Do podoby prostředí kybernetických hrozeb se v následujícím roce promítne celosvětová situace a aktuální společenské trendy. Očekává se nárůst útoků v souvislosti se zero-day zranitelnostmi.
Bezpečnostní analytici ze společnosti ESET očekávají, že se v tomto roce útočníci zaměří především na trh s kryptoměnami. Pro firmy a společnosti nadále poroste počet hrozeb, které souvisejí se zranitelnostmi legitimních aplikací a nástrojů. Velkým tématem bude zranitelná knihovna Apache Log4j 2, na kterou bezpečnostní komunita upozornila koncem roku 2021. Očekává se také nárůst malwaru v souvislosti se stále větším využíváním mobilních zařízení nebo s nadcházejícími globálními událostmi, jako jsou například Zimní olympijské hry v Pekingu.
V tomto roce očekávají bezpečnostní specialisté pokračování dlouhodobých trendů i velmi specifické útoky v souvislosti s nadcházejícími globálními událostmi. V českém prostředí jsou v tuto chvíli hlavním cílem útoků uživatelská hesla a přístupové údaje k bankovním službám. Je tak velmi pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i příští rok. Růst by měly také hrozby pro platformu Android a macOS.
„Kybernetické útoky vždy korespondují s tím, jak roste využívání digitálních zařízení. Na základě toho lze v příštím roce počítat například s nárůstem zero-day zranitelností a jejich zneužití k distribuci tzv. zero-day malwaru. Cílem budou hlavně operační systémy Windows a macOS, služby MS Exchange, Azure AD a webové prohlížeče MS Edge, Mozilla Firefox či Chromium,“ říká Robert Šuman, vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti ESET. „Mobilní telefony pomalu dohánějí v každodenním používání notebooky a stolní počítače a uživatelé si čím dál více zvykají jejich prostřednictvím nakupovat nebo provádět finanční transakce. Neočekáváme tak, že by objem hrozeb pro platformu Android v budoucnosti klesal,“ dodává Šuman.
Koncem roku 2021 varovala bezpečnostní komunita před zranitelnou knihovnou Apache Log4j 2, která se používá ve velkém množství software po celém světě. S ohledem na rozsah a možné dopady se tak nepodobá téměř žádné jiné zranitelnosti, se kterou se bezpečnostní týmy obvykle potýkají. Okamžitě tak byla vydána doporučení k aktualizaci všech potenciálně zranitelných služeb na nejvyšší možné verze.
„Pokud bychom měli nastínit závažnost této zranitelnosti, útočníci k ohrožení systému, na kterém je spuštěna tato zranitelná část knihovny, a který je vystavený do internetu, potřebují jen znalost programovacího jazyka Java,“ říká Šuman. „Detekční systémy společnosti ESET dosud zaznamenaly pokusy o doručení malwaru, jako jsou minery, trojské koně Tsunami a Mirai, nebo nástroj pro penetrační testování Meterpreter. Je pravděpodobně jen otázkou času, kdy útoky zesílí, a pokročilí útočníci se na tuto zranitelnost zaměří ve velkém,“ dodává Šuman.
Kybernetické útoky v době pandemie koronaviru a specifické podvody zaměřené na covid pasy či na zaměstnance v režimu home office ukázaly, jak útočníci využívají socioekonomickou situaci a globální události ve svých strategiích. Stejně tak se do podoby kybernetických útoků promítají úspěšné populární trendy v souvislosti s tím, jak trávíme volný čas a bavíme se online. Celkový vývoj bude tak i v roce 2022 záviset na aktuální podobě celosvětové situace.
„V roce 2022 by mělo proběhnout několik akcí s globálním dosahem, jmenovitě například Mistrovství světa ve fotbale nebo Zimní olympijské hry v Pekingu. Útočníci tradičně takových událostí zneužívají i v kontextu České republiky. Můžeme tak předpokládat spamy například v souvislosti s falešnými vstupenkami, nelegálními streamy, podvodnými marketingovými nabídkami a podobně. Se všemi těmito variantami se setkáváme dlouhodobě a nemělo by tomu být jinak,“ říká Šuman ze společnosti ESET.
Z pohledu vývoje kybernetických hrozeb pro trh s kryptoměnami byl rok 2021 ve znamení utlumení aktivity útočníků, kteří i v tomto případě sledují vývoj na světových trzích a reagují tak na růst či pád cen jednotlivých kryptoměn.
