Všechny kraje s výjimkou Prahy by měly v příštích desetiletích zaznamenávat více zemřelých než narozených, ale migrační přírůstky mohou početnost populace udržet či dokonce zvyšovat. Nejvýraznější růst se nadále očekává ve Středočeském kraji a v Praze. Detailní informaci s výhledem do roku 2070 přináší nová projekce ČSÚ.
Převaha zemřelých nad počtem živě narozených by měla již v blízké budoucnosti být neoddělitelným rysem populačního vývoje všech krajů s výjimkou Hlavního města Prahy, pro který jsou předpokládány přírůstky přirozenou měnou až do konce 50. let. Nejvýraznějšímu úbytku obyvatel přirozenou měnou by v období let 2019–2070 měly čelit kraje Moravskoslezský a Ústecký, a to o téměř 290, resp. 180 tisíc.
Proces stárnutí populace bude pokračovat ve všech krajích, vzroste průměrný věk obyvatel i zastoupení seniorů v populaci. „Zatímco na počátku roku 2019 se průměrný věk obyvatel v krajích nacházel v rozmezí 41,2 až 43,1 let, na konci projekce v roce 2070 jej lze očekávat v jednotlivých krajích o čtyři až šest let vyšší,“ uvádí Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Nejmladší obyvatelstvo by měl nadále mít Středočeský kraj a Hlavní město Praha, dále kraj Jihomoravský a oproti současné situaci i kraj Plzeňský. V průměru nejstarší by zůstalo obyvatelstvo Zlínského kraje, nově společně s krajem Moravskoslezským a Olomouckým.
Významný populační růst by měly zažít pouze dva nyní nejpočetnější kraje. „Počet obyvatel Středočeského kraje podle projekce vzroste do konce roku 2070 téměř o půl milionu na 1,86 milionu, což je o 36 %. Počet obyvatel Prahy by se měl zvýšit o 31 %, tedy o více než 410 tisíc na 1,72 milionu. Bydliště v těchto dvou krajích by tak mohla v budoucnu mít až jedna třetina obyvatel Česka, když aktuálně je to čtvrtina,“ upozorňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Mírně vyšší počet obyvatel než na počátku roku 2019 by mohl být v roce 2070 i v kraji Plzeňském (o 6 %) a Jihomoravském (o 2 %). V polovině krajů se v průběhu projektovaného období naopak očekává snížení populace minimálně o 15 %.
Třetím nejlidnatějším krajem by se již na počátku roku 2022 měl stát místo Moravskoslezského kraje kraj Jihomoravský, v žebříčku krajů by si měly časem polepšit i kraje Plzeňský, Pardubický a Liberecký. Směrem dolů by kromě Moravskoslezského kraje sestoupily také kraje Jihočeský, Olomoucký, Vysočina a Zlínský.
„Vnitřním stěhováním pravděpodobně nejvíce populačně posílí i v budoucnu Středočeský kraj, který by měl stěhováním z ostatních krajů získat do konce roku 2070 až 390 tisíc obyvatel,“ říká Roman Kurkin z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Mírné přírůstky vnitřním stěhováním se očekávají i v Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nemalý pokles počtu obyvatel díky zápornému saldu vnitřní migrace se předpokládá v Hlavním městě Praze (-90 tisíc) a Moravskoslezské kraji (-80 tisíc).
