Statistiky Policie České republiky uvádějí, že v roce 2014 bylo vyšetřováno 85 859 dopravních nehod, při kterých bylo 629 lidí usmrceno, těžce zraněno bylo 2 762 osob a 23 655 osob pak bylo zraněno lehce. Celková hmotná škoda byla policií na místě nehody odhadnuta na částku 4 933,23 milionů korun. České pojišťovny i přes řadu rozsudků nadále krátí poškozeným řidičům jejich nároky z důvodů amortizace nebo využití či naopak nevyužití služeb značkového smluvního autoservisu.
Ze statistických dat dále vyplývá, že průměrná škoda vzniklá při jedné autonehodě činí 57 457,30 Kč. Ne všechny automobily však mají sjednané havarijní pojištění a některé dokonce nemají ani uzavřené povinné ručení. Podle České kanceláře pojistitelů jezdí na českých silnicích více jak sto tisíc nepojištěných vozidel. Což představuje zhruba 1,5 procenta z celkového počtu registrovaných automobilů.
Valná většina vozidel provozovaných na českých dopravních komunikacích tedy pojištěná je. Ale jak praxe ukazuje, nemusí to v případě autonehody pro poškozené řidiče, kteří nehodu nezpůsobili, zrovna znamenat, že jim pojišťovna v případě nehody pokryje všechny náklady spojené s opravou automobilu. „V praxi se velmi často setkáváme s neoprávněným krácením ze strany pojišťoven, které nejčastěji argumentují tím, že poškozený by se proplacením nových dílů na svůj poškozený starší automobil obohatil. Jejich propočty pak vychází z předpokladu, že na starší vůz proplatí jen starší díly, které zahrnou do kalkulace.“ Upozorňuje na běžnou praxi pojišťoven Kateřina Procházková, tisková mluvčí portálu poradnaveritele.cz.
Tento postup však podle poradnaveritele.cz není správný a poškození řidiči se mohou bránit, protože mají nárok na plné proplacení vzniklé škody. „Není možné, aby byli díky nehodě, kterou nezpůsobili, poškození hned dvakrát. Jednou tím, že mají ne vlastní vinou automobil nabouraný a podruhé proto, že jim pojišťovna upře nárok na kompletní plnění pojistné události.“ Říká Procházková a dodává, že verdikty soudů dávají poškozeným zapravdu a pokud se brání, mají velkou šanci uspět.
Případů, kdy pojišťovny nepřiznají plný nárok na opravu poškozeného automobilu, jsou zřejmě tisíce ročně. Jako důvody uvádí kromě výše uvedeného obohacení také opravu v autorizovaném a tudíž i dražším autoservisu, nebo naopak je důvodem ke zkrácení pojistného plnění fakt, že opravu neprovedla značková smluvní autoopravna. Soudy však zkoumají především to, zda oprava byla provedena účelně a směřovala k odstranění následků škodné události. Obvykle se případ uzavírá s tím, že povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu nelze přenášet na poškozeného a nedůvodně jej znevýhodňovat oproti škůdci.
Jak je z výše uvedeného patrné, pokud se poškozený řidič brání, obvykle má velkou šanci na úspěch. A velmi často se hraje i o desetitisíce, o které pojišťovna své plnění krátí. Stejně jako se to podle zprávy poradnaveritele.cz stalo panu Milanovi z Brna, do kterého narazilo protijedoucí vozidlo, neboť dostalo v zatáčce smyk, a škoda na jeho vozidle dosáhla bezmála na částku 200 000 Kč. Pojišťovna však odmítla plnit s odůvodněním, že automobil se výměnou použitých dílů za nové zhodnotil. Pan Milan se tak musel o spornou částku soudit. V soudním sporu uspěl a částka mu byla nakonec proplacena v plné výši, a to i s úroky z prodlení.
„V řadě případů k soudu dokonce ani nedošlo. Na základě předchozích zkušeností zaslali naši právní zástupci pojišťovnám výzvu k doplatku škodné události. Ty pak obvykle v průběhu několika dní zareagovaly a rovnou doplatily poškozeným rozdíl v ceně za opravu a přiznaným plněním.“ uzavírá Procházková.