S touto oblastí souvisí také fenomén NFT neboli „nezaměnitelný token“ (Non-Fungible Token), který funguje jako digitální důkaz o vlastnictví, v tuto chvíli nejčastěji nějakého obrázku, videa, skladby nebo herního předmětu. Tokenizovat lze ale například i tweet. Takovou unikátní položku, která nese informace o vlastníkovi, lze připodobnit patentu a obchod s nimi je podobný tomu s kryptoměnami.
„Na to, jak se bude v následujícím roce vyvíjet trh s kryptoměnami, budou reagovat i kybernetické útoky, v rámci kterých útočníci sledují především rentabilitu a zisky. Očekávat můžeme například podvodné investice do kryptoměn nebo tzv. cryptojacking, což je termín, který označuje nelegální těžbu kryptoměn,“ vysvětluje Šuman. Útokům se nemusí vyhnout ani NFT, což je velký fenomén posledního roku. Tyto tokeny se uchovávají v kryptopeněženkách a záznamy o transakcích se zaznamenávají do blockchainu. Obchodování s NFT je tak velmi podobné tomu s kryptoměnami,“ doplňuje Šuman.
V případě operačního systému Android platí v Česku dlouhodobě varování před stahováním aplikací mimo oficiální obchod Google Play. Malware v případě této platformy šíří velmi často tzv. droppery. Jedná se o typ škodlivého kódu, který napodobuje známé nástroje a služby, a má v sobě ukrytý častokrát daleko nebezpečnější malware. Útočníci velmi často nabízejí zdarma populární hry nebo prémiové programy, které jsou v oficiálních obchodech zpoplatněné nebo nedostupné.
„Po celý rok 2021 jsme mohli v Česku sledovat aktivitu bankovního malwaru Cerberus, který se šířil prostřednictvím méně známých či známějších aplikací,“ říká Šuman. „Objem hrozeb pro platformu Android stále roste a tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat s tím, jak bude růst využívání zařízení s tímto operačním systémem,“ dodává Šuman.
Na rozdíl od tzv. tvrdého malware, který přímo ohrožuje zařízení a data uživatele, zobrazuje adware především agresivní nevyžádanou reklamu a může negativně ovlivnit výpočetní výkon zařízení. I přesto je jednou z nejčastějších hrozeb. V konečném důsledku může uživatele odlákat prostřednictvím reklamy na manipulativní stránku, kde se z něj útočníci pokusí vylákat citlivé údaje.
„Na rozdíl od operačního systému Android či Windows je adware stabilně aktivní v případě platformy macOS. To jsme mohli ostatně pozorovat celý uplynulý rok i v Česku. Bude zajímavé sledovat, jak se do objemu adware promítne například dlouho očekávané zpřístupnění servisních manuálů a originálních náhradních dílů od společnosti Apple. Dá se předpokládat, že zájem o zařízení na straně uživatelů vzroste a s tím samozřejmě poroste i zájem kybernetických útočníků. Celosvětově tak očekáváme v případě adwaru spíše posilování než útlum,“ shrnuje Šuman.
S ohledem na uplynulý rok analytici očekávají i pokračující trend pokusů o průnik do firemních sítí, kyberšpionáž či útoky za použití ransomware.
„V uplynulém roce jsme byli svědky rekordních požadavků na výkupné v případě společností Colonial Pipeline či Kaseya VSA. Útoky se budou s největší pravděpodobností stále vyvíjet tak, aby je mohli útočníci co nejefektivněji zpeněžit. Ransomware, který zašifruje data, už navíc není jedinou metodou. V uplynulých letech jsme se mohli setkat i s útoky, které v napadené síti cílí na těžbu kryptoměn, konkrétní data a know-how firem. Těmi pak mohou útočníci společnosti vydírat,“ vysvětluje Šuman.
„Očekávat bychom měli také útoky na cloudové služby, a to jak na konkrétní účty uživatelů, tak na zranitelná místa celých služeb. To jsme mohli v závěru roku vidět například v případě zranitelnosti knihovny Log4j. Útočník může využít chybu aplikace a útočit prostřednictvím legitimního nástroje. To je samozřejmě mnohem komplikovanější včas rozpoznat a pro organizace a společnosti to znamená, že nároky na adekvátní zabezpečení a ochranu dat budou s následujícím rokem nadále stoupat,“ uzavírá Šuman.
