Vyhlášení karantény v průběhu korovirové krize donutilo spoustu firem uzavřít kanceláře a poslat zaměstnance pracovat z domova. Většina z účastníků nového průzkumu přiznala, že dosud měla s prací na dálku zkušenosti maximálně jednou týdně, 16 % dotázaných dokonce nikdy. Nyní se setkali se situací, kdy pracují z domova neustále. Jak se jim to osvědčilo, jaké byly plusy a jaké mínusy?
Společnost Survio, která se specializuje na tvorbu online dotazníků, přišla s průzkumem, který zmapoval změny ve firmách v této výjimečné situaci. Průzkumu se zúčastnilo na 650 zástupců firem, kteří umožnili svým kolegům v pandemii vykonávat zaměstnání na dálku. Lehce nadpoloviční většina si myslí, že se jim při tzv. dlouhodobém home office zhoršila jejich produktivita, soustředěnost, motivace i pracovní morálka. Respondenti si ale naopak pochvalovali lepší work-life balance. Před vypuknutím krize přitom celých 88 % dotázaných pracovalo ze svých domovů maximálně jednou týdně.
A s dalším průzkumem na stejné téma přišla asociace ABSL. Podle něj asi nejvíce chybí lidem pracujícím kvůli pandemii koronaviru z domácích kanceláří možnost vídat se a osobně konzultovat pracovní úkoly s kolegy, přesto se zpět do firemních kancelářských parků neženou. Možnost práce z kanceláře tak využívá zatím jen něco mezi 7 a 15 % zaměstnanců.
Vraťme se ale nejprve k prvnímu průzkumu: 64,6 % tázaných se přiklání k tomu, že jim tento nový způsob práce vyhovuje, naopak pouze 3,49% tvrdí, že jim naprosto nevyhovuje a těší se zpět do kanceláře. Co se týče samotných preferencí pro práci v kanceláři nebo doma, tak je to téměř vyrovnané. Největší skupinu, 17 % lidí, tvoří ti, kterým je to jedno, zbývající procenta jsou rozprostřena mezi ostatní možnosti s drobnou převahou pro práci z domova.
Nejvíce se na tomto způsobu práce zaměstnancům líbí to, že nemusí dojíždět do práce (69 % dotázaných). Někteří tak ušetří přes hodinu denně a získali čas na kvalitnější spánek i další aktivity. Na druhém místě se umístila možnost využívat pauzy produktivně. 67 % dotázaných tvrdí, že stíhají uvařit, uklidit i třeba pověsit či vyžehlit prádlo. Na pomyslné bronzové příčce se umístilo pohodlí domova, které vyhovuje 57 % účastníků průzkumu. Jen 7 % dotázaných uvádí, že se jim na tomto stylu práce nezamlouvá nic.
Přestože byla většina lidí s nastalou situací spokojena, tak také v 60 % tvrdí, že je prostředí domova více rozptyluje a nedokáží se tolik soustředit. 70 % se snaží udržovat každodenní rutinu, 59 % říká, že zůstávají aktivní a fit. Na co si však většina stěžuje, nebo jim chybí, jsou tyto věci: 60 % dotázaných se těší na obnovení osobního kontaktu s kolegy, 48 % se zákazníky či klienty a 46 % se těší do práce, protože se jim tak lépe odděluje soukromý a profesní život. Pouze 8 % nechybí nic.
Přestože je pravidelná práce na dálku pro drtivou většinu účastníků průzkumu novinkou, tak se všichni museli okamžitě přeorientovat na online či telefonickou komunikaci. Více než ¾ si myslí, že situace kolem COVID-19 jim nezkomplikovala komunikaci s klienty či zákazníky. Jen ji přesunula na jinou úroveň. Interní týmovou komunikaci však vidí dotázaní jinak, zdá se jim složitější, jen 14,4 % lidí uvádí, že řízení týmu na dálku je snazší.
Přes 80 % účastníků průzkumu komunikuje s týmem online. Nejvíce jsou využívané nástroje jako MS Teams, Zoom a Skype. 1 % uvádí, že s týmem nekomunikují vůbec.
