Obdržet dopis s barevným pruhem, ve kterém se ukrývá platební rozkaz, může znamenat pro většinu lidí pořádný šok. Loni podle dostupných informací takové nemilé překvapení čekalo na řadu klientů nejmenované společnosti, jejíž praktiky vůči spotřebitelům setrvale kritizuje dTest. Firma podala na své dlužníky návrhy na vydání platebního rozkazu. Jak se těmto a podobným platebním rozkazům mohou lidé bránit? A na co si musejí dávat pozor?
Platební rozkaz je rozhodnutí soudu vydané ve zrychleném řízení. Soud jej vydá jen na základě tvrzení a důkazů předložených žalobcem.
Co v takové situaci můžete dělat? I pokud vás zachvátí pocit nespravedlnosti, určitě nejdřív dočtěte platební rozkaz až do konce. V poučení uvedeném na závěr každého platebního rozkazu je vyznačena cesta pro ty, kteří se platebnímu rozkazu nechtějí podvolit. „Obrana žalovaného spočívá v podání tzv. odporu, na které má žalovaný 15 dnů od doručení platebního rozkazu. Nepodá-li žalovaný ve této lhůtě odpor, nabývá platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Neuhrazení částky pak může skončit exekucí,“ vysvětluje Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest a dodává: „V této fázi doporučujeme spojit se s advokátem. Můžete sice odpor podat sami, ale pokud si nejste úplně jistí tím, co děláte, obraťte se na profesionála. Nezůstávejte však nečinní a využijte obrany, kterou vám právo poskytuje. Za podání odporu neplatíte ani soudní poplatek.“
Jakmile včas podáte odpor, platební rozkaz se ruší a je nařízeno standardní jednání před soudem. Určitou variantou obrany je i nepřevzetí platebního rozkazu, protože není-li žalovanému platební rozkaz doručen do vlastních rukou, soud jej zruší a nařídí jednání. „Nepřebírání zásilek od soudu ale nepovažujeme za rozumné,“ konstatuje Petr Šmelhaus a doplňuje: „V civilním soudním řízení se musíte o svá práva starat. Ignorování dalších navazujících zpráv od soudu může mít pro výsledek sporu fatální následky.“
Spotřebitelská organizace dTest eviduje desítky stížnosti na neetické praktiky zmíněné firmy. Ty spočívají v tom, že společnost od klientů, kteří se registrují na jejím portálu, požaduje zaplatit částku ve výši 5 000 korun. O povinnosti hradit tuto částku však byli spotřebitelé poučeni pouze v obchodních podmínkách, což je podle dTestu nedostačující. A dále vymáhaná částka podle dTestu vůbec neodpovídá tomu, co spotřebitelé od společnosti obdrželi.
Firma byla dle informací organizace dTest na základě jejího podnětu v loňském roce už pokutována Českou obchodní inspekcí za nekalé obchodní praktiky. Přesto tato společnost podává k soudům návrhy na vydání platebních rozkazů a spoléhá na nečinnost spotřebitelů. „Nebezpečí platebních rozkazů tkví v nečinnosti žalovaného po doručení platebního rozkazu do jeho rukou,“ varuje Petr Šmelhaus a zdůrazňuje: „Pokud se spotřebitelé nebudou správně a účinně bránit proti platebním rozkazům, mohou se snadno dopracovat k tomu, že vymáhanou částku budou muset zaplatit, byť by se mohli úspěšně hájit.“
Stejné pravidlo platí samozřejmě pro platební rozkazy obecně.
