Loni v prosinci vstoupil v platnost nový zákon o spotřebitelském úvěru. Kromě jiného vznikl se záměrem snížit počet poskytovatelů nebankovních půjček a zpřísnit pravidla pro podnikání v tomto oboru. Zásadní novinky ale přinesl i těm, kteří si chtějí půjčit peníze.
Od 1. prosince 2016 mohou spotřebitelské úvěry poskytovat jen subjekty s licencí od České národní banky (ČNB). Pokud ale o tuto licenci poskytovatel nepožádal do konce února 2017, případně mu ji ČNB neudělí nejpozději do 31. května 2018, úvěry poskytovat nemůže. Další podmínkou pro udělení licenci je u každého poskytovatele počáteční kapitál v minimální výši 20 milionů korun. Tato opatření by měla vést k razantnímu snížení počtu nebankovních poskytovatelů půjček, zejména tzv. mikropůjček, kterých bylo v loňském roce až 60 tisíc.
Zprostředkovatel úvěru nebo tzv. vázaný zástupce musí od 1. prosince 2016 splnit tzv. odbornou způsobilost. Dříve stačilo jen živnostenské oprávnění, nově musí doložit maturitní vysvědčení nebo doklad o dosaženém vyšším vzdělání, případně osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky. Odborné zkoušky pořádají akreditované osoby na základě oprávnění od ČNB.
Pro řadu z těch, kteří si chtějí půjčit peníze, je velmi podstatnou informací, že zákon omezil výši sankcí za prodlení ve splátkách.
Nově může věřitel naúčtovat pouze:
· poplatek ve výši účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením splátek (pokud by byl poplatek vyšší než ony účelně vynaložené náklady, považoval by se za smluvní pokutu)
· úroky z prodlení je možné vyčíslit pouze do zákonné výše
· smluvní pokutu do 0,1 % denně z částky po splatnosti
· souhrn všech smluvních pokut nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše spotřebitelského úvěru a zároveň částku 200 000 Kč.
U úvěrů na bydlení zavedl nový zákon také lhůtu na rozmyšlenou v délce 14 dnů. Během této doby věřitel nesmí měnit, zrušit ani odvolat návrh smlouvy o úvěru. Pokud budete s návrhem souhlasit, musí s vámi věřitel smlouvu bez zbytečného odkladu uzavřít, a to přesně podle podmínek v návrhu. Změny v jeho návrhu mohou nastat jen ve chvíli, kdyby se během této čtrnáctidenní lhůty dozvěděl nové skutečnosti o vaší schopnosti splácet úvěr.
Podle nové právní úpravy může být úvěrů na bydlení je kdykoli předčasně splacen, aniž by dlužník musel platit vysoký poplatek věřiteli. Ten nově může požadovat jen poplatek ve výši účelně vynaložených nákladů vzniklých s předčasnou splátkou, a to maximálně v hodnotě nepřevyšující výši úroku, který by dlužník zaplatil při původní době splatnosti. Pro většinu klientů se tak předčasné splacení výrazně zlevní.
Pokud by se dlužník dostal do těžké životní situace (úmrtí, dlouhodobá nemoc či invalidita dlužníka či jeho partnera), lze úvěr na bydlení předčasně splatit úplně bez poplatku. Bezplatně lze úvěr na bydlení splatit i během tříměsíční lhůty od doby, kdy věřitel oznámil nové úrokové sazby, nebo v případě, že splatíte maximálně 25 % jistiny měsíc před výročím smlouvy.
I zastavenou nemovitost lze předčasně zaplatit, přičemž poplatek za předčasné splacení činit nejvýše 1 % z předčasné splátky, maximálně však 50 000 Kč.
Dalším výrazným zvýhodněním dlužníků je omezení možnosti zajistit úvěr. Nově nelze využít jiné zajištění než zástavní právo. Nelze už tedy zajistit úvěr šekem ani směnkou. Pokud dlužník svůj úvěr nesplácí, musí věřitel čekat 6 měsíců od oznámení o započetí výkonu zástavního práva, než může zastavenou nemovitost prodat. Během tohoto půlroku může dlužník úvěr kdykoli splatit a zároveň věřitel nemůže dlužníkovi zabránit v tom, aby svou zástavu prodal a dluh uhradil. Nově také už nemůže být zástava a výše úvěru ve zjevném nepoměru, tzn., že dům v hodnotě několika milionů není adekvátní zástavou pro úvěr ve výši například 300 tisíc korun, ale neplatí to u všech spotřebitelských úvěrů na bydlení.
