Informační technologie hrají stále důležitější roli v našich životech. Už dávno nestačí připojení ze stolního počítače, s našimi smartphony jsme on-line neustále. Máme chytré hodinky, měřiče tepu a krokoměry. Totéž platí i ve firemním sektoru a bez fungujícího IT by dnes většina firem na trhu nepřežila více než pár dní. Ruku v ruce s tím jde kybernetická bezpečnost, která přestává být námětem odborných diskusí akademiků, ale stává se součástí našich každodenních osobních i pracovních životů.
Svět kolem nás se zrychluje, některé věci nepočkají do večera, či rána a musí se řešit hned. Bez podpory IT nové výzvy prostě nezvládneme ani v pracovním, a vlastně ani v soukromém životě. Bez technologií to už zkrátka nepůjde.
Svět byznysu se zrychluje. Čas rozvážných dinosaurů je pomalu minulostí. V nové digitální ekonomice přežijí pouze ti, kteří dokáží okamžitě a pružně reagovat na změnu nálad zákazníků nebo novou situaci na trhu. Dříve trvalo roky vybudovat firmu, které mohla vyzvat na souboj největší hráče na trhu. Dnes se totéž může povést během několika měsíců. Internet totiž smazává hranice a konkurence se klidně objeví na druhé straně světa a rozdá si to s vámi na vašem hřišti. Kdo ještě před pár lety slyšel o Aliexpressu nebo DealExtreme? A podívejte, tyhle firmy mění svět internetového obchodování.
Podle nedávno publikované studie Institutu pro ekonomickou transformaci sídlícího v Davosu ztratí svou tržní pozici v příštích pěti letech čtyři z deseti dominantních hráčů ve svém oboru. Prostě se jim postaví nová digitální konkurence, tak jako se to stalo hotelovým řetězcům v podobě Airbnb nebo taxislužbám v podobě Uberu. Podobný trend se dá čekat v celé řadě dalších odvětví, kde budou vznikat nové a nové firmy, které dokáží naplno využít potenciálu, které jim dávají moderní technologie.
Firmy budou muset chtě nechtě přizpůsobit svůj obchodní model nové situaci. Zákazníci se už nadále odmítají přizpůsobovat nabídce a vyžadují, aby jim výrobce či prodejce nabídl přesně to, co sami chtějí. Uspět na trhu tak bude znamenat zefektivnit procesy a zrychlit rozhodování. Velký potenciál se skrývá zejména v analýze velkých dat. Rozvoj technologií umožňuje zpracovat dosud nezpracovatelná data a to přímo v reálném čase. Právě možnost rozhodovat se na základě skutečných čísel a nikoli odhadů může, dát firmám důležitý náskok před konkurencí.
Varující je, že podle již zmíněné studie se na nástup digitální revoluce aktivně připravuje jen 25 procent firem. Rok 2016 se proto stane rokem, kdy uvidíme růst nových velkých hráčů a naopak pokračování soumraku dinosaurů.
O internetu věcí, nebo dokonce Internet of Everything, se hovoří již několik let. Rok 2016 tento trend podle všeho ještě zdůrazní. Studie Visual Networking Index (VNI) předpokládá, že do roku 2020 bude k internetu připojeno 50 miliard zařízení. To je několikrát více, než bude tou dobou lidí na zemi. Významnou roli v tomto nárůstu budou hrát senzory, které umožní zautomatizovat a zefektivnit celou řadu činností. I když to tak totiž někdy na první pohled vypadá, internet věcí zdaleka není jen nositelná elektronika či chytré domácí spotřebiče.
Nezastupitelné postavení bude mít IoT/IoE i v dopravě, stejně jako v průmyslu. V roce 2016 tak můžeme očekávat rozšíření konceptu chytrých měst. Bude přibývat různých chytrých semaforů schopných pomocí senzorů ve vozovce a analýzy obrazu z kamer automaticky řídit provoz ve velkých oblastech měst tak, aby doprava byla co nejplynulejší. Budou přibývat města, která nabídnou, podobně jako třeba Barcelona či Nice, řidičům mobilní aplikaci, která jim jednoduše najde nejbližší parkovací místo a podobně.
