Devět z deseti malých a středních výrobců strojů, součástek a vozidel v Česku se ztotožňuje s tvrzením, že informační technologie a software jsou jedny z předpokladů pro úspěšné fungování na trhu. A netají se s tím, které jim pomáhají nejvíce. A jak jim pomáhá při exportu stát? 67 % z nich se domnívá, že pro expanzi do zahraničí pomoc vlády, ani ekonomickou diplomacii nepotřebují. Vyplývá to z průzkumu Dassault Systèmes, výrobce 3D softwaru, a výzkumné agentury Empirica. Podívejte se na detaily.
Průzkum naznačuje, že vlastní zkušenosti a schopnosti s dobýváním trhů jsou pro manažery malých a středních technologických podniků mnohem důležitější, než intervence státu. Na druhou stranu 39 % respondentů souhlasilo s názorem, že malé a střední strojírenské podniky se bez podpory od státu neobejdou. Průzkum také přišel s překvapivým zjištěním – po státní podpoře volají více malé a střední firmy, které používají vyspělejší technologie a více inovují.
Mezi opatřeními, která by dotázaným firmám obecně nejvíce pomohla v podnikání, se spontánně nejčastěji objevilo omezení časově náročné a někdy i zbytečné byrokracie, lepší vymahatelnost práva a pohledávek a také stabilizace legislativy včetně daňového systému.
„Šest procent českých manažerů z řad respondentů průzkumu by navíc uvítalo lepší podporu technického vzdělávání a osm procent granty na výzkum a vývoj,“ dodal Ján Gajdoš, obchodní ředitel české pobočky Dassault Systèmes.
Pro 95 % exportujících českých firem v průzkumu patří mezi nejdůležitější exportní trhy jedna nebo více zemí Evropské unie. Tradičně vede Německo (51 % jej zařadilo mezi nejdůležitější vývozní trhy) a Slovensko (39 %). Pětina firem mezi své hlavní cílové země řadí Rakousko (21 %), následuje Rusko (18 %), Francie (15 %), Polsko a USA (obě 14 %). Čínu mezi svoje nejdůležitější odběratele zařadilo jen jedno procento dotázaných podniků.
I do budoucna chtějí firmy dle průzkumu soustředit svou pozornost zejména na země EU (78 %), mimo ni pak na Rusko (18 %). Čínu nebo jiné asijské regiony považuje za prioritní trhy do budoucnosti jen kolem tří až pěti procent respondentů.
Situace v malých a středních podnicích je pro českou ekonomiku významná. Obecně jsou považovány za její hnací motor. Podílí se na dvou pětinách HDP a více než polovině zaměstnanosti.
A ony výše zmiňované informační technologie? 78 % českých manažerů z řad respondentů souhlasí s názorem, že je nutné, aby se česká výroba orientovala na vývoj vyspělých informačních technologií. Jejich důležitost dokazují i rozdíly v intenzitě využití konkrétních nástrojů u firem se stabilním růstem v uplynulých dvou letech v porovnání s celkovými výsledky.
Dotázané podniky deklarovaly následující intenzitu využívání konkrétních informačních technologií (údaj v závorce se týká pouze firem, jejichž obrat v minulých dvou letech rostl):
Samozřejmostí je u firem software pro účetnictví a základní administrativu. Z informačních technologií, které firmy zatím příliš nevyužívají, se jako cíl budoucích investic jeví nejčastěji software pro výzkum a vývoj výrobků.
Firmy, jejichž obrat v posledních dvou letech rostl, se odlišují třemi zásadními odpověďmi: 59 % dotázaných manažerů rozhodně souhlasí s názorem, že je jejich firma inovativní (u firem, které nerostou je to jen 42 %) a jsou více orientované na export (61 % jich vyváží vice než polovinu své produkce, v porovnání s 37 % u stagnujících společností). Zároveň ve srovnání s ostatními plánují spíše orientaci na EU a USA než na Rusko.
Ve výhledech malých a středních technologických podniků v České republice vládne celkově mírný optimismus. Více než dvě pětiny, konkrétně 46 % respondentů se domnívá, že podmínky pro malé a střední technologické výrobce se budou zlepšovat. Zhoršení očekává 36 %. „O něco pozitivněji vidí budoucnost právě společnosti, které se považují za inovativní,“ dodal Ján Gajdoš.
