Reforma zdravotní péče: Brzdou je nedůvěra vůči farmaceutickým firmám

Řada představitelů plátců za zdravotní péči ve Spojených státech i v Evropě se domnívá, že ke snížení nákladů na zdravotní péči a jejím lepším výsledkům by přispělo nejen důslednější dodržování předepsané léčby, tedy lepší tzv. léková adherence, ale také širší využívání dat, jimiž disponují farmaceutické společnosti. Tvrdí to průzkum EY. Jaká je cesta k těm správným reformám?

Intenzivnější spolupráci uvedeného sektoru s plátci zdravotní péče však brání přetrvávající nedůvěra, kterou podle EY může překlenout jedině zásadní změna v přístupu farmaceutických společností. Tato a další zjištění přináší pravidelná mezinárodní zpráva společnosti EY o farmaceutickém průmyslu (Progressions: Navigating the payer landscape), do které se zapojilo 60 plátců zdravotní péče z Evropy i Ameriky a 18 globálních farmaceutických společností.

Kontrola nákladů

Přes deklarovaný zájem o změnu v přístupu ke zdravotní péči a větší důraz na její efektivitu a výsledky se zdravotní péče i nadále zaměřuje především na kontrolu nákladů. Ačkoliv léky na předpis představují pouhou desetinu výdajů na zdravotní péči, plátci zdravotní péče jejich omezování považují plátci za důležitější úkol než omezování ostatních výdajů. 88 % oslovených plátců souhlasí s tvrzením, že ceny léků jsou hlavním faktorem přispívajícím k růstu nákladů na zdravotnictví. Mezi zástupci farmaceutických společností zastává tento názor pouze 42 % dotázaných.

Obě strany se také neshodnou v tom, jak hodnotit účinnost a další vlastnosti léčiv. Plátci zdravotní péče používají v prvé řadě data ze srovnávacích klinických studií, zatímco farmaceutické společnosti dosud dávají přednost kontrolovaným klinickým studiím prováděným proti placebu.

Většina plátců zdravotní péče zahrnutých do průzkumu se nedomnívá, že farmaceutické společnosti, které svou nabídku rozšiřují o doplňkové služby zvyšující účinnost léčivých přípravků (jako jsou např. webové aplikace, jež pacientovi umožní samotestování a domácí monitoring), mohou být objektivní při hodnocení svých léčiv ve srovnání s konkurenčními produkty. V jejich objektivitu věří pouze 15 % oslovených plátců zdravotní péče.

78 % oslovených plátců zdravotní péče souhlasí s tvrzením, že „zásadním faktorem snižování nákladů na zdravotní péči je posílení tzv. lékové adherence“, tedy důslednější dodržování předepsané léčby, a 57 % si myslí, že „farmaceutické společnosti mají data důležitá pro měření kvality zdravotní péče a zlepšení jejích výsledků“. Ale jen necelá polovina dotázaných plátců (43 %) věří, že údaje od farmaceutických společností jsou důvěryhodné a že je lze pro tyto účely spolehlivě použít.

„Výše uvedené neshody mají jednu obecnější příčinu a tou je chybějící důvěra zdravotních pojišťoven i široké veřejnosti vůči farmaceutickým firmám. Jde o nejzávažnější výzvu, které celé odvětví v současnosti čelí. Publikování úplných závěrů studií včetně těch negativních nebo větší cenová transparentnost mohou pomoci obnovit vzájemnou důvěru,” říká Petr Knap, partner oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Je nutné mít kvalitní data

„Zdravotní pojišťovny a další plátci zdravotní péče po celém světě dnes víc než kdy dříve potřebují kvalitní data, bez nichž se reforma zdravotní péče dělat nedá. Farmaceutické společnosti mají spoustu užitečných údajů i řešení, např. pro oblast lékové adherence. Problém je, že pojišťovny tak úplně nevěří objektivitě jejich dat. Dobrá zpráva nicméně je, že pojišťovny jsou otevřené dalšímu prohlubování spolupráce s nimi. Jejich vzájemná interakce by se do budoucna nemusela omezovat jen na jednání o cenách, ale mohla by mít trvalejší a strategičtější charakter. To by oběma stranám pomohlo řešit problémy, s nimiž se potýkají. Nicméně farmaceutické společnosti budou muset zásadním způsobem změnit svůj přístup k plátcům zdravotní péče, pokud se to má podařit,“ dodává Knap.

V reakci na snahy plátci péče reformovat zdravotní péči a akcentovat její efektivitu a výsledky se mnohé farmaceutické společnosti podle EY pouštějí do doplňkových služeb, jejichž cílem je zvýšit účinnost příslušného léčivého přípravku / léku. Pokud tyto služby mají mít očekávaný přínos, je dobré řídit se několika obecnými zásadami:

• Srovnávejte se s tím, co bude, ne s tím, co bylo: Celé odvětví zdravotní péče prochází rychlými změnami. Rozhodnutí o poskytování doplňkových služeb proto musí vycházet z analýzy farmaceutického byznysu budoucnosti, nikoli z jeho podoby v přechozích letech.
• K plátcům přistupujte strategicky a komplexně: Aby měly doplňkové služby šanci překročit fázi pilotních projektů, zpráva EY farmaceutickým společnostem doporučuje komplexní a strategický přístup k plátcům zdravotní péče založený na čtyřech složkách: 1) screening plátců, který umožní vytipovat pro konkrétní produkt nejvhodnější trhy, 2) segmentace plátců, tj. přizpůsobení nabídky různým typům pojišťoven, 3) sekvencování, tj. rozšíření řešení v prostoru a čase, a 4) budování udržitelných, dlouhodobých vztahů. Při budování těchto vztahů je třeba se zaměřit na tři oblasti:
• Využívejte dat pro fundovanější poznatky a kompetentnější rozhodování. Velké objemy dat („big data“), jimiž farmaceutické společnosti disponují, otevírají zajímavý prostor pro spolupráci s plátci, protože poskytují komplexní pohled na určitou oblast a umožňují vytipovat ty pacienty, kteří na sebe vážou největší náklady.
• Nutný je vývoj řešení zaměřených na pacienta, nikoli na zvýšení prodeje vlastních produktů. Plátci mají zájem o obecnější řešení, která se nezaměřují úzce na jednu licenci k léčivému přípravku, ale pokrývají celý cyklus zdravotní péče a neupřednostňují produkty určitého výrobce. Cílem farmaceutické společnosti při poskytování doplňkových služeb proto musí být řešení, které bude pro plátce přínosem a pomůže mu řešit problémy obecnějšího charakteru, nikoli zvýšení prodeje vlastních výrobků.

Nutné je dle EY i posilování transparentnosti jako základního předpokladu důvěry. Bez důvěry nebudou mít plátci o data farmaceutických společností ani o jejich doplňkové služby zájem.