Touha po vlastním bydlení, nákupy domácích spotřebičů, automobilů a dovolených jsou nejčastějšími důvody, které vedou české spotřebitele k rozhodnutí čerpat půjčky ve formě spotřebitelských úvěrů a hypoték. Z těchto půjček se ovšem při špatném finančním plánu nebo platební nezodpovědnosti mohou nejčastěji stát problematické nesplácené dluhy.
Uvedená zjištění přinesly reálné výpovědi lidí, kteří v rámci letošního ročníku Dne bez dluhů hovořili s poradci z Poradny při finanční tísni, Rubikon Centra a společnosti KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK).
Odborníky z Poradny při finanční tísni a společnosti KRUK navštívilo podle jejich zprávy během letošního ročníku Dne bez dluhů více než sedm stovek českých spotřebitelů, kteří se ve dnech 12. – 15. listopadu vydali do informačních stánků a mobilních expozic v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Plzni. Návštěvníci stánků hledali především rady, jak zlepšit plánování v oblasti osobních financí, nejvhodnější postupy při hrozbě exekucí, prevenci proti upadnutí do hlubokých dluhů a řešení vlastních problémů s dluhy.
Rozhovory s návštěvníky stánků KRUK odhalily především fakt, že čeští občané se většinou stydí půjčovat si při nedostatku vlastních finančních prostředků peníze ve svých rodinách a obracejí se proto primárně na bankovní i nebankovní instituce, které jim skýtají maximální anonymitu. Teprve v případě problémů se splácením těchto půjček zkoušejí hledat pomoc ve vlastní rodině.
„Stále více se ukazuje, jak důležité jsou rodiny s otevřenou komunikací a proaktivním přístupem k řešení možných problémů všech jejich členů,” řekla Markéta Fixová, tisková mluvčí společnosti KRUK. „Návštěvníci našich terénních expozic potvrdili, že soudržné rodiny dokážou prakticky vždy vyřešit finanční závazky, které přesáhly možnosti jednotlivce. Narušené vztahy a problémy s komunikací v rodinách jsou ovšem dnes mnohem častější a jejich důsledkem je nepřekonatelný stud se svěřením finančních problémů příbuzenstvu, který vede k závažným problémům se splácením půjček, balancujícím až na hranici exekucí.”
Pokud se čeští spotřebitelé dostanou do situace, která si žádá použití více finančních prostředků, než mají aktuálně k dispozici, mnohem častěji se uchylují k okamžitým půjčkám, než aby dokázali maximálně využít svoje úspory v kombinaci s plánovanými rezervami svých pravidelných příjmů. Půjčky nejčastěji tvoří spotřebitelské úvěry (58 %), hypotéky (55 %), kreditní karty (42 %) a kontokorenty (28 %).
Jen málokdy je ovšem potřeba dalších finančních prostředků neodkladná. Čeští spotřebitelé jen zkrátka neradi čekají, a tak své půjčky nejčastěji využívají na okamžitý nákup vybavení jejich domácností bílým zbožím a elektronikou (42 %), automobilů (42 %), dovolených (28 %) a – především vánočních – dárků (21 %). Přibližně 14 % lidí hledá formou půjček překlenutí tíživé finanční situace či jiné půjčky.
„Mohutné reklamní kampaně velkých prodejců a výrobců spotřebního zboží spolu s rostoucím tempem spotřebitelské konzumerizace zvyšují touhu lidí po okamžitém vlastnění nových věcí. Emoce pak často zastíní rozum a výsledkem je neuvážené nakupování a zadlužování,“ doplnila Fixová. „Nákupy na dluh mohou ale přivést spotřebitele do finančních potíží či jej dostat až do dluhové spirály. Je proto naprosto stěžejní mít vytvořenu finanční rezervu pro případ výpadku pravidelného příjmu.“
Návštěvníci informačních stánků a mobilních expozic se shodli, že jen málokdo řeší své finanční problémy okamžitě poté, co nastanou. K odkladům v řešení finančních problémů vede české spotřebitele většinou stud (56 %), nižší finanční gramotnost (42 %) a bezradnost (28 %). Často také odkládají okamžité řešení kvůli očekávání brzkého zlepšení finanční situace (28 %). Jakmile už další odklady nejsou možné, snaží se nejčastěji tzv. vytlouci klín klínem, tedy pokrýt jednu půjčku jinou (42 %), což je nejnebezpečnější varianta z hlediska rizika osobního bankrotu či exekuce.
„Každý, kdo se dostane do dluhů, by měl co nejdříve kontaktovat svého věřitele a současně se svůj problém odvážit sdělit vlastní rodině, která může jako první zasáhnout a pomoci. Psychologickou či komunikační roli rodiny dokáže případně zastoupit odborná pomoc z bezplatných neziskových organizací, jako je např. Poradna při finanční tísni,” uzavřela Fixová.
