Poprvé od roku 2007 analytici EU očekávají, že ekonomiky všech členských států Evropské unie v tomto roce vykážou růst. Kde se s tímto optimistickým tvrzením setkat? Najdete jej v zimní prognóze analytiků Evropské komise.
Během roku 2015 by se ekonomická aktivita v EU i eurozóně měla mírně oživit a v roce 2016 dále zrychlit. Tempo růstu by se letos mělo zvýšit na 1,7 % pro celou EU a 1,3 % pro eurozónu. V roce 2016 by roční růst měl dosáhnout 2,1 %, resp. 1,9 %, a to v důsledku silnější domácí i zahraniční poptávky, velmi pružné měnové politiky a celkově neutrální fiskální pozice.
Česká ekonomika poroste v následujících dvou letech slušným tempem okolo 2,5 %. Ačkoli se jedná o mírné zhoršení oproti podzimní prognóze, předpokládaný růst české ekonomiky zůstává znatelně vyšší než průměr EU.
Spolu s hospodářským oživením se očekává i další zlepšování situace na trhu práce: Míra nezaměstnanosti by měla mírně klesat z 6,1 % v roce 2014 na 5,9 % v roce 2016. Méně pozitivní je výhled pro oblast veřejných financí, kde Evropská komise předpokládá zhoršení deficitu ze 1,3 % v roce 2014 na 2 % v roce 2015.
Vyhlídky na růst jsou v Evropě stále omezené kvůli slabému investičnímu prostředí a vysoké nezaměstnanosti. Nicméně od podzimu došlo k několika důležitým událostem, které zlepšily krátkodobý výhled. Ceny ropy klesly rychleji než dříve, euro výrazně oslabilo, ECB oznámila kvantitativní uvolňování a Evropská komise předložila svůj investiční plán pro Evropu. Všechny tyto faktory mají mít pozitivní dopad na růst.
Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, říká: „Evropa dnes stojí na významné křižovatce. Jsou vytvořeny příznivé hospodářské podmínky pro udržitelný růst a tvorbu pracovních míst. Po obtížných politických rozhodnutích, která vlády musely učinit v důsledku krize, se ukazují účinky reforem. Jejich tempo je však třeba zvýšit, aby hospodářské oživení bylo intenzivnější a naplnilo peněženky občanů. Komise plní své závazky ve třech hlavních oblastech, kterými jsou investice, strukturální reformy a fiskální odpovědnost. Realizace závisí na členských státech. A tam se také budou hodnotit naše výsledky.“
Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici upřesňuje: „Hospodářské vyhlídky v Evropě jsou teď nadějnější, než tomu bylo při naší poslední prognóze. Pokles cen ropy a levnější euro jsou pro ekonomiku EU vítanou vzpruhou. Kromě toho investiční plán pro Evropu a nedávné významné kroky Evropské centrální banky pomohou vytvořit příznivější podmínky pro reformy a účinnou fiskální politiku. Bude však zapotřebí ještě mnoho úsilí, aby vznikla pracovní místa, jež jsou stále pro miliony Evropanů mimo dosah.“
Oživení se sice v posledních čtvrtletích stále rozšiřovalo a všechny členské státy v tomto roce pravděpodobně vykážou kladné tempo růstu, ale rozdíly v ekonomické výkonnosti napříč EU budou nejspíš nadále existovat. Důvodem je zčásti to, že pokrok v oddlužování bank, veřejného a soukromého sektoru se v jednotlivých členských státech liší. Pozitivní dopad nízkých cen ropy na růst se bude také lišit podle energetického mixu jednotlivých zemí. Akomodativní měnové podmínky by mohly mít výraznější pozitivní dopad v zemích, kde platí striktní podmínky financování. Zda oslabení eura podpoří vývoz, bude záviset na obchodní orientaci států a druhu specializace. Celkově se v roce 2015 očekává široké rozpětí tempa růstu členských států, a to od 0,2 % (Chorvatsko) do 3,5 % (Irsko).
Trend nízké inflace pokračuje. Ve většině členských států se v prosinci míra inflace krátkodobě dostala do záporných hodnot, a to v důsledku prudkého poklesu cen energií. V roce 2015 by inflace měla zůstat nevýrazná, jelikož její celkovou míru oslabují nízké ceny komodit. Od poloviny roku 2015 a v průběhu roku 2016 by se již měla zvyšovat s tím, jak bude postupně posilovat ekonomická aktivita, porostou mzdy a hospodářský útlum se omezí. V EU by měla inflace podle prognóz dosáhnout 0,2 % v roce 2015 a 1,4 % v roce 2016. V eurozóně má v letošním roce činit –0,1 % a v roce 2016 vzrůst na 1,3 %.
Jak bude hospodářský růst nabírat na dynamice, bude se zrychlovat vytváření nových pracovních míst, které se v průběhu minulého roku odrazilo od nízké úrovně. Ke konci období prognózy by se situace na trzích práce měla zlepšit. Avšak ke znatelnému zlepšení asi nebude hospodářský růst stačit. Míra nezaměstnanosti v EU má v roce 2015 klesnout na 9,8 % a v eurozóně na 11,2 %. Očekává se, že reformy trhu práce provedené v posledních letech stále ponesou ovoce a přispějí k dalšímu snížení míry nezaměstnanosti v roce 2016.
Snižování schodků veřejných financí pokračuje, ale orientace fiskální politiky je nyní neutrální. Předpovídá se, že poměry schodku k HDP se budou během příštích dvou let dále snižovat. V EU by měly klesnout z 3,0 % v roce 2014 na 2,6 % v roce 2015 a 2,2 % v roce 2016. V eurozóně se očekává pokles na 2,2 % letos a 1,9 % v roce příštím. Poměr dluhu k HDP za EU jako celek na úrovni 88,4 % v roce 2014 pravděpodobně dosáhl vrcholu. V eurozóně by měl dosáhnout maxima tento rok na úrovni 94,4 % a poté začít klesat.
Nejistota týkající se současného hospodářského výhledu se celkově zvýšila. Rizika horšího vývoje jsou silnější, i když se objevily nové pozitivní faktory. Vliv zde má geopolitické napětí, obnovená nestabilita finančního trhu v souvislosti s rozcházejícími se trendy monetární politiky v hlavních ekonomikách a neúplné provádění strukturálních reforem. Vyhlídky na růst může ohrozit i vleklé období velmi nízké nebo záporné inflace. Naopak určité faktory by mohly vést k tomu, že oživení růstu ve světě i v EU bude v důsledku nízkých cen energií silnější, než se čekalo.
