Nejvyšší manažeři firem a státních úřadů z celého světa nevěří, že jejich organizace dokáží ovlivnit a využít příležitosti, které nabízí Průmysl 4.0. Vyplývá to z celosvětového průzkumu Deloitte „The Fourth Industrial Revolution is Here – Are You Ready?” (Čtvrtá průmyslová revoluce je tu – jste připraveni?) Co přesně z toho plyne pro vás?
Pro Průmysl 4.0 je charakteristické snoubení analogových technologií s digitálními, například s prvky datové analytiky, umělé inteligence, kognitivních počítačových systémů a internetu věcí (IoT). Deloitte se v průzkumu dotazoval celkem 1 600 manažerů z 19 zemí. S řadou z nich navíc vedl osobní rozhovory, při nichž zkoumal jejich připravenost využít Průmysl 4.0 způsobem, který přinese užitek zákazníkům, zaměstnancům, odborným komunitám a dalším zainteresovaným skupinám.
„Tento průzkum jsme zpracovali, abychom lépe porozuměli tomu, jak se vedoucí představitelé společností ve všudypřítomných změnách orientují, a odhalili oblasti, kde by mohli efektivněji ovlivňovat, jaký dopad bude čtvrtá průmyslová revoluce mít na jejich organizace a společnost,“ říká CEO Deloitte Punit Renjen.
Otázky byly zaměřeny na čtyři klíčové dimenze: sociální dopady, strategie, talent/pracovní síla a technologie. Výsledky průzkumu naznačují, že vedoucí pracovníci rozumí tomu, jaké změny Průmysl 4.0 přinese. Nejsou si už ale zcela jistí, co mají udělat, aby z těchto změn měli prospěch. Průzkum odhalil určitý stupeň rozporu v každé ze čtyř sledovaných dimenzí
Optimismus versus vlastnictví – Vedoucí pracovníci před sebou vidí stabilnější budoucnost s nižší mírou nerovnosti, jsou si ale již méně jistí tím, jakou roli mohou oni sami nebo jejich organizace hrát při ovlivňování společnosti v éře Průmyslu 4.0.
Drtivá většina (87 %) se domnívá, že čtvrtá průmyslová revoluce povede k větší sociální a ekonomické rovnosti a stabilitě. Současně dva ze tří respondentů tvrdí, že byznys bude mít na vytváření této budoucnosti mnohem větší vliv než vlády a jiné subjekty.
Méně než čtvrtina z nich se ale domnívá, že klíčové společenské faktory jako vzdělání, udržitelnost a sociální mobilitu může ovlivnit i jejich vlastní organizace.
Stagnace versus dynamika – Vedoucí pracovníci uznávají, že možná nejsou připraveni změny spojené s Průmyslem 4.0 efektivně využít, ale tyto pochybnosti je nepřiměly změnit strategii.
Pouze jedna třetina respondentů je silně přesvědčená, že se o svou organizaci v tomto období změny dokáže postarat. Jen 14 % je silně přesvědčeno, že jsou jejich organizace připraveny plně využít potenciál změny spojené s Průmyslem 4.0.
Velká část vedoucích pracovníků zůstává u tradičního zaměření strategického rozvoje (tj. vývoj výrobků a zvyšování produktivity), místo aby svoji pozornost přesunula k rozvoji talentů a řízení konkurenceschopné disrupce, která by napomohla inovacím a tvorbě hodnot.
Evoluce versus revoluce – Vedoucí pracovníci nejsou přesvědčeni, že mají zaměstnance s dovednostmi potřebnými pro úspěch v Průmyslu 4.0. Domnívají se však, že dělají vše pro to, aby vhodnou pracovní sílu vytvořili, přestože rozvoj talentů se umístil nízko v jejich žebříčku priorit.
Pouze čtvrtina respondentů je silně přesvědčena, že disponuje správným složením pracovní síly a dovedností, které budou v budoucnu potřeba.
86 % jich kupodivu tvrdí, že dělají vše, co je v jejich silách, aby si zajistili pracovní sílu vhodnou pro Průmysl 4.0. Z odpovědí však vyplývá, že personální témata mají s výjimkou snahy o zvýšení pracovní efektivity i nadále nízkou prioritu.
Společnosti, které uvedly mezi svými nejvyššími prioritami dopady Průmyslu 4.0 do oblasti talentu, zkoumají potenciál změn, které by lidem umožnily uplatnit své silné stránky a zároveň využívat technologie pro inovace, vývoj alternativního pracovní prostředí a pro nové přístupy ve vzdělávání a rozvoji.
Čelit výzvám versus být připraven – Vedoucí pracovníci chápou, že je nutné investovat do technologií, které povedou k rozvoji nových obchodních modelů. Je pro ně ale obtížné ekonomicky odůvodnit investice do příležitostí Průmyslu 4.0, a to zejména z důvodu nedostatku interní strategické podpory a soustředění se zejména na krátkodobé cíle.
Vedoucí pracovníci uznávají, že jejich současné investice do technologií výrazně ovlivňuje touha vytvořit obchodní modely, které budou mít na jejich organizaci dle jejich názoru největší dopad.
Jen velmi málo z nich však uvádí, že jsou investice do technologií představujících čtvrtou průmyslovou revoluci schopni adekvátně ekonomicky zdůvodnit. Uvádějí nedostatek interní podpory, nedostatek spolupráce s externími partnery a zaměření na krátkodobý horizont.
„Výsledky výzkumu lze zobecnit i pro většinu podniků na českém trhu. Tématem Průmyslu 4.0 není jen postupné posílení automatizace výroby, ale změna pohledu na firmu jako celek. Zkušenosti z tuzemska nám ukazují, že celá řada podniků se neobejde bez výrazné změny firemní kultury, která nebude trestat za neúspěch, ale primárně bude podporovat spolupráci, změnu myšlení a ochotu zkoušet nová řešení,“ říká Jiří Pavlík, odborník Deloitte na řízení a implementaci strategických změn.
„Manažeři by měli najít odvahu vstoupit na neprobádaná území a kromě krátkodobého ekonomického profitu akcentovat i připravenost firmy na dlouhodobý úspěch v konkurenčním tržním prostředí. Řada z nich bude muset najít odvahu vystoupit mimo svoji komfortní zónu, přijmout určitá rizika a převzít za ně odpovědnost,“ dodává Pavlík.
