Jaké jsou problémy současného školství? Nedostatek kvalitních pedagogů a jejich odměňování je problém diskutovaný. Vynořuje se ale další otázka – neměla by se výuka více zaměřit na vědomosti vyžadované pracovním trhem? Otázkou se zabývali odborníci z Profesia.
O kvalitě našeho školství se bouřlivě diskutuje, často se ale přehlíží jeden důležitý aspekt. Zatímco firmy řeší, jak reagovat na nástup robotizace a automatizace – tzv. Průmyslu 4.0 – o změnách ve vzdělávacím systému se příliš neuvažuje. Přitom podle názoru mnohých pedagogů současný způsob vyučování založený na testování nabiflovaných znalostí v dětech umrtvuje přirozenou schopnost učit se, čímž snižuje jejich šanci v budoucnu obstát. A firmy už většinou počítají s tím, že si absolventy pro reálnou praxi doškolí samy.
Co je největší bolestí vzdělávacího systému? Po dětech se podle zástupců Profesia vyžaduje, aby se naučily mnoho dat a informací, ale nevede je k získání dovedností – ať už jde o schopnost opravdu se domluvit cizím jazykem, zvládnout matematický aparát použitelný v pracovní praxi, nebo základní IT dovednosti. „Jako firma zabývající se vzděláváním dospělých máme zkušenost s reálnou znalostí lidí, kteří nastupují do praxe, a firmy jim poskytnou kurzy IT dovedností. Je bohužel smutným faktem, že mladí lidé, u kterých se předpokládá, že technologie jsou jim vlastní, dovednosti požadované v pracovním procesu často nemají,“ komentuje úroveň vědomostí nastupující generace Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas.
Nicméně palčivým problémem zřejmě zůstává i nedostatečné finanční ohodnocení pedagogů. Přestože od listopadu loňského roku dostali učitelé plošně o 15 % přidáno, zdaleka ne všichni to na výplatní pásce poznali. Ještě v průběhu listopadu Učitelská platforma oznámila, že některé školy svým zaměstnancům sice zvýšily tarify, ale zato snížily osobní ohodnocení.
A fakt, že patnáctiprocentního nárůstu učitelské platy v průměru nedosáhly, potvrzují i údaje portálu Profesia.cz. Podle dat shromážděných na Platy.cz, kam informace o svých hrubých mzdách včetně odměn zadávají sami zaměstnanci, si učitelé na základních školách polepšili o 8 %, na středních dokonce jen o 3 %. Průměrné platy obou skupin pedagogů nedosahují ani 27 tisíc korun, a jsou tedy stále nižší než průměrná mzda.
Motivovat absolventy pedagogických fakult, aby nastoupili do škol, nebo jejich zkušenější kolegy, aby v učitelské profesi pokračovali – třeba i poté, co si založí rodinu a mají vyšší výdaje – zůstává zřejmě dost složité. Letitý problém s nedostatkem kvalitních učitelů, kteří by vzdělávali další generace, tedy přetrvává. Školské odbory požadují, aby platy učitelů rostly i nadále. V roce 2020 by podle jejich představ měli kantoři brát 130 % průměrné mzdy.
