Letošní rok přinese evropským i českým firmám zásadní změny v tzv. nefinančním reportingu. Kromě splnění povinnosti uložené Evropskou komisí jim však nabízí i možnost získat více financí. Návrh reformy evropské směrnice o nefinančním reportingu předloží Evropská komise v březnu. Upozorňuje na to expertní skupina Frank Bold.
Monitorování informací o dopadech evropských firem na životní prostředí ať už se to týká klimatické změny, biodiverzity nebo využívání a znečišťování vody, bude mít zřejmě následně vliv také na šance firem na získání financování. Vyplývá to ze Zelené dohody (Green Deal), podle které chce EU radikálně změnit tržní prostředí tak, aby se Evropa do roku 2050 stala klimaticky neutrálním kontinentem. To si podle eurokomisařky McGuiness vyžádá investice ve výši 500 miliard EUR ročně, které budou směřovány do udržitelných firem, jež pomáhají naplnit cíle Zelené dohody.
Kromě evropských financí ovlivní sledování rizik dopadů byznysu i soukromé investice. Už nyní tento faktor velcí hráči včetně největší světové investiční společnosti BlackRock ve svých portfoliích zohledňují a z jejich průzkumu vyplývá, že investoři plánují vklady do udržitelných aktivit v nejbližších pěti letech zdvojnásobit. Tyto jejich snahy EU zřejmě podpoří standardizací strategického plánu udržitelných investic, který finance provazuje s kritérii udržitelnosti.
Aby na evropském finančním trhu firmy uspěly, musí změnit strategii a více se soustředit na udržitelnost, s čímž souvisí i mapování dopadů jejich byznysu na životní prostředí. Podle polského investora Roberta Sroky, který řídí odpovědné investování společnosti Abris Capital, jsou pro firmy aktuálně největšími výzvami kvalita a srovnatelnost dat o udržitelnosti, nedostatečné pochopení jejich důležitosti ze strany vedení společností a nedostatečná integrace těchto dat do firemních strategií.
Jak ukázala analýza 300 evropských firem, kterou zpracovala Alliance for Corporate Transparency pod vedením expertní skupiny Frank Bold, české firmy rizika vyplývající z proměny ekonomiky nesledují. Jejich nefinanční reportování je ve srovnání s ostatními zeměmi podprůměrné. Povinnost zveřejňovat nefinanční informace se však v návaznosti na připravovanou reformu evropské směrnice bude nově týkat tisíců českých firem.
Už od roku 2023 se v závislosti na finálních kritériích může jednat o 1500 až 4000 společností. “Výzvou pro velké firmy nyní není jen splnit povinnost reportovat své dopady na životní prostředí podle směrnice o nefinančním reportingu, ale využít získané informace pro lepší analýzu rizik a vyhledávání nových obchodních příležitostí,” uvádí Filip Gregor, vedoucí týmu Odpovědných firem ve Frank Bold.
Projekt Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold v minulém roce analyzoval nejprve 1000 evropských korporací a následně i 300 firem z východní, jižní a střední Evropy. Na rizika plynoucí z nedostatečného nefinančního reportingu dlouhodobě upozorňuje.
A zde je 10 očekávaných klíčových bodů reformy směrnice o nefinančním reportingu podle Frank Bold:
