Zaměstnanci už nechtějí pracovat jen z domova, čím dál víc se jim líbí flexibilita místa a času, tedy možnost pracovat kdykoliv a odkudkoliv, v rostoucím počtu případů i ze zahraničí. I přes značnou administrativní zátěž, kterou s sebou umožnění práce ze zahraničí nese, tuto možnost nabízí již 44 % zaměstnavatelů z oboru IT a podnikových služeb.
Zájem o práci ze zahraničí mají zejména zaměstnanci oboru IT a podnikových služeb, kde působí velké množství pracovníků z ciziny. „Plných 43 % zaměstnanců tohoto oboru jsou cizinci, kteří si rádi prodlouží návštěvu rodin ve své domovské zemi a pracují odtud. Častou variantou je pak i spojení dovolené s prací, kdy si zaměstnanci chtějí prodloužit dovolenou a částečně vykonávat práci z místa, kde před tím strávili dny volna,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. Benefit v podobě možnosti částečné práce ze zahraničí má podobně jako další formy flexibility práce pozitivní vliv na spokojenost a loajalitu zaměstnanců. Z průzkumu ABSL vyplývá, že 33 % center umožňuje svým zaměstnancům práci ze zahraničí v délce 1-30 dnů, 8 % 1-3 měsíce a 3 % déle než 3 měsíce.
„Kromě center IT a podnikových služeb začaly možnost práce ze zahraničí v poslední době nabízet i firmy z oblasti e-commerce a mladé start-upy. Jde o benefit, který je mezi zaměstnanci vítán, a může tedy být zajímavým nástrojem k získání nových uchazečů o práci,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group s tím, že dle aktuálního průzkumu benefitů o tento zájem stojí téměř 90 % zaměstnanců oboru IT a podnikových služeb, z ciziny však může pracovat jen zhruba čtvrtina. Pro zaměstnavatele totiž z umožnění práce ze zahraničí plyne řada administrativních povinností, a to i pokud jde o země Evropské unie. Řada zaměstnavatelů věří, že v této oblasti dojde brzy k zjednodušení pravidel. Z průzkumu ABSL vyplývá, že v takovém případě by benefit v podobě částečné práce ze zahraničí poskytovalo plných 80 % center.
Povinnosti se při práci na dálku ze zahraničí týkají jak zaměstnavatelů, ale i samotných zaměstnanců. „Firma by neměla podcenit možné riziko vzniku stálé provozovny, případnou povinnost registrace pro odvody záloh na daň z příjmu ze závislé činnosti a s tím související povinnost vést mzdovou evidenci v zahraničí v souladu s lokálními daňovými předpisy. Je tedy důležité sledovat příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, ale i místní legislativu v daňové oblasti,“ vysvětluje Jitka Bašová ze společnosti Deloitte. Vedle daňových předpisů je pak dle ní důležité sledovat i náležitosti vyplývající z pracovněprávních předpisů a problematiku sociálního a zdravotního pojištění. V souvislosti s prací ze zahraničí může totiž vzniknout povinnost odvádět platby pojistného na sociální a zdravotní pojištění v zemi, ze které zaměstnanec pracuje. Zaměstnanci zase může výkon práce v zahraničí ovlivnit jeho daňové rezidenství. „Zaměstnanec se může stát daňovým rezidentem v zemi, ve které nesídlí jeho právní zaměstnavatel, což má významný vliv na jeho konečné daňové zatížení. Daňové rezidentství ovlivňuje celá řada faktorů, jedním z nich je i celková doba strávená v zahraničí,“ vysvětluje Jitka Bašová. Zejména z tohoto důvodu firmy umožňují práci ze zahraničí na období kratší než 183 dnů, nejčastěji jde o třicet až devadesát dnů za rok.
Jednou z firem, která svým zaměstnancům tento benefit nabízí, je SAP: „SAP v České republice v rámci svého globálního flexibilního pracovního modelu umožnuje zaměstnancům krátkodobou práci ze zahraničí. Samozřejmostí je splnění imigračních a dalších legislativních požadavků. Tento benefit využívají zejména zahraniční zaměstnanci, kteří tak mají například možnost strávit více času s blízkými ve své domovině,“ říká Iveta Chválová, ředitelka SAP Services. Práci ze zahraničí umožnila svým lidem i společnost Acamar: „Našim zaměstnancům umožňujeme pracovat vzdáleně, ať již z různých míst v ČR nebo ze zahraničí. Respektujeme individuální potřeby a zájmy našich zaměstnanců a jejich rodin, které stále méně respektují hranice jednotlivého státu. Práci ze zahraničí nyní omezuje spíše daňová legislativa než technické nebo organizační prostředí,“ říká František Mareth, ředitel společnosti.
Na základě rostoucího zájmu zaměstnanců zavedla možnost práce ze zahraničí i společnost Pure Storage, která v ČR provozuje výzkumné a vývojové centrum. „Ve společnosti Pure Storage reagujeme na potřeby našich zaměstnanců a snažíme se podporovat flexibilitu a pozitivní rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, kdykoli je to možné. Proto jsme zavedli nový benefit, který našim zaměstnancům po splnění určitých podmínek umožňuje pracovat dva týdny ročně ze zahraničí, a to z jakékoli země, kterou si zvolí,“ říká Paul Melmon, ředitel centra. Velký přínos může takový benefit být zejména pro zaměstnance s dětmi, kteří cestují během letních prázdnin, stejně jako pro zaměstnance ze zahraničí, kteří cestují za rodinami během vánočních a velikonočních svátků.
Tento benefit je a bude zřejmě stále populárnější zejména pro mladší generaci pracovníků z generace Z. Právě pro ně je totiž flexibilita a mobilita životním stylem. Nabídka benefitů v této oblasti tedy bude rozhodující při jejich rozhodování o pracovních nabídkách. Potvrzuje to i Andrea Tkačuková, ředitelka organizace Foreigners.cz: „Možnost alespoň částečně pracovat ze zahraničí představuje zejména pro cizince obrovský benefit, a to zejména díky možnosti být blíže rodině a přátelům v zemi svého původu. Dle mého názoru umožnění práce ze zahraničí dává firmám velkou konkurenční výhodu při náboru cizinců.“
