou hranici, a to zejména díky přesčasům a covidovým bonusům. V oblasti farmacie je největší poptávka po uchazečích na pozice registračních specialistů a manažerů, farmakovigilance a po pracovnících v oblasti výroby léčiv a kvality. Zaměstnavatelé mají zvýšený zájem také o dokumentační specialisty.
Podnikové služby jsou oborem, u kterého pandemická krize akcelerovala rozvoj a implementaci nových technologií a zavedení nových pracovních přístupů. Výsledkem je meziroční růst zaměstnanosti v tomto sektoru o celých 13 %. Oborová asociace ABSL navíc předpokládá, že celkový počet zaměstnanců oboru do roku 2025 vzroste o dalších 50.000, a dosáhne tak celkové úrovně 200.000 lidí. Protože velký podíl zaměstnanců oboru tvoří cizinci, bude pro tento sektor klíčové zjednodušení pravidel ekonomické migrace. Zvýšená náborová aktivita zaměstnavatelů způsobila růst konkurence mezi jednotlivými centry, což vyvolává potřebu správně a ambiciózně nastavovat mzdové podmínky a s nimi spojené benefity, a to jak pro současné zaměstnance, tak i pro budoucí uchazeče. Proto ve sledovaném období, ačkoli nijak výrazně, mzdy v tomto oboru rostly a rozšiřovala se i paleta benefitů jako flexibilita pracovní doby či možnost práce z home office i ze zahraničí. Mezi další očekávané benefity ze strany zaměstnanců pak patří 13./14. plat a navýšení mzdy o míru inflace.
