Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 683 eur (40 324 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemích však aktuálně nabízí lidem Rakousko, a to 4 497 eur (107 746 Kč). Rakousko se tak dostalo před Německo, kde průměrná mzda poklesla o 2 procenta na 4 045 eur (96 917 Kč). Nejnižší průměrná mzda 377 eur (9 033) je v Kyrgyzstánu, v Kosovu a současně i Uzbekistánu 400 eur (9 584 Kč) a na Ukrajině 469 eur (11 237 Kč). Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích
Studie ukázala u průměrné mzdy většiny států růst v řádů jednotek procent, našly se však i země, které u tohoto ukazatele stagnovaly (např. Kosovo, Černá hora), nebo dokonce klesaly (například Německo, Estonsko, Řecko, Slovinsko). Německo už loni zpomalilo ze dvouciferného růstu na 4 procenta, letos zaznamenalo dokonce 2% pokles. Polsko reportovalo nejvyšší růst ze zemí V4 o 11 procent, Slovensko o 9 procent, Maďarsko rostlo o 6 procent. V Polsku průměrná mzda činí 1 439 eur, v Maďarsku 1 445 eur a na Slovensku 1 296 eur, Česká republika tedy v absolutní výši 1 683 eur v rámci V4 vévodí.
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmů se v posledních letech dále v průměru snížila, nicméně v jednotlivých zemích se značně liší. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od 10 do 20 procent. To se týká například Bulharska (10 %), Maďarska (15 %), Rumunska (10 %) či Ukrajiny (18 %). Ostatní země dávají přednost progresivním sazbám daně. Například v Rakousku, Německu, Slovinsku mohou horní sazby daně dosahovat až 50 %. Progresivní zdanění preferuje i Slovensko s rozptylem 15-25 procent.
V České republice se daň z příjmu fyzických osob uplatňuje rovněž v progresivních sazbách 15 a 23 procent ze všech druhů příjmů, čili jak ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu, či třeba kapitálových zisků. “Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma,” uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. “Důvodem je skutečnost, že vláda v konsolidačním balíčku navrhuje snížení ročního limitu pro uplatnění sazby daně ve výši 23 % ze 48násobku průměrné mzdy na 36násobek.” dodal Pavel Klein.
Studie Mazars ukazuje rovněž povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí. V průměru činí u povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. I zde jsou však mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody 2,25 procent, v Litvě dokonce jenom 1,77 procent hrubé mzdy, například v Polsku došlo ke zvýšení z 20,48 na 21,98 procenta. V České republice zůstává 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur (platí pro rok 2022) a na Slovensku zůstává 35,2 procent.
