Méně komplikovaný postup výběru a správy daní považují čeští ředitelé nadále za prioritní opatření daňové politiky. V průzkumu KPMG Puls ekonomiky se jich pro něj vyslovilo 86 %. Zástupci firem působících v Česku volají také po nižších sociálních odvodech. A jeké jsou jejich další priority v oblasti daňových opatření?
Pevnou horní hranici pro roční odvody z mezd na sociální pojištění by uvítala více než polovina (54 %) ředitelek a ředitelů. To je rozdíl oproti sousednímu Polsku nebo Slovensku, kde se toto opatření vůbec neřadí mezi pět upřednostňovaných. Třetina českých manažerů by navíc ocenila snížení odvodů na sociální zabezpečení.
„Je patrné, že lidé ve vedení firem vnímají zatížení odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění jako značné břemeno. Z našeho průzkumu vyplývá, že ve srovnání s okolními zeměmi ho pociťují výrazně více,“ upozorňuje Radek Halíček, řídící partner KPMG Česká republika.
Mezi pěti preferovanými daňovými úkoly vlády čeští respondenti uvádějí ještě zavedení rovné daně z příjmů fyzických osob (46 %). Tu na Slovensku podporuje 54 % manažerek a manažerů. Zvýšení daňových pobídek na aktivity související s výzkumem a vývojem uvedlo 38 % českých účastníků průzkumu.
„V podnikatelské sféře obecně rezonuje požadavek na stabilní daňový systém. Ukazuje se, že složitější předpisy i daňový systém jsou pro podnikatele akceptovatelné, pokud se systém jako celek a jednotlivá pravidla výrazně nemění. Nutnost přizpůsobovat se novým požadavkům totiž představuje pro podnikatelský sektor zásadní překážku. Ještě těžší je to pak pro firmy, které působí ve více zemích, v nichž nejsou předpisy harmonizovány,“ doplňuje Petr Toman, partner, KPMG Česká republika.
Mezi opatření s nejnižší podporou mezi zástupci byznysu patří zvýšení daní z majetku (4 %) a snížení sazby spotřební daně (6 %).