S tím úzce souvisí tzv. zesplatnění. Pokud úvěr dlužník nesplácí, může věřitel úvěr takzvaně zesplatnit, to znamená požadovat jeho okamžitou úhradu. To se týká nesplacené jistiny. Před zesplatněním vám musí věřitel dát minimálně měsíc na zaplacení opožděné částky a dát vám o svém záměru vědět.
Nový zákon také odstranil dříve velmi častý nešvar, kdy se žadatel o půjčku často zadlužil ještě více, aby si mohl vzít úvěr, který potřeboval. Nový zákon před uzavřením smlouvy zakazuje poskytovateli i zprostředkovateli vyžadovat jakoukoli platbu před uzavřením úvěrové smlouvy. To neplatí jen v případě daní, správní poplatků a odhadů nemovitostí.
Zprostředkovatel nesmí pobírat odměnu za zprostředkování spotřebitelského úvěru od obou stran, tedy jak od klienta, tak od poskytovatele úvěru. Může zastupovat jen jednu stranu, nikdy nesmí jednat jménem obou stran.
Zákon přinesl i další změny, například zodpovědnost poskytovatele správně posoudit úvěruschopnost dlužníka, zákaz vázaného prodeje, tedy podmínění uzavření smlouvy nutností objednat si nějakou doplňkovou službu (například pojištění schopnosti splácet), povinnost poskytnout před podpisem úvěrové smlouvy zákonem stanovené informace, či omezení kurzového rizika při uzavřená smlouvy na úvěr v cizí měně. Zásadní je, že nový zákon se týká i dříve neregulovaných mikropůjček, tedy spotřebitelských úvěrů do 5000 Kč.
Jednoznačně se zvýšila ochrana spotřebitele, tedy zájemce o úvěr, a zároveň zpřísnila pravidla pro poskytovatele. Půjčky bez registru, půjčky bez doložení příjmu, krátkodobé půjčky, či půjčky před výplatou - to jsou oblíbené a populární typy úvěrů, které ale dříve nebyly vždy poskytovány jen solidními věřiteli. Současná legislativní úprava natolik zpřísnila podmínky, že půjčování peněz je daleko bezpečnější i pro klienty, kteří se ve finančních otázkách hůře orientují. Platí, že:
- vždy před podpisem musí dostat kompletní informace o úvěru
- nemusí nikdy platit nic předem
- nikdo je nemůže nutit k objednání doplňkových služeb, které sami nechtějí
- úvěry mohou poskytovat jen licencovaní poskytovatelé
- sankce za opožděné splácení nesmí být neodůvodněně vysoké
Statistiky potvrzují, že počet poskytovatelů úvěrů z řad nebankovních institucí se razantně snížil. K 23. srpnu 2017 je dle Jednotné evidence regulovaných a registrovaných subjektů České národní banky je následující:
Poskytovatelé a zprostředkovatelé spotřebitelského úvěru
Poskytovatelé spotřebitelského úvěru v přechodném období: 106
Zprostředkovatelé spotřebitelského úvěru v přechodném období: 131
Nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru: 0
Samostatní zprostředkovatelé spotřebitelského úvěru: 192
Vázaní zástupci dle zákona o spotřebitelském úvěru: 23 942
Zprostředkovatelé vázaného spotřebitelského úvěru: 1 856
Zahraniční zprostředkovatelé spotřebitelského úvěru na bydlení: 2
Akreditované osoby dle zákona o spotřebitelském úvěru: 15
Experti na zodpovědné zadlužování potvrzují, že trh se pročistil. Velké množství malých firem zaniklo a poskytovatelé bez podané žádosti o licenci ČNB se přesunuli do ilegality. Solidní poskytovatelé podmínky nového zákona plní. Podmínky nového zákona se ale nevztahují na úvěry pro podnikatele.
Pozitivní vliv zákona se projevil i na platební kázni dlužníků. Podle údajů úvěrového registru SOLUS meziroční pokles dlužníků se závazky po splatnosti zapsanými v registru fyzických osob SOLUS ze 7,92 % na 7,40 %. V jediném kraji je trend opačný, a to v kraji Moravskoslezském. Tento trend potvrdily i konkurenční úvěrové registry – Bankovní a Nebankovní registr klientských informací. Podle nich se výše dluhu ohroženého nesplácením meziročně snížila o 6 miliard na celkových 41 miliard korun. Podíl ohroženého dluhu tak klesl na pouhá 2 % z celkového dluhu.
(Partnerský příspěvek, foto: partner)
