Nejnovější zpráva NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) se věnuje tomu, jak Generální finanční ředitelství (GFŘ) promíjí odvody a penále, které finanční úřady vyměřují za porušení rozpočtové kázně. Ukazuje se, že GFŘ prominulo 73 % z nich, celkově téměř 10 miliard Kč. Kontroloři NKÚ prověřili období od začátku roku 2011 do konce prvního čtvrtletí roku 2013.
V kontrolovaném období finanční úřady podle zprávy NKÚ vyměřily odvody a penále za 13,5 miliardy korun. GFŘ prominulo 73 procent z nich, tedy odvody a penále za 9,8 miliardy korun. Správa odvodů ovšem stála za roky 2011 a 2012 celkem 562 milionů korun.
Dodejme, že se jedná o druhou kontrolu této oblasti. Ta první proběhla v roce 2010 a kontroloři při ní zjistili, že Ministerstvo financí, jež mělo promíjení odvodů a penále tehdy na starosti, odpouštělo 90 procent z nich, přičemž byly velmi vysoké i náklady na správu odvodů.
NKÚ ve své správě upozorňuje, že použití dotací kontrolují poskytovatelé dotací i další subjekty podle zákona a případné nedostatky oznamují orgánům finanční správy. Orgány finanční správy pak provádějí vlastní daňové kontroly či místní šetření podle zákona. Pouze orgány finanční správy jsou oprávněny vyměřit v řádném daňovém řízení za porušení rozpočtové kázně odvod a penále.
Zpráva NKÚ také uvádí, že počet kontrol provedených orgány finanční správy v letech 2011 a 2012 poklesl cca o 30 % proti ročnímu průměru z let 2006–2009, což odpovídá snižujícímu se objemu poskytnutých finančních prostředků.
Navzdory výše zmíněnému pozitivnímu posunu ve fungování systému kontroloři konstatovali, že Ministerstvo financí řadu problémů, na které před třemi lety upozorňovali, systémově nevyřešilo. Celý systém odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně je podle nich dál administrativně velmi náročný. Odvody za bagatelní porušení rozpočtové kázně jsou zjevně neúměrně vysoké a jejich vyměření a následné promíjení zatěžuje celý systém. Podle NKÚ je takový systém neefektivní.
Podle zprávy stále přetrvává stav, kdy i porušení podmínek spočívající v administrativním pochybení (třeba nedodržení lhůt), které v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebylo vyčleněno jako méně závažné, bylo sankcionováno odvodem a penále v celkové výši poskytnuté dotace. NKÚ konstatuje, že takto vyměřené odvody i penále zvyšují objem jak vyměřených, tak i prominutých odvodů a penále a nemají žádný dopad na příjmy státního rozpočtu.
Systém je, jak už bylo zmíěno, zatížen opakovanými a vzájemně se překrývajícími kontrolami i složitostí samotného procesu prominutí odvodu. Od zažádání si o prominutí do konečného rozhodnutí o něm uběhne podle NKÚ v průměru téměř pět měsíců, po které jsou příjemci dotací v nejistotě, zda nebudou muset prostředky vracet, případně navíc platit penále.
Ministerstvo financí rovněž navzdory apelům nejen NKÚ, ale i sněmovního kontrolního výboru nezpřesnilo definici „důvodů hodných zvláštního zřetele“, na základě kterých se odvody a penále promíjejí. Důvodem pro prominutí odvodů a penále byly dle zprávy podle úpravy obsažené v pokynech GFŘ řady D, resp. v rozhodnutí generálního ředitele, následující případy: důvody hodné zvláštního zřetele (prokázané chyby poskytovatele, nesoučinnost, poskytovatele, živelní katastrofy, státem změněné či zapříčiněné situace, v případě fyzické osoby ohrožení výživy žadatele nebo na něj odkázaných osob) a některé typy porušení rozpočtové kázně (např. neoprávněné rozdělení veřejné zakázky nebo nesplnění vkladu vlastních zdrojů).
V závěru své zprávy pak NKÚ uvádí, že transparentnost procesu promíjení odvodů a penále byla zvýšena jen omezeně. Negativně ji podle zprávy ovlivňuje fakt, že doporučení komise ne odůvodňována, a dále skutečnost, že ani důvody pro prominutí dosud nebyly přesně definovány.
