Více než 1,3 milionu ukončených dočasných pracovních neschopností evidovala od ledna do konce roku 2013 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Počet případů dočasné pracovní neschopnosti se v roce 2013 zvýšil v porovnání s předchozím rokem o více než 9 %. Naopak průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti se zkrátila o více než 2 dny na průměrných 43 dnů.
Nutno dodat, že průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti (DPN) se tradičně lišila u mužů a u žen. Ženy stonaly v průměru o 3 dny déle než muži. A proč lidé stonají? Nemoci dýchací soustavy zůstávají nejčastější příčinou vzniku DPN a je pro ně charakteristické, že mají nejkratší průběh. Mezi další časté důvody DPN patřily i v roce 2013 nemoci pohybové soustavy.
Nejvíce prostonaných dní spadá na Prahu (což je dáno logicky počtem obyvatel), a to 5 591 164, současně je tu ovšem nejkratší délka jedné pracovní neschopnosti, a to 33,38 dny. Nejdelší pracovní neschopnosti jsou ve Zlínském kraji s průměrem 52,93 dne, následuje kraj Moravskoslezský s 50,84 dne.
Nemoci pohybové soustavy mají na svědomí 16 321 203 prostonaných dnů, z toho nemoci páteře pak 10 450 840 dnů. Těhotenství, porod a šestinedělí pak mohou za 3 627 945 dnů v dočasné pracovní neschopnosti. Z uvedeného je mimo jiné zřejmé, jak závažné jsou právě nemoci páteře a jak zásadně se podílejí na pracovní neschopnosti. I když lze pochopitelně namítnout, že vzhledem k problematické diagnostikovatelnosti mohou být některé problémy tohoto typu simulované.
