Řada podnikatelů řeší nyní otázky spojené s kompenzacemi za opatření proti koronaviru způsobujícímu onemocnění COVID-19, přemýšlejí, jak řešit EET nebo jak je to s placením sociálního a zdravotního pojištění. Proto vám přinášíme informace Komory certifikovaných účetních (KCÚ) k aktuálnímu dění a k jednotlivým opatřením.
Vladimíra Přibylová, členka Výboru Komory certifikovaných účetních, upozorňuje, že vládní opatření jsou velmi často nepřesně interpretována, a to ať už z důvodu určitého populismu nebo z důvodu nepochopení. Často se hovoří o návrzích, které ještě nejsou schváleny. Je podle ní tedy třeba dávat si pozor na zdroje informací, s nimiž účetní pracují. Schválená znění opatření se mohou často lišit od verzí, které byly původně prezentovány. A co podle Vladimíry Přibylové je dobré vědět ohledně nejdůležitějších opatření? Zde jsou její rady a tipy za KCÚ:
Samotná Pětadvacítka není přiděláváním práce účetním. Agenda zabere maximálně 15 minut - spíše méně - a podnikatel zvládne podat žádost sám.
Problém vidíme spíš v tom, že není jasné, kdo všechno má na kompenzační bonus nárok. Výše „újmy“ není nijak kvantifikována. Zákon hovoří o tom, že OSVČ, která má mít nárok na bonus, nemohla vykonávat svoji činnost „nad míru obvyklou“. Jak si přesně vyložit „… nemohl vykonávat nad míru obvyklou…“? Nezpochybnitelný nárok má ten, kdo musel plně nebo částečně uzavřít provozovnu, je on sám nebo jeho zaměstnanec v karanténě, on sám nebo jeho zaměstnanec pečuje o dítě, do problémů se dostal jeho dodavatel, takže nemůže nakupovat potřebný materiál nebo subdodávky služeb. A pak také ten, kdo má omezenou poptávku po zboží nebo službách – o kolik? To není specifikováno.
Stačí tedy nemožnost provedení jediné zakázky, kterou nebylo možné provést v důsledku momentální situace? Dle dikce zákona zřejmě ano. Zákon nehovoří o tom, že újma musí být finančního charakteru, resp. nehovoří o tom, že by muselo dojít například ke snížení tržeb.
V souvislosti se zmírněním dopadů šíření koronaviru bylo rozhodnuto, že za měsíce březen až srpen 2020 není nutné platit žádné zálohy. Ve stejném období je odpuštěna také měsíčně částka, která odpovídá minimálnímu pojistnému, což je pro hlavní činnosti 2.544,- Kč u sociálního pojištění a 2.352,- Kč u zdravotního pojištění.
Jinými slovy se dá říct, že pokud OSVČ podniká například celý rok na hlavní činnost, dostane „slevu“ na pojistném ve výši 6x2.544,- Kč u sociálního pojištění a 6x2.352,- Kč u zdravotního pojištění. Sleva je za měsíce březen až srpen.
Pokud zaplatí OSVČ na zálohách více, než bude jeho pojistná povinnost, bude mu přeplatek vrácen, pokud bude na zálohách zaplaceno méně, než je vzniklá povinnost (po „slevě“), bude mít povinnost doplatit.
Odložení EET v době koronaviru vnímáme jako správný krok. K zavedení EET u všech podnikatelských subjektů, které dosud tuto povinnost neměly, mělo dojít od 1. května 2020. To znamená, že se většina podnikatelů chtěla připravit na zavedení EET právě “v době koronavirové”. Byl však vyhlášen nouzový stav a podle vládních nařízení měli lidé chodit na úřady co nejméně. Pozastavením EET tak mnohým odpadl důvod návštěvy finančního úřadu, kam by jinak museli pro certifikát nutný k elektronické evidenci. Pozastavení EET v době nouzového stavu a několik měsíců poté a zároveň ponechání termínu pro snížení sazeb DPH vnímáme jako vstřícný krok, který podnikatelům v této době odstranil řadu komplikací.
