Za prvních pět měsíců stavební úřady v Praze povolily 2.240 bytů v bytových domech. Zatímco v dubnu byl měsíční přírůstek 753 bytů, v květnu úřady daly razítko jen 395 bytům v bytových domech v Praze. Tímto tempem by se v metropoli za rok povolilo kolem 5,4 tisíce bytů. Potřeba je ale podle developerů dvojnásobná.
V květnu pražské stavební úřady povolily o téměř polovinu méně bytů než v dubnu. To je špatná část zprávy. Ta dobrá je, že se povoluje více než před rokem. Situaci komentuje Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group:
Největší problém Prahy není v nedostatku připravovaných projektů, které čekají na povolení, ale ve velmi pomalém tempu povolování nových staveb. Zatímco ostatní evropské metropole se potýkají hlavně s nedostatkem vhodných pozemků, rozvoj naší metropole brzdí byrokracie a nedodržování lhůt ze strany úřadů a mnoha institucí, které se ke každé stavbě vyjadřují.
Jasně to dokládají čísla z naší analýzy, ze kterých vyplývá, že se v hlavním městě připravuje o patnáct tisíc bytů více než před rokem, což znamená aktuálně bezmála 116 tisíc bytů v 752 projektech. Pokud by se tyto projekty realizovaly, pokrylo by to potřebu bydlení pro zhruba 250 tisíc lidí. Jenže do povolovacího procesu zatím vstoupila jen necelá polovina.
Jedním z klíčových nástrojů pro rozpohybování současné stavební paralýzy je bezesporu nový stavební zákon, který se před několika dny vrátil s připomínkami od Legislativní rady vlády. Ta předloženému návrhu vytýká zejména odchýlení se od původního záměru, který počítal se stavebními úřady čistě v gesci státu.
Je proto určitě dobrou zprávou, že ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová opět připouští začlenění stavebních úřadů pod křídla státu. Došlo by tak k tolik potřebnému oddělení státní správy od politických a zájmových vlivů a vrátili bychom se k mnohem progresivnější změně, která by znamenala výrazné zkrácení a zjednodušení povolování. Vždyť získat všechna potřebná povolení pro bytový dům v metropoli už totiž trvá deset let a ceny nových bytů se v důsledku jejich nedostatku vyšplhaly výrazně nad sto tisíc korun za metr čtvereční.
