Ačkoli firmy avizují, že budou nabírat nové zaměstnance, lidé se do změny práce příliš nehrnou. Změnit zaměstnavatele se v nejbližších měsících chystá pouze 5 % zaměstnanců a další 15 % o tom uvažuje. Převažují mezi nimi muži (7, resp. 16,7 %) a mladší ročníky (ve skupině 18 až 24 let 13, resp. 25 %). Vyplývá to z výzkumu, který pro společnost Sodexo Benefity realizovala formou dotazníkového šetření agentura Ipsos.
„Je to vcelku pochopitelné, že lidé v tak extrémně rozkolísané době, jako je ta současná, chtějí mít jistotu v práci, a to i v případě, že v ní nejsou tak úplně spokojeni. Každá změna, i ta, kdy ,jdeme za lepšímʻ totiž vyvolává stres,“ komentuje výsledky výzkumu Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity. Z téhož výzkumu totiž vyplývá, že velmi či spíše spokojeno je v práci jen 68 % lidí.
O spokojenosti či nespokojenosti v zaměstnání přitom rozhoduje více faktorů než jen mzda. Dobrý kolektiv je pro nadpoloviční většinu zaměstnanců stejně důležitý jako mzda a férového zacházení si cení více než 57 % lidí. „Výrazně mezi nimi převažují ženy, pro ně je well-being, tedy pocit osobní pohody dlouhodobě stěžejní a v covidu se ještě prohloubil. Z výzkumu také vyplývá, že ženy jsou mnohem citlivější na mezilidské vztahy na pracovišti. Dobrý kolektiv je pro ně důležitější než pro muže a mnohem častěji jako důvod pro změnu zaměstnání uvádějí špatné mezilidské vztahy,“ komentuje Martina Machová.
„Pro mladší generaci je zase velmi signifikantní požadavek na work life balance a pro všechny, u nichž to povaha zaměstnání umožňuje, pak hybridní model práce, tedy kombinace home office a docházení do kanceláře,“ připomíná Martina Machová s tím, že flexibilní pracovní dobu považuje za důležitou 31 % dotazovaných a dostatek volného času 36 %, v obou případech nejčastěji mladší ročníky do 34 let.
A co naopak lidem vadí natolik, že kvůli tomu o změně práce uvažují? Asi nepřekvapí, že na prvním místě je nedostatečný plat (50 %), přičemž tady výrazně převažují muži (59 %) nad ženami (35 %). Nejčastěji tento důvod zmiňovali zaměstnanci mezi 24 a 35 rokem věku (62 %). Ve 30 % případů je to možnost kariérního posunu. Téměř třetina (32 %) účastníků výzkumu pak zmínila chybějící uznání práce a 23 % špatné mezilidské vztahy na pracovišti. „Minimálně u středních a vyšší pozic hraje pocit nedocenění velkou roli, potřebují vědět, že si firma jejich práce váží a že ví, jakým jsou pro ni přínosem. Výrazně vadí také nekompetentní vedení a nevyhovující podmínky,“ říká Machová a pokračuje: „Nedostatečné ocenění nejvíce trápí lidi nad 50 let, kde jde podle výzkumu skutečně o masivní problém – jako důvod úvah o změně práce uvedlo alarmujících 75 %. Myslím, že zaměstnavatelé a jejich HR oddělení by se tím měli zabývat, protože kdo jiný může předávat zkušenosti a zaučovat mladší ročníky.“
