Téměř třetina (29 %) domácností má pro případ ztráty hlavního příjmu domácnosti finanční rezervu pouze na měsíc až týden, každý patnáctý Čech dokonce na méně než týden (6,6 %) a 35 % na dva až tři měsíce. Pouze 29,2 % Čechů vydrží i při výpadku příjmů pokrývat životní náklady bez toho, že by si museli půjčovat peníze, něco prodat anebo se přestěhovat, déle než čtvrt roku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK pro společnosti KRUK Česká a Slovenská republika.
Někteří lidé své peníze takřka doslova splachují do toalety. Foto: OpenImageBank.comPokud by se Češi dostali do obtížné finanční situace, řešili by ji – nebo již řeší – v největší míře kombinací hledání nové práce (67 %), snížením domácích výdajů (44 %), půjčkou od rodiny nebo přátel (21 %) či přestěhováním se do levnějšího bytu (13 %). Po bankovní půjčce sáhne jen 6 % Čechů.
„Vlastnit byt je jako mít o polovinu vyšší plat. Největší úspory v rodinném rozpočtu totiž představuje osobní nemovitý majetek, proto o ten pečujeme nejvíce. V praxi to znamená, že rozvádějící se rodiče by neměli na své děti přepisovat sporný majetek. I prarodiče by neměli na děti a vnuky přepisovat ten majetek, na který ve stáří spoléhají. Od toho je dědictví. Pokud si půjčujeme v rámci rodiny, tak vždy sepisujeme smlouvu a domlouváme - laskavý - úrok. I v rámci rodiny totiž ctíme finanční hranice a city si vyjadřujeme jinak než penězi,“ vysvětluje Jeroným Klimeš, přední český psycholog.
Z průzkumu také plyne, že nejčastější příčinou, proč se lidé dostávají do finančních problémů, je nezaměstnanost nebo ztráta zaměstnání (61 %), neuvážené výdaje či investice (34 %), hazard, drogy a alkoholismus (26 %) a také rozhazovačnost, plýtvání lidí, resp. „že si žijí nad své poměry“ (22 %). Každý sedmý Čech se dle názoru respondentů do problémů dostává jako oběť podvodu (14 %), každý osmý kvůli špatné ekonomické situaci České republiky (12 %). Přibližně pětina si myslí, že k finančním problémům vede nedostatečné finanční vzdělání (21 %).
„Řada finančních problémů by vůbec nemusela vzniknout, kdyby si veřejnost byla plně vědoma rizik, která obnáší nezodpovědný přístup k finančním prostředkům, neuvážené půjčky, liknavost při prvních náznacích problémů či absence finančního plánování,“ vysvětluje David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Stejný názor mají téměř tri čtvrtiny dotázaných Čechů, kteří si myslí, že když člověk nemá dostatečné znalosti v oblasti financí, může se zadlužit (70 %), podepsat nevýhodnou smlouvu (55 %), utrácet víc, než si může dovolit (54 %), nebude mít na zaplacení dluhů (42 %) nebo nedokáže nic uspořit (41 %). Podle 30 % dotázaných se může stát, že finančně nevzdělaný člověk nakoupí zboží a služby za nevýhodných podmínek.
Více než polovina respondentů průzkumu uvedla, že přibližně ví, co nabízejí finanční instituce, resp. pokud si nejsou jistí, zeptají se nebo si nechají poradit (55 %). Téměř čtvrtina se orientuje v nabídce různých finančních produktů, včetně osobního účtu, spořicího účtu, úvěru, resp. si umí porovnat jednotlivé nabídky a vybrat nejvhodnější produkt (23 %). Financím dobře rozumí, ví jak vhodně investovat, vybrat si úvěr nebo využívat řadu finančních produktů, jen 6 % Čechů, naopak každý sedmý Čech se ve finančních produktech a službách nevyzná a nerozumí jim (15 %).
Zhruba 45 % Čechů si myslí, že většina lidí ví, jak spravovat domácí rozpočet a dobře hospodařit, o opaku je ale přesvědčeno 47 % lidí. Na otázku, zda většina lidí ví, kde nebo s kým se poradit o tom, jak nejlépe hospodařit se svými finančními prostředky, odpovědělo kladně 36 % dotázaných, o opaku je však přesvědčena více než polovina 55 % respondentů.
Finanční vzdělání by mělo uchránit spotřebitele před většinou problémů, s nimiž se mohou v oblasti financí potkat. Devatenáct z dvaceti Čechů je přesvědčeno, že finanční vzdělávání už ve školních/dětských letech může pomoci lidem v každodenním dospělém životě (95 %). Bohužel tři z pěti Čechů uvádí, že během školních/dětských let nezískali dostatek informací o tom, jak správně hospodařit, resp. vést domácí rozpočet (59 %). Jen dvě pětiny dotázaných uvedly, že takové informace během školních/dětských let rozhodně (11 %) anebo spíše (29 %) získaly.
Drtivá většina respondentů vyjádřila souhlas s tím, že by se dětem měly vysvětlit principy a pravidla hospodaření domácnosti – s tím, že začít je třeba již od mateřské školky (8 %) či základní školy (70%); jen pětina Čechů je přesvědčena o tom, že finančnímu vzdělávání se stačí začít věnovat od střední školy (20 %). Jen pouhá dvě procenta Čechů si myslí, že pro finanční vzdělávání stačí dospělý věk nebo není vůbec potřeba.
Jsou tu ale i velmi varovná fakta: 65 % neví, kdy stojí za to si vzít úvěr; 68 % neví, co dělat v případě prodlení se splátkou úvěru či upadnutí do dluhů; 69 % neví, jak si správně vybrat úvěr, tedy za přiměřených podmínek a celkových nákladů; a také 69 % neví, jak porozumět smlouvám (např. smlouvě o půjčce, pojištění, pracovní smlouvě, apod.).
Výsledky průzkumu byly prezentovány v rámci mezinárodní akce Den bez dluhů, jejíž druhý ročník připadá v České republice na 15. listopadu 2013. Letos podruhé proběhl tento průzkum také v České republice.
Vzdělávací akce Den bez dluhů si klade za cíl upozornit na negativní společenský trend – zvyšující se počet zadlužených lidí a domácností, které nejsou schopny své dluhy splácet, informovat veřejnost o komplikacích, které mohou nastat, pokud se osobní dluhy vymknou kontrole, a nabídnout zcela zdarma pomoc s jejich řešením. Chce také připomenout lidem jejich finanční závazky a pomoci je přesvědčit, aby kontaktovali věřitele, jako například banku či správce pohledávek, a dohodli si s nimi způsob splácení svých dluhů.
