Zhruba pětina lidí změnila způsob, jak nakládá s úsporami. Zhruba 11 % začalo preferovat spořicí účty a termínované vklady, 9 % naopak přesunulo těžiště zájmu k fondům, akciím či nemovitostem. Alarmující je, že zhruba třetina domácností nespoří vůbec, protože nyní nemá z čeho. Vyplývá to z dat Banky CREDITAS o reálných finančních tocích a z výzkumu Instant Research IPSOS.
Varující je tvorba rodinných úspor. Plných 35 % dotazovaných domácností uvádí, že nespoří, protože nemá z čeho. Dalších 13 % uvádí, že nejen nespoří, ale naopak musí kvůli pokrytí výdajů sahat do rezerv. Téměř 25 % lidí spoří či investuje o něco méně než dřív, 23 % stejně jako dřív a jen 4 % spoří víc.
Struktura lidí, kteří nespoří vůbec, silně koreluje s velikostí bydliště (v obcích do 1000 obyvatel je to 44 %, naopak ve velkých městech nad 100 000 obyvatel je to 29 %) a s výší příjmu domácnosti. Ve skupinách s měsíčním příjmem do 30 000 korun nemá z čeho spořit každý druhý. Naopak u domácností s příjmem nad 60 000 korun je to jen jeden ze sedmi.
Co se týče struktury spoření či investic, 44 % lidí ji ponechalo stejnou jako vloni. Kolem 11 % lidí dává nyní větší podíl na spořicí účty a termínované vklady, 5 % začalo upřednostňovat fondy či akcie a u 4 % lidí nastal posun směrem k fyzickým aktivům, jako jsou nemovitosti či umění. Plných 36 % lidí uvádí, že úspory nemá. Nepřekvapivě přesun k fondům, akciím či nemovitostem deklarují významně častěji domácnosti s vysokými příjmy (nad 70 tisíc měsíčně).
V praxi se prý v CREDITAS ukazuje, že největší zájem a objem peněz je i nadále ve spořicích účtech, výrazně ale stoupl zájem o termínované vklady – meziročně dvojnásobně, zejména o ty s kratší dobou uložení.
„Průzkum odkrývá to, co za velkými agregovanými či průměrnými čísly vidět není, a sice rozdílnou finanční situaci domácností podle příjmů nebo bydliště. Vzhledem k tomu, že za vysokou českou inflací stojí především stále vyšší náklady na bydlení a potraviny – tedy základní životní potřeby – není její tvrdý dopad na hospodaření nízkopříjmových domácností až takovým překvapením. V situaci, kdy příjmy obyvatel výrazně zaostávají za inflací, je pokles sklonu k úsporám nevyhnutelný. Na druhé straně příjmového spektra pak s inflací roste snaha ochránit našetřené peníze před inflací, a tedy investovat do finančních či reálných aktiv,“ komentuje data Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.
