Ačkoli existují reálné náznaky zlepšení ekonomické situace v ČR, celková důvěra lidí v domácí ekonomiku se zatím ani v únoru příliš nezměnila. Indikátor ekonomického sentimentu zůstal podle ČSÚ ve srovnání s lednem na stejné hodnotě, indikátor důvěry podnikatelů se ale celkově meziměsíčně zvýšil. Jak se tedy na aktuální vývoj ekonomiky dívat?
Pokud jde o důvěru podnikatelů, ta se podle ČSÚ zvýšila v průmyslu, ve stavebnictví a v obchodě, ve vybraných odvětvích služeb se ale naopak mírně snížila. Uvedený výsledek odpovídá i komentáři analytičky ČSÚ Drahomíry Dubské, která poukazuje právě na problematickou situaci v sektoru služeb.
A situace podle HDP? Podle bleskového odhadu ČSÚ hrubý domácí produkt České republiky za poslední čtvrtletí loňského roku stoupl proti stejnému období roku 2012 reálně podle očištěných dat o 0,8 %, proti předchozímu čtvrtletí pak o 1,6 %. Nicméně podobně překvapivý, ale s opačným znaménkem, byl i bleskový odhad za třetí čtvrtletí,který byl posléze výrazně modifikován.
Co to vše napovídá? Podle Drahomíry Dubské, analytičky Oddělení svodných analýz ČSÚ, příznivých signálů o vývoji české ekonomiky na straně nabídky přibývalo již loni v létě, nicméně se nepromítaly přesvědčivě do vývoje hrubé přidané hodnoty. To podle ní v určité míře pokračovalo i v posledním čtvrtletí. „Výkonnost odvětví v úhrnu má stále daleko do růstových hodnot, i když v průmyslu dosahuje produkce výše, která byla naposledy pozorována v polovině roku 2008. To však lze číst i tak, že v českém průmyslu 'pět let jakoby nebylo' - po krizových peripetiích v roce 2009 a recesi roku 2012 s přesahem do roku 2013 se průmyslová výroba podle produkčních statistik teprve navrátila k předkrizovým hodnotám,“ komentuje vývoj Dubská.
Drahomíra Dubská si klade otázku, proč se silný růstový náboj v průmyslu, patrný v poslední měsících loňského roku, nepromítl výrazněji do růstu hrubé přidané hodnoty a tedy výkonnosti celé ekonomiky. Je tomu tak podle ní vlivem slabšího výkonu v sektoru služeb.
„Přitom však služby vázané na výrobu už také rostou. Tržby v dopravě a skladování zrychlovaly loni svůj růst v každém čtvrtletí a v posledních třech měsících byly meziročně reálně výš dokonce o 8,7 % - ve skupině Skladování a vedlejší činnosti v dopravě stouply o téměř pětinu, tj. +19,1 % (!). Tržby agentur zprostředkovávajících práci rovněž stouply o silných 12,2 %, což indikuje, že firmy sice otálejí s přijímáním pracovníků do kmenového fondu, neváhají však s jejich najímáním přes pracovní agentury. To vrhá samozřejmě jiný pohled na trh práce v současné době,“ komentuje Dubská.
Jiné druhy služeb jsou však podle ní povětšinou reálně stále v hlubokém útlumu a poptávka po nich neroste. Které to jsou? Dubská uvádí například to, že o meziročně více než desetinu méně utržila pošta vč. kurýrů, pokles zaznamenala i reklama a průzkumy trhu, profesní vědecké a technické činnosti. V celém loňském roce byly podle stejného zdroje v útlumu i cestovní kanceláře, architekti a inženýrské činnosti vůbec, developeři a v úhrnu i celé odvětví ICT.
Respondenti průzkumu ekonomického sentimentu ČSÚ ovšem očekávají pro příští tři měsíce mírný pokles tempa výrobní činnosti i zaměstnanosti. ČSÚ uvádí, že se očekávání vývoje ekonomické situace pro příští tři měsíce snížila, pro příštích šest měsíců se nezměnila.
Ve stavebních podnicích respondenti nyní očekávají sezonní zvýšení tempa stavební činnosti a také růst zaměstnanosti. Ve vybraných odvětvích služeb, a to včetně bankovního sektoru, se v únoru hodnocení současné ekonomické situace respondentů oproti lednu mírně zvýšilo.
A koneční spotřebitelé? Ze šetření ČSÚ vyplynulo, že se pro příštích dvanáct měsíců zvýšily obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace i jejich vlastní finanční situace. Zvýšily se i obavy ze zvýšení nezaměstnanosti. Respondenti se také stále obávají růstu cen, avšak v porovnání s minulým měsícem již ale méně.
Všeobecně optimistické jsou prognózy ekonomického vývoje v příštích měsících. Ekonomika ČR i většiny zemí EU se už zřejmě odrazily ode...
