Na 10 tisíc tuzemských firem dostává nyní výzvu kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA | The Software Alliance se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání. Obsílky jsou zaměřeny hlavně na menší firmy do padesáti zaměstnanců, které se zejména v loňském roce mohly stát obětí bezskrupulózních obchodníků, kteří nabízejí levnější software bez řádné licence či přímo padělky. Co je dobré vědět?
„Podvodně nabízejí na internetu software nejasného původu či zatajují, pro jaké účely je možné software užívat. Kupujícím hrozí postihy plynoucí z porušení autorských práv k softwaru,“ varuje Jan Hlaváč, zástupce organizace BSA, která sdružuje významné výrobce softwaru, například Adobe, Autodesk nebo Microsoft. Mezi neautorizované obchody patří zejména internetové aukce či prodejci bez smluv s výrobci nabízeného softwaru.
„Jednatele žádáme o kontrolu a doporučujeme jim využít licencování v takzvaném cloudu, kde riziko podvodů nehrozí a umožňuje zalicencovat i několik zařízení najednou,“ dodává Jan Hlaváč.
Organizace BSA zároveň firmy upozorňuje na ověření licencování softwaru instalovaného v tabletech a mobilních telefonech, a to včetně přístupových licencí k serverům. „Řada firem nevlastní licence umožňující přístup k serveru z mobilních zařízení, která se u zaměstnanců hojně rozšířila,“ upozorňuje Jan Hlaváč.
V Česku se podle loňské analýzy společnosti IDC užívá nelegálně 34 procent softwaru. Výrobci softwaru tak ročně přijdou o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun: „Každý třetí software je instalován nelegálně, tedy bez řádné licence,“ dodává Jan Hlaváč.
Kontrolní nákupy podle BSA prokázaly, že více než tří čtvrtiny (80 %) softwaru z neautorizovaných zdrojů nemá platnou licenci. „Jedná se o zdařilé padělky včetně falešných identifikačních štítků (23 %) či o software bez platné licence (40 %) nebo je licence pro nekomerční užití vydávána za komerční (37 %),“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Podvedení uživatelé jsou vystaveni významným právním rizikům, a to podobně, jako kdyby software sami pirátsky zkopírovali. „To, že nákup nelegálního softwaru byl proveden v dobré víře, totiž kupujícího nikdy plně nezbavuje odpovědnosti a rizika možných postihů,“ říká Jan Hlaváč.
Podvedení mohou přijít o hodně peněz. Architekt si podle BSA například loni v ‚akci‘ pořídil od neautorizovaného on-line obchodu konstrukční software za 58 tisíc Kč, přičemž cena obvyklá je 130 tisíc Kč. Dotazem u výrobce softwaru zjistil, že licence je neplatná a software by měl odinstalovat. Firma nabídku z obchodu záhy rychle odstranila.
Za porušování autorských práv k počítačovým programům může soud podle okolností uložit vysoké peněžité tresty, či dokonce uložit trest odnětí svobody až na osm let. „Hrozí rovněž povinnost uhradit výrobcům softwaru odškodnění, v posledním roce v průměru přesahující 390 tisíc korun,“ shrnuje Jan Hlaváč. Tato částka nezahrnuje náklady na soudní řízení a právní zastoupení: „Ty obvykle navýší náklady o dalších 10–15 procent,“ doplňuje Jan Hlaváč.
Prodejci musí kupující vždy informovat o typu licence a možnosti jejího využití: Cena softwaru pro užití doma nebo ve školství se může výrazně lišit a s tím i podmínky užívání. „Kupující musí trvat na písemné specifikaci typu licence a možnosti využití, prodejci jim musí vyhovět, pokud nikoli, kupující by měl takovou nabídkou odmítnout a ideálně informovat výrobce softwaru, Policii ČR nebo BSA prostřednictvím formuláře na stránkách BSA,“ uzavírá Jan Hlaváč, zástupce organizace BSA, která sdružuje významné výrobce softwaru, například Adobe, Autodesk nebo Microsoft.
Je vhodné ještě dodat, že výše zmíněná obsílka varuje, ale její doručení samozřejmě neznamená, že by BSA podezírala z používání nelegálního softwaru všechny firmy, kterým byla obsílka odeslána.
