Jak si letos vede česká ekonomika? Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik EY, komentuje dopady vývoje v eurozóně na Českou republiku a předpokládaný makroekonomický vývoj v ČR. Jaký bude tedy celkově letošní rok pro naši ekonomiku?
„Růst HDP byl v prvním letošním čtvrtletí vyšší, než se původně předpokládalo, mezikvartálně činil 2,4 % a meziročně dokonce 4 %. Z analýzy jednotlivých složek tvořících HDP vyplývá, že k tomu přispěl především nárůst zásob (motivovaný legislativní změnou ovlivňující výši spotřební daně z tabákových výrobků), který se na zvýšení HDP podílel 1,8 procentními body, což je neobvykle hodně," říká Fanta.
A dodává: "Podle původních předpokladů měl proto v následujících čtvrtletích růst zpomalit. Nicméně výsledky za druhé čtvrtletí byly opět výborné, HDP se mezikvartálně zvýšil o 1 % a meziročně díky bazickému efektu o 4,4 %, takže tempo růstu za celé první pololetí bylo 4,2 %. Index nákupních manažerů PMI za první měsíc třetího čtvrtletí, tedy za červenec, činil 57,5, což je rekord za posledních 51 měsíců a nejvyšší hodnota v EU. Díky zvýšení reálných mezd, zahraniční poptávky a korporátních úvěrů rostla rychle také průmyslová výroba a objem maloobchodního prodeje, meziročně cca o 7 %.“
„S ohledem na tato pozitivní data jsme odhad růstu HDP České republiky pro rok 2015 výrazně zvýšili, a to z 2,6 % v naší červnové prognóze na 4,3 %. Nejrychleji rostoucí složkou HDP budou díky veřejným výdajům investice. Na nárůst spotřeby má pozitivní vliv nižší cena ropy, která posiluje reálné příjmy domácností.“
Vývoj české ekonomiky v roce 2015 podle EY příznivě ovlivňují následující okolnosti:
Větší veřejné investice – investice budou i v letošním roce důležitým motorem růstu české ekonomiky, a to především veřejné investice, které porostou díky většímu čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU a díky jednorázovému navýšení výdajů na obranu. Také soukromé investice pravděpodobně vzrostou v souvislosti s poklesem cen ropy a díky trvale nízkým úrokovým sazbám. V letošním roce by investice měly růst více než 4% tempem (oproti 2 % v roce 2014), tedy nejrychleji od dob před globální finanční krizí.
Pokles cen ropy – odhad průměrné ceny ropy Brent pro rok 2015 je 55 amerických dolarů za barel, což je hluboko pod průměrnou cenou v roce 2014, která se blížila 100 amerických dolarů. Tento propad bude znamenat pozitivní poptávkový šok a měl by podpořit spotřebitelské výdaje i investice.
Růst spotřebitelské poptávky – motorem výrazného růstu spotřeby bude nízká inflace, klesající míra nezaměstnanosti (momentálně nejnižší od roku 2009) a rostoucí reálné mzdy. V roce 2015 i 2016 by spotřeba měla v České republice podle předpokladu růst více než 3% tempem, tedy nejrychleji od roku 2007.
Uvolnění fiskální politiky – po výrazných úsporných opatřeních z let 2011–2013 došlo v letošním roce k uvolnění fiskální politiky cca o 1 procentní bod HDP, především kvůli nižším výnosům spotřební daně a vyšším investičním výdajům. Rozpočtový schodek by nicméně měl být pod 2 % HDP. Během následujících dvou let by se měla fiskální politika začít opět zpřísňovat a růst spotřeby oslabí.
Oživení úvěrů – postupný nárůst úvěrů, který motivuje zvyšující se poptávka korporátního sektoru, bude mít pozitivní vliv na soukromé investice. Z průzkumů rovněž vyplývá, že podmínky poskytování úvěrů se postupně uvolňují, což by mělo dále příznivě ovlivnit úvěrové objemy.
Výrazný růst dovozu – přes pokles cen ropy poroste dovoz rychleji než vývoz, a to dle EY především kvůli letošnímu rychlému nárůstu investic náročných na dovoz. Čistý dovoz tak bude letos brzdou růstu. Avšak vzhledem k tomu, že v roce 2015 končí aktuální cyklus čerpání prostředků z fondů EU, investice, a tudíž i dovoz v příštím roce zpomalí a čistý vývoz bude faktorem podporujícím růst.
Zpomalení čínské ekonomiky – zatímco výraznější oživení evropské poptávky bude mít na český vývoz příznivý dopad, zpomalení čínské ekonomiky, kde má česká ekonomika sice nepřímou, ale významnou angažovanost prostřednictvím německých výrobních řetězců, představuje pro český export riziko.
Nízká inflace – v červnu se inflace zvýšila na 0,8 %, ovšem vlivem nižších cen potravin ve dvou následujících měsících, tj. v červenci a v srpnu, opět poklesla na 0,3 %. Vzhledem k dalšímu snížení cen ropy nebude patrně možné dosáhnout stanovené 2% inflace před rokem 2017.
Devizové rezervy nejsou velké – devizové rezervy České republiky odpovídají necelé třetině jejího HDP, takže riziko předčasného uvolnění kurzu koruny (jako se to stalo se švýcarským frankem) je malé.
EY předpokládá, že stávající oživení ekonomické aktivity poněkud opadne, takže růst HDP v příštím roce zpomalí na 2,6 % (což je o něco méně než náš červnový odhad) a na průměrných 2,5 % v letech 2017–19. Největší podíl na tom má přehodnocení odhadovaného růstu čínské ekonomiky směrem dolů a následující faktory:
Pomalejší růst produktivity práce – vzhledem k tomu, že příliv přímých zahraničních investic je nižší než před globální krizí, bude se výrobní sektor potýkat s pomalejším růstem produktivity práce.
Nižší nabídka pracovní síly – stárnutí populace bude omezovat nabídku pracovní síly, a tím i znesnadňovat podnikovou expanzi. Podmínkou zvýšení střednědobého prorůstového potenciálu je vyšší účast na trhu práce, především vyšší účast žen.
