Na 40 % českých finančních institucí používá nejrůznější biometrická data. Vyplývá to z analýzy jejich prohlášení o ochraně a zpracování citlivých údajů. Nejvíce, a to 33 % umožňuje používat biometrické digitální podpisy. Pouze 7 % pak nabízí funkce rozpoznávání obličeje a 13 % hlasovou biometrii.
Bankovní sektor je tradičně velmi konzervativní a mnoho institucí na této hodnotě stále staví. Tlak nebankovních institucí a požadavky zákazníků však nutí celé odvětví, aby přijalo nejnovější technologie a co nejlépe je využilo ke svému rozvoji.
„Požadavky zákazníků se v bankovní praxi stále více orientují na elegantní řešení. Technologie rozpoznávání obličeje a hlasu již pomáhá finančním institucím přilákat nové zákazníky po celém světě a zlepšit jejich zákaznickou zkušenost. Tým Accenture v České republice analyzoval míru využití nejmodernějších technologií, zejména rozpoznávání obličeje a hlasu finančními institucemi, aby zjistil, jak na tom český finanční sektor v tomto ohledu je,“ říká Karel Kotoun, konzultant a strategický manažer společnosti Accenture v oblasti finančních služeb.
Finanční instituce po celém světě se snaží dohnat závod s fintechy jako je Revolut, WeChatPay či Alipay. Zavádějí nová řešení, jako je rozpoznávání obličeje a hlasu, protože cítí příležitost nabídnout zcela novou úroveň uživatelské zkušenosti. Právě ta totiž může přilákat nové zákazníky umožnit komunikaci s bankou kdykoli a kdekoli, ihned a jednoduše. Kromě toho jsou inovace rozhodující pro to, aby tradiční instituce mohly konkurovat již zmíněným fintechům, které získávají stále více zákazníků díky jednoduchosti dosažené právě pomocí aplikované biometrie.
S neustálým nárůstem digitální interakce s bankami se uživatelská zkušenost stále více dostává do popředí. Fintechy pomalu přetváří své digitální aplikace tak, aby nabídly lepší a intuitivnější uživatelské prostředí. Proto použití sofistikovaných řešení založených na technologii rozpoznávání tváře a hlasu může zlepšit zákaznickou zkušenost a vztah finanční instituce se zákazníkem.
První platbu potvrzenou na základě rozpoznání obličeje provedla jedna z čínských fintechových firem již v roce 2017 a první aplikace rozpoznávání hlasu použité pro účely péče o zákazníky dokonce již v roce 2016. Od té doby používá asijský trh biometrické metody mnoha způsoby.
Například japonská banka implementuje umělou inteligenci při rozpoznávání obličeje k identifikaci zákazníka u bankomatu. Na evropském trhu byly některé případy použití hlasových asistentů zahájeny již v roce 2014 v Nizozemsku za pomoci Voice Assistant Inge. Aktuální příklad použití lze nalézt na Slovensku, kde místní banka zavedla technologii rozpoznávání obličeje v procesu online onboardingu, a to pouze ve třech krocích. Zákazník při ověření pořídí fotografii svého dokladu a poté selfie. Algoritmus pak vyhodnotí, zda se jedná o tutéž osobu jako na dokladu. Pomocí tohoto nového digitálního řešení bylo v dané bance otevřeno až 30 % nových účtů.
„Možnosti využití rozpoznávání hlasu a obličeje v oblasti bankovních služeb jsou široké. V rámci naší studie jsme proto připravili přehled různých typů služeb, ve kterých lze tyto technologie použít,“ říká Karel Kotoun, Accenture.
Zde je několik konkrétních příkladů:
Hlas/tvář: Ověřování totožnosti při onboardingu. Ověření identity se provádí vytvořením selfie z různých úhlů a autorizací pomocí reprodukování na obrazovce zobrazených číslic. Podpis smlouvy na dálku: Podepsat smlouvu lze pomocí ověření tváře nebo hlasu na chytrém telefonu, notebooku nebo PC.
Tvář: Výběr peněz z bankomatu. Bankomat identifikuje tvář zákazníka při každém výběru peněz. Ověření pak probíhá pomocí identifikace otisku prstů nebo zadáním PIN.
Přizpůsobení pobočky: Podle aktuální cílové skupiny zákazníků na pobočce se přizpůsobí bannery, světelná atmosféra, vůně i hudba. A to tak, aby se tam právěš oni cítili co nejlépe. Když si zákazník domluví na poboče schůzku s bankovním poradcem, jeho osobní karta se poradci automaticky otevře na obrazovce.
Platba úsměvem: Ověření online platby proběhne pomocí úsměvu na selfie, o které je zákazník požádán po provedení platby z počítače / notebooku nebo smartphonu.
Platba identifikací obličeje v obchodech: Pokud je zákazník v obchodu s potravinami a chystá se platit na samoobslužném automatu s nainstalovanou kamerou, ten jej identifikuje, ověří identitu a ihned provede platbu.
Digitální recepce: Zákazník je při vstupu do pobočky pomocí identifikace obličeje rozpoznán digitální recepcí. Speciální software zkontroluje, zda má zákazník domluvenou schůzku. A pokud ne, může si zde vybrat oblast problému, bankovní poradce je předem informován a automaticky se zobrazí zákaznická karta přicházejícího klienta.
Hlas: Identifikace zákazníka v call centrech. Před spojením s operátorem proběhne automatická identifikace zákazníka, který přečte kód na obrazovce.
Virtuální asistent: Virtuální pomocník rozpozná téma hovoru a provede klienta řešením problému nebo pošle odkaz na stránku, kde řešení najde.
Hlasové ovládání: Prostřednictvím hlasového asistenta může zákazník provádět bankovní příkazy nebo další úkony, či poslouchat načtené bankovní zprávy.
Zejména čínské fintechy jsou velmi inovativní a asijský trh používá biometrické metody mnoha způsoby. Například již zde existují příklady použití při onboardingu klientů, výběrech z bankomatů či při nákupech. Český bankovní sektor byl dlouhou dobu naopak velmi konzervativní, avšak tlak nebankovních institucí a explicitní požadavky zákazníků jej nutí k inovacím. Na pořad dne tedy přichází aktuální otázka: Jak dlouho budeme čekat na použití nejpokročilejších metod po vzoru asijských zemí? Stále čekáme, ale změna je již na dohled.
