O nás     Inzerce     KontaktVěrohodné informace z byznysu již od roku 2013
Hledat
Nepřehlédněte: Podnikání a koronavirus: omezení, náhrady...
Plánovací kalendář 2022
Zkušenosti podnikatelů v ČR
Tip: Nové Pozoruhodné IT produkty pro rok 2022
Hlavní rubriky: Ekonomika, Podnikání, Investice, Reality, Lidé, Peníze, Technologie, Zkušenosti, Speciály

Slovník ekonomických pojmů

Rostoucí náklady mění to, jak Češi spoří

Zhruba pětina lidí změnila způsob, jak nakládá s úsporami. Zhruba 11 % začalo preferovat spořicí účty a termínované vklady, 9 % naopak přesunulo těžiště zájmu k fondům, akciím či nemovitostem. Alarmující je, že zhruba třetina domácností nespoří vůbec, protože nyní nemá z čeho. Vyplývá to z dat Banky CREDITAS o reálných finančních tocích a z výzkumu Instant Research IPSOS.

Varující je tvorba rodinných úspor. Plných 35 % dotazovaných domácností uvádí, že nespoří, protože nemá z čeho. Dalších 13 % uvádí, že nejen nespoří, ale naopak musí kvůli pokrytí výdajů sahat do rezerv. Téměř 25 % lidí spoří či investuje o něco méně než dřív, 23 % stejně jako dřív a jen 4 % spoří víc.

Struktura lidí, kteří nespoří vůbec, silně koreluje s velikostí bydliště (v obcích do 1000 obyvatel je to 44 %, naopak ve velkých městech nad 100 000 obyvatel je to 29 %) a s výší příjmu domácnosti. Ve skupinách s měsíčním příjmem do 30 000 korun nemá z čeho spořit každý druhý. Naopak u domácností s příjmem nad 60 000 korun je to jen jeden ze sedmi.

Změna spoření

Co se týče struktury spoření či investic, 44 % lidí ji ponechalo stejnou jako vloni. Kolem 11 % lidí dává nyní větší podíl na spořicí účty a termínované vklady, 5 % začalo upřednostňovat fondy či akcie a u 4 % lidí nastal posun směrem k fyzickým aktivům, jako jsou nemovitosti či umění. Plných 36 % lidí uvádí, že úspory nemá. Nepřekvapivě přesun k fondům, akciím či nemovitostem deklarují významně častěji domácnosti s vysokými příjmy (nad 70 tisíc měsíčně).

V praxi se prý v CREDITAS ukazuje, že největší zájem a objem peněz je i nadále ve spořicích účtech, výrazně ale stoupl zájem o termínované vklady – meziročně dvojnásobně, zejména o ty s kratší dobou uložení.

„Průzkum odkrývá to, co za velkými agregovanými či průměrnými čísly vidět není, a sice rozdílnou finanční situaci domácností podle příjmů nebo bydliště. Vzhledem k tomu, že za vysokou českou inflací stojí především stále vyšší náklady na bydlení a potraviny – tedy základní životní potřeby – není její tvrdý dopad na hospodaření nízkopříjmových domácností až takovým překvapením. V situaci, kdy příjmy obyvatel výrazně zaostávají za inflací, je pokles sklonu k úsporám nevyhnutelný. Na druhé straně příjmového spektra pak s inflací roste snaha ochránit našetřené peníze před inflací, a tedy investovat do finančních či reálných aktiv,“ komentuje data Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.


(25. 11. 2022 | redakce2)

Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<
©2013-2022 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(6751)