Podle Státního úřadu inspekce práce se v České republice v loňském roce událo 104 pracovních úrazů s tragickým koncem, oproti předchozím rokům toto číslo klesá. Meziročně však stoupl celkový počet pracovních úrazů, a to z 46 331 na 47 379. Ve velké míře za to může nedodržování zásad bezpečnosti práce. Co vše si pod tím představit?
Když se řekne BOZP a PO, neboli bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana, většině z nás se asi vybaví školení po nástupu do práce, či školy. Pro podnikatele zase může být BOZP strašákem, náročnou administrativní aktivitou a rizikem pokuty. Ve skutečnosti jde o velmi široký obor zahrnující spoustu oblastí. „Obecně si jej můžeme představit jako všechna možná i nemožná opatření, která jsou stanovená právními předpisy, ale i samotným zaměstnavatelem, a mají za cíl předcházet ohrožení a poškození lidského zdraví při pracovním procesu,“ vysvětluje Miloslav Ramach, jednatel společnosti Extéria, která se bezpečností a ochranou zdraví při práci zabývá.
Důležitou oblastí BOZP je management rizik, který zahrnuje vyhledávání a vyhodnocování všeho, co by se na pracovišti mohlo přihodit. Od identifikace rizik se pak odvíjí celá BOZP. Vytvořeny jsou technické a organizační požadavky na pracovní prostředí a pracovní postupy, v závislosti na možných rizicích musí být dodržována také hygiena. Navazují na to také pravidelné lékařské prohlídky, které jsou pro výkon některých zaměstnání nezbytné.
O všech postupech a požadavcích by zaměstnanci měli být informováni prostřednictvím efektivního a pravidelného školení. Cílem BOZP je nejen ochrana zaměstnance před akutním úrazem, ale také před problémy, které se mohou vyvinout postupně. „Zaměstnavatel by měl tedy například zajistit, aby zaměstnanec seděl v práci na pohodlné ergonomické židli, která mu nebude ničit záda, nebo dostatečné osvětlení, díky kterému nebude trpět jeho zrak,“ dodává Ramach.
BOZP se ve své podstatě týká úplně všech. Povinnost zajišťovat BOZP se vztahuje na zaměstnavatele a zaměstnance ve větších firmách, ale také na fyzické osoby OSVČ, které pracují samostatně, jako jsou například praktičtí lékaři, kadeřnice nebo tlumočníci. Odpovědni za zajištění BOZP jsou vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení. Zaměstnanci, kteří nejsou ve vedoucích pozicích, ale jsou o zásadách poučeni, jsou zase povinni je dodržovat. BOZP je kontrolována Státním úřadem inspekce práce, který je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Při odhalení nedostatků může úřad požadovat jejich odstranění a udělovat pokuty.
Výsledkem nedodržování zásad může být pracovní úraz, což je takový úraz, který se stane při výkonu práce a nezávisle na vůli pracujícího. Jak při něm postupovat? V prvé řadě je logicky nejdůležitější bezprostředně vyřešit problém. „Pokud jde o vážnější úraz, znamená to podání první pomoci, zavolání sanitky a podobně. Následně je nezbytné zajistit, aby nedošlo k dalším škodám na zdraví či majetku,“ vysvětluje Ramach.
Druhým důležitým bodem je činnost, na kterou se bohužel často zapomíná, a sice zajištění místa úrazu. I zdánlivá banalita, jako vyfocení místa, může být v dalších bodech zásadní. Ideální je vše zdokumentovat co nejpečlivěji. Může se však také stát, že zaměstnavatel tento bod přeskočí záměrně, aby nebylo odhaleno jeho pochybení.
Zatřetí je bez zbytečného odkladu nutné úraz nahlásit. Vyžaduje-li zranění více než pětidenní hospitalizaci, je potřeba jej nahlásit na oblastním inspektorátu práce. Může se také stát, že je v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin. V takovém případě je zřejmé, že je potřeba úraz nahlásit také na Policii ČR, stejně tak ve všech případech, kdy je následkem úrazu úmrtí. Úrazy s drobnějšími následky stačí nahlásit pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu.
Nakonec je v souvislosti s druhým bodem potřeba vyšetřit příčinu pracovního úrazu, projít důkladně celou dokumentaci a určit, kde je pochybení a kdo je za úraz zodpovědný.
