Jakou otázku při přijímacím pohovoru považují Češi za nejhorší? Dle šetření personální agentury Grafton Recruitment je to: „Kde se vidíte za 10 let?“ Uchazečům vadí i dotazy týkající se rodinného stavu, dětí či sexuální orientace. Protože jde o oblasti, na které se personalisté nesmějí ptát, je možné je dle odborníků z Grafton Recruitment ponechat bez odpovědi. Připravit by se naopak měli na otázky související s jejich silnými a slabými stránkami či motivací pracovat v dané společnosti.
U přijímacího pohovoru se mohou uchazeči setkat s celou škálou otázek, a to od těch standardních předpokládaných až po ty poněkud zvláštní. Některé mají uchazeče záměrně vyvést z komfortní zóny, jiné zkoumají logické uvažování nebo rychlost úsudku. „Na všechny otázky se snažte odpovídat stručně, pozitivně a pravdivě,“ doporučuje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. Některé otázky jsou ale bohužel personalisty položeny bez jakéhokoliv důvodu, nejsou relevantní, etické, anebo dokonce legální.
Z průzkumu vyplývá, že pětina respondentů je nespokojena s otázkami na rodinný stav, věk nebo počet dětí. Na tyto otázky se ovšem personalisté nesmějí ptát. Podle zákoníku práce nesmí při přijímacím pohovoru zaznít ani dotazy na zdravotní stav a těhotenství, na sexuální orientaci, víru a politické smýšlení, ani na rodinnou a osobní situaci uchazeče. Otázkám typu „Máte děti?“, „Jste svobodný?“, „Kdo vám bude hlídat děti v době nemoci?“, „Plánujete jít na mateřskou?“ a podobně se tedy uchazeči mohou s upozorněním na daný fakt vyhnout.
Celých 18 % respondentů se během svých přijímacích pohovorů setkalo i s otázkami, které považovali za nevhodné či dokonce urážlivé. „Dotazy na velikost poprsí, četnost návštěv WC během směny, názory na prezidenta Zemana či počet přátel opravdu nejsou relevantní a je zcela na místě, personalistu, který daný dotaz klade, na tuto skutečnost upozornit,“ radí Součková.
Za nejhorší otázku u přijímacího pohovoru označilo 17 % respondentů dotaz, kde se vidí za 10 let. Tato otázka je však u odborníků na nábor zaměstnanců velmi oblíbená, jejím prostřednictvím se mohou dozvědět, jaké má uchazeč profesní ambice a cíle. Proto by se na ni měli uchazeči dopředu připravit. A nejen na ni. „Na seznam neoblíbených dotazů se v našem šetření dostaly i další relevantní otázky. I když je 22 % respondentů považuje za hloupé a neprofesionální, na pracovní pohovor patří a uchazeči by si měli promyslet, jak na ně odpoví. S velkou pravděpodobností na ně budou odpovídat u většiny pracovních pohovorů,“ říká Součková.
Jedná se zejména o tyto dotazy:
„Proč právě naše firma?“ Těmito otázkami ověřují personalisté skutečný zájem uchazečů o práci v dané firmě. Uchazeč by měl být na pohovor dobře připravený, měl by vědět jaké produkty či služby firma nabízí, jací jsou hlavní konkurenti a co konkrétně jej láká.
„Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“ Otázky na sebehodnocení jsou u odborníků na nábor zaměstnanců oblíbené, u uchazečů však přímo naopak. Často je to dáno tím, že si na takové otázky nedokáží sami odpovědět. Schopnost sebehodnocení a vlastní analýzy je však pro personalisty důležitá. Od uchazečů se očekává především upřímná odpověď.
„Jaký plat byste si představoval/a?“ Uchazečům se doporučuje neodpovídat jedním konkrétním číslem, ale spíše rozpětím, o kterém se bude moci v případě přijetí vyjednávat. Důležitá je také orientace v mzdových podmínkách dané pozice.
„Proč jste skončil/a v předchozích zaměstnáních?“ Personalisté zjišťují důvody vedoucí ke změně, aby se zaměstnavatel případně mohl vyhnout obdobnému problému. Uchazeči by se měli zdržet jakékoli kritiky svého současného/minulého zaměstnavatele, svých kolegů nebo poměrů ve firmě. Odpovědi by měly být vždy diplomatické, ale pravdivé.
