Nejen HR pracovníky a manažery, ale v poslední době stále častěji také psychology můžete potkat na pracovním pohovoru. Může se tak stát, že místo otázek týkajících se budoucího zaměstnání, pracovních zkušeností a schopností se potenciální zaměstnanci budou při pohovoru bavit o cestování, sportu nebo domácích mazlíčcích. Psychologové ale ve firmách hrají i další role. Proč je tomu tak?
Psychology si k pohovorům zvou například start-upy, pro které jsou hodnoty uchazeče jedním z důležitých kritérií, ale také velké nadnárodní firmy, které si chtějí své budoucí zaměstnance důkladně prověřit nebo nabídnou pomoc psychologa jako benefit.
S psychology firmy nespolupracují zdaleka jen při pohovorech. Naopak těžištěm práce psychologů – ať už interních nebo externích – je dlouhodobá práce se zaměstnanci i vedením firmy. „Variant spolupráce je celá řada a přizpůsobuje se firemní kultuře i různým situacím. Při náborech pomáháme s výběrem zaměstnanců pomocí psychodiagnostických metod, jindy pracujeme na rozvoji zaměstnanců i vedení. Neobvyklé není ani rozpoznávání talentů a jejich příprava pro manažerské pozice. Obracejí na nás i firmy v situacích, kdy něco nefunguje – dochází ke zvýšené fluktuaci, nespokojenosti a demotivaci zaměstnanců, případně konfliktům v týmech,“ uvádí Petra Mašková ze vzdělávací společnosti MgC Group, která působí jako psycholog ve firmách. S psychology častěji pracují firmy, kde jsou zaměstnanci ve stresovém prostředí. Ti mohou mít dokonce psychologa „na telefonu“, tzv. help linku, na které řeší obtížné situace.
V krizových situacích působí psycholog ve firmě jako mediátor, který pomáhá překonat křivdy a nespokojenost z minulosti a zaměřuje se na řešení v budoucnosti. Často je nezaujatý postoj třetí strany zásadní pro to, aby o některých záležitostech byli zaměstnanci ochotni vůbec promluvit. Následně psychologové pořádají pro zaměstnance workshopy a kurzy, kde společně nastavují work-life balance, pomáhají zvládat stres nebo pracují na prevenci syndromu vyhoření.
Spolupráce s psychology je také často spojena s rozvojem firemní kultury – jak zajistit, aby hodnoty, které chce organizace uplatňovat, nebyla jen prázdná hesla na nástěnce. Podle Maškové ale ne všechny firmy postupují při spolupráci s psychology efektivně: „Často se setkávám s tím, že se připraví kvalitní analýza situace, zaměstnanci se otevřou a řeknou, co by chtěli změnit, aby se atmosféra ve firmě zlepšila, ale potom se s výstupy nijak nepracuje.“ Takový nedokončený projekt prý může přinést více škody než užitku. U zaměstnanců se zvýší dojem, že i když vedení společnosti důvody jejich nespokojenosti zná, nesnaží se s nimi nic dělat.
Řada firem nabízí využití psychologa v rámci benefitů. „Zaměstnanci je to vnímáno většinou pozitivně. Velký rozdíl je ale v tom, jak vidí podporu psychologa různé generace. Pro mladé je to běžná věc, starší lidé mívají častěji pocit, že selhali, pokud si potřebují říci o pomoc odborníka,“ uzavírá Mašková.