Nejvíce může ale tento fenomén změnit průmyslovou výrobu. Stane se tak jedním z faktorů, které podpoří nástup digitální revoluce. Propojení výrobních systému s IT přinese další posun k úplné automatizaci výroby. Senzory umístěné ve strojích budou moci mnohem přesněji předvídat potřebu údržby, zároveň ale budou moci automaticky informovat řídicí systémy o aktuálním průběhu výrobního procesu. Ten se pak dokáže automaticky přizpůsobit potřebám výroby. Zavést do výroby nový produkt dříve trvalo několik měsíců, dnes to může být několik týdnů či dokonce dní. Zákazníci se dnes již nespokojí s unifikovanými výrobky, vyžadují v podstatě zakázkovou výrobu.
Bez automatizace a propojení s IT systémy není něco podobného možné, naopak v éře Internet of Everything lze v každém okamžiku přenastavit stroje tak, aby přizpůsobily svou produkci požadavkům zákazníka. Rychle se zefektivňující analytické nástroje dokáží přesně predikovat nároky výroby a automaticky celý proces optimalizovat. Výrobní podniky tak nabídnou téměř zakázkovou výrobu, ovšem s téměř všemi výhodami plynoucími z výroby velkosériové.
Oba výše zmíněné trendy výrazně mění i oblast kybernetické bezpečnosti. Jak se stáváme na informačních technologiích stále závislejší, proměňuje se i svět kybernetického zločinu. Ten už dávno netvoří uhrovatí brýlatí mládenci soupeřící o to, kdo dříve pokoří kybernetickou ochranu nějaké instituce. Svět kyberpirátů se zprofesionalizoval, útoky jsou mnohem sofistikovanější, cílenější, a také efektivnější. V podstatě se kyberzločin stal samostatným průmyslovým odvětvím, které generuje obrovské zisky. Staré metody obrany proti kyberútočníkům budou v roce 2016 stále méně účinné. Pryč jsou doby, kdy stačilo nainstalovat antivirový program a na vstupní body sítě „posadit“ firewall. Už jen proto, že v době internetu věcí prostě žádné vstupní body sítě neexistují.
Loni publikovaný výzkum Annual Security Report ukázal, že stopy po škodlivém kódu byly nalezeny ve více jak 95 procentech firem. Současní útočníci navíc mění taktiku. Zatímco dříve byly jejich útoky dobře viditelné a projevily se okamžitě, dnes se snaží naopak velmi nenápadně ovládnout napadené počítače. I proto firmám trvá až 200 dní, než si uvědomí, že byly napadeny. Jak nebezpečné to může být, asi není třeba zdůrazňovat. Dnes už nejde o to zabránit proniknutí škodlivého kódu do sítě, to prostě již není možné. Útočníkům usnadňují práci nejen samotní uživatelé, ale často dokonce i IT odborníci, kteří podceňují pravidelné aktualizace a instalace záplat. Ještě na konci roku 2014 používalo 56 procent firem OpenSSL knihovny starší než 50 měsíců. To znamená, že v jejich systémech zůstává chyba nazvaná Heartbleed.
Hlavním úkolem v roce 2016 bude odhalovat kybernetické útoky rychleji, být schopen rozpoznat kód v síti dříve, než proběhne samotný útok, ale také detekovat napadené oblasti po tom, když už se firma stala obětí útoku. Existují totiž jen dva druhy firem, ty které byly napadeny, a ty které o tom ještě neví. V roce 2016 budeme tak svědky postupné změny přístupu je kybernetické bezpečnosti a svůj přístup budou muset změnit nejen uživatelé, ale i odborníci vytvářející bezpečnostní koncepce a od prevence průniku se posunout k detekci škodlivého kódu v síti.
Pavel Křižanovský, technický ředitel Cisco ČR
Světové ekonomice by se v roce 2016 mělo podle většiny ekonomů dařit, nezaměstnanost v ČR by se měla držet na...
