Přestože se letos lidé v práci cítí více vytížení a ve stresu než vloni, tři čtvrtiny zaměstnanců mají svoji práci spojenou s pozitivními emocemi. Důvodem je i to, že 51 % pracovníků dostalo v uplynulém roce přidáno. Nejvíce spokojeni jsou lidé z IT a podnikových služeb, pracovníci s vysokoškolským vzděláním a mladší generace. Naopak nejméně spokojení jsou pracovníci z výroby a lidé bez maturity. Zaměstnance dnes motivuje především jistota práce, výše mzdy a kolegové. Vyplývá to z průzkumu kandidátských preferencí personální agentury Grafton Recruitment.
I když se v souvislosti s dopady pandemie často hovoří o snižování příjmů, polovině zaměstnanců v minulém roce mzda rostla. Snížení mzdy se týkalo jen 10 % pracovníků, nejčastěji šlo o zaměstnance sektoru obchodu, retailu a marketingu a pokles mzdy se obvykle pohyboval v rozmezí 10-15 %. „Mzda sice patří ke klíčovým faktorům spokojenosti, přispívá k ní však i míra naplnění dalších potřeb. Dle našeho průzkumu k nim patří zejména dobrý kolektiv, práce, která baví, a zaměstnavatel, který inspiruje a kterému záleží na jeho lidech,“ uvádí Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group, a dodává: „Z poměrně vysoké spokojenosti českých zaměstnanců lze usuzovat, že jejich potřeby jsou vesměs naplněné. Čtvrtina nespokojených si nejčastěji stěžuje na nízkou mzdu, nepříjemného šéfa nebo nemožnost kariérního postupu.“
Pandemie změnila faktory motivace českých pracovníků. Zatímco ještě vloni byla největší motivací výše mzdy, letos je to jistota práce. Nejdůležitější je tento motivátor v oblasti obchodu a retailu, kde jej uvádí 67 % zaměstnanců. Mzda je na druhé příčce a třetím nejčastěji zmiňovaným motivátorem jsou kolegové. K demotivátorům naopak patří v prvé řadě výše mzdy, špatná organizace práce a vedení. Motivátory a demotivátory zaměstnanců se napříč různými obory liší. „Zatímco špatná organizace práce a vedení demotivuje spíše modré límečky, IT pracovníkům vadí, když nevidí ve své práci smysl. Až 54 % zaměstnanců z oblasti obchodu, marketingu či retailu pak motivuje dobrý pracovní kolektiv vytvářející příjemnou atmosféru. Podobně pak smýšlí také pracovníci z administrativy či lidských zdrojů,“ říká Martin Malo.
Plných 95 % respondentů průzkumu by si přálo zaměstnavatele, kterému záleží na jeho lidech a který vychází vstříc jejich potřebám. Zájem zaměstnavatele ovšem vnímá jen polovina zaměstnanců, a s tím souvisí i jejich pocit nedostatečné podpory při sladění práce a osobního života či při kariérním růstu. „Lidé, kterým zaměstnavatel vychází vstříc, jsou spokojenější a méně touží po změně zaměstnání či dokonce oboru. Častěji jsou se vstřícností svého zaměstnavatele spokojenější lidé s vysokoškolským diplomem, což je do značné míry dáno i oborem, ve kterém pracují,“ dodává Martin Malo.
Vlivem pandemie došlo v mnoha firmách k rozšíření možností práce z domova. Z průzkumu vyplynulo, že pouze z domova aktuálně pracuje 31 % bílých límečků, 33 % pracovníků střídá kancelář s prací z domova a dalších 36 % stále denně dochází do kanceláře. Přesto, že lidé pracují vzdáleně nejčastěji z důvodu nařízení firmy a berou tento model práce jako standard, jako benefit jej stále vnímá 46 % pracovníků. Pro třetinu respondentů totiž práce z domova představuje příležitost, jak skloubit práci s péčí o rodinu v době zavřených škol. „V době zavřených škol a práce z domova potřebují zaměstnanci o to více cítit podporu svého zaměstnavatele. Ten jim může například umožnit nastavit si pracovní dobu dle jejich vlastních potřeb nebo jim dát možnost spolurozhodovat, kdy a jak budou svou práci dělat,“ komentuje Malo.
