Nalezení chyby v účetních operacích, daňovém přiznání nebo účetních závěrkách je noční můrou každého účetního. Na téma chyb v účetnictví se před pár měsíci konala snídaně, kterou pro své členy Komora certifikovaných účetních pravidelně organizuje. Pojďme se tak na nejčastější chyby a jejich možná řešení podívat zblízka.
Na chybu většina účetních přijde v momentu, kdy se vracejí k některým operacím, které proběhly v minulosti, „protože něco hledají“. Na chybu upozorní také Finanční úřad, který žádá o vysvětlení a případné doložení nesrovnalostí v daňovém přiznání. Často se stává, že se chyba najde ve chvíli, kdy dojde ke změně v osobě účetní a nová automaticky pracuje s podklady z předchozích měsíců. Mezi nejčastější nálezy po svých předchůdcích tak patří: zůstatky na firemních účtech bez jasné minulosti, nesprávné zůstatky na rozvahových účtech nebo nesprávné údaje v účetní závěrce. V neposlední řadě se na chybu přijde také v rámci firemního auditu.
Pravidlo číslo jedna – nepanikařit a účetní chybu napravit, neboť je daleko vyšší šance, že nebude spojena s žádnou sankcí. Opravy se vždy provádějí podvojným zápisem do nejhlubšího období, do kterého lze ještě vstupovat, tj. do takového období, za nějž dosud nebyla schválena účetní závěrka. Sankce, která by hrozila ze strany správce daně v případě odhalení účetních chyb, pak může být do výše 3 % aktiv, 6 % aktiv nebo do částky 5000,- Kč. Pokud nelze výši aktiva pro výpočet sankce zjistit, následuje kvalifikované určení výše aktiv Finančním úřadem. Způsob opravy chyb je závislý na tom, kdy se na chybu přišlo. Je totiž rozdíl, jestli se chyba objevila během účetního období, po skončení účetního období do data schválení účetní závěrky nebo po datu schválení apod.
Odpověď dává Zákon o Účetnictví §17/7, ze kterého vyplývá, že do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, je možné účetní knihy opět otevřít, provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku. V případě, že účetní závěrka již byla schválena, nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy s výjimkou případů přeměny obchodní korporace uvedených v odstavci 3 daného zákona.
Odpovědnost za způsobené chyby i s případnou výší sankcí jakékoli podoby zodpovídá osoba, která ji způsobila. Nikoli však vůči úřadu, ale vůči zadavateli. Za účetní závěrku vždy ručí účetní jednotka (zastoupená jednatelem, statutární osobou, anebo fyzickou osobou, je-li sama účetní jednotkou apod.). Pokud spolupracujeme s externí účetní firmou, je výhodné, mít pro případ vzniku škody zakotveno ve smlouvě ustanovení o vymáhání škody, resp. ručení za škodu v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Účetní by tak na druhou stranu měli být na svou práci řádně pojištěni, tzv. pojištění odpovědnosti, aby předešli případným nepříjemnostem.
A co dodat na závěr? Jak říká Lenka Dvořáková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních: „Chybuje každý, ale největší zvěrstva naseká panika a strach, aby se na „to“ nepřišlo“.
Tento text pro čtenáře OnBusiness připravila Komora certifikovaných účetních (KCÚ).
Účetnictví je nedílnou součástí podnikání a pro mnohé podnikatele ne zrovna příjemnou. Je třeba pečlivě shraňovat doklady, vědět, co a...