Malý zájem zaměstnanců o návrat do firemních kanceláří je zajímavý v kontextu zjištění průzkumu společnosti Colliers, která je strategickým partnerem ABSL. Lidem pracujícím z domova dle něj téměř v polovině případů vadí, že nedokáží dobře oddělit pracovní a soukromý život. Výhody, které home office nabízí, však zřejmě stále vítězí.
„Lidem se z domova pracuje dobře, nemusí ztrácet čas dojížděním, pracují v době, která jim nejlépe vyhovuje a ze strany zaměstnavatelů mají maximální podporu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL. Tato podpora se přitom netýká jen pracovního know-how, ale například i vybavení. Firmy svým lidem do domácích kanceláří zapůjčily veškeré potřebné IT vybavení a v mnoha případech dokonce i pracovní stoly či kancelářské židle. To vše bezpochyby přispělo i k tomu, že plných 77 % firem z oboru podnikových služeb i v době plného home office vykazovalo stejnou či dokonce vyšší produktivitu.
Plný home office zaměstnanci vnímali vesměs pozitivně. „V rámci našeho průzkumu jsme se zaměstnanců ptali na jejich spokojenost a také na klíčové slovo, které z jejich pohledu nejlépe definuje situaci, ve které se díky pandemii v práci ocitli. Nejčastěji padaly velmi pozitivní výrazy jako flexibilita či příležitost,“ říká Appleton. I to je možná jeden z důvodů, proč lidé zpět do kanceláří nespěchají.
Firmy z oboru podnikových služeb již před několika týdny znovuotevřely své kanceláře, v první fázi jen pro několik desítek procent zaměstnanců. Nabízená kapacita ovšem zatím vůbec nebyla naplněna. „Zaměstnanci již do našich kanceláří v omezeném množství a za předpokladu dodržování distancovaní mohou, nicméně většina nadále využívá možnosti práce z domova. Momentálně je obsazenost kanceláří mezi 10 – 15 %, což koresponduje s obecným trendem v odvětví. Celková situace rozhodně ovlivní podobu práce i do budoucna, jedná se o aktuální téma a její konkrétní podoba se momentálně řeší,“ říká například Lucie Kubizňáková manažerka společnosti Johnson&Johnson. Podobnou zkušenost má i SAP Services, který umožnil práci z kanceláře maximálně 30 % zaměstnanců, zejména pak těm, jejichž charakter práce vyžaduje fyzickou přítomnost v kanceláři, anebo těm, kteří měli s prací z domova nějaký problém. Aktuálně však tuto možnost využívá jen 10 % z celkového počtu 1200 zaměstnanců.
Protože se zaměstnancům v domácích kancelářích líbí a styl vzdáleného výkonu práce jim vyhovuje, firmy se pomalu začínají připravovat i na situaci, že většinový home office se stane běžným standardem. Řeší, jak udržet kreativního a inovačního ducha týmu a jak zachovat a rozvíjet firemní kulturu i v případě, že zaměstnanci pracují z domova a potkávají se minimálně. Zhruba polovina firem z tohoto důvodu zvažuje zavedení tzv. hybridního modelu, který umožní zaměstnancům tři dny pracovat z domova, ale dva dny preferuje jejich přítomnost v sídle firmy. Třetina zase zvažuje nové formáty virtuálních interaktivních setkání.
Výraznější využití práce z domova bude mít vliv i na změnu hlavní funkce firemní kanceláře. Podle některých odborníků lze očekávat, že kanceláře přestanou být místem výkonu práce, která vyžaduje soustředění, ale stanou se naopak prostorem podporujícím kreativitu zaměstnanců a hledání inovací. „Kancelář se stane místem setkání, spolupráce a výměny informací, velmi živým místem, které bude podporovat interakci mezi zaměstnanci. Tento trend byl patrný již před obdobím Covid-19 a pandemie ho jenom urychlila,“ uvedla Jana Vlková, ředitelka oddělení Workplace Advisory v české pobočce Colliers International. Spolu s touto změnou přijde k mnohem většímu slovu i sdílení pracovních stolů, které dosud využívá jen velmi malé procento firem.
