Úřad práce ČR se pochlubil, že se během loňského roku podařilo odhalit jeho Krajské pobočce v Ostravě ve spolupráci s tamním ředitelstvím Policie ČR (PČR) téměř 50 případů neoprávněného pobírání sociálních dávek. Celková výše škody přesáhla 1, 3 mil. Kč. Padlo několik rozsudků. Nejčastějším problémem je zneužívání dávek na bydlení.
ÚP ČR uvádí, že letos budou tato čísla pravděpodobně ještě vyšší. A to dle jeho představitelů díky dobře nastavené spolupráci obou orgánů státní správy.
Ve většině případů se jedná o příspěvky a doplatky na bydlení. Výjimečné však nejsou ani případy neoprávněného pobírání rodičovského příspěvku nebo podpory v nezaměstnanosti.
„V rámci vnitřního kontrolního systému se nám daří poměrně dobře odhalovat takovéto případy. Naši zaměstnanci šetří příjmy za rozhodná období, které klienti dokládají při žádosti o přiznání nebo vyplacení dávek ze systému státní sociální podpory či hmotné nouze,“ popisuje praxi ředitelka Krajské pobočky ÚP ČR v Ostravě Yvona Jungová.
Pokud pracovníci úřadu získají podezření, že se konkrétní klient pobírající dávky dopouští podvodu či trestného činu, oznámí ihned tuto skutečnost příslušnému státnímu zastupitelství nebo PČR. „Nejčastěji se tak děje v případech, kdy máme podezření z padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě nájemného a energií či podpisů společně posuzovaných osob nebo pronajímatelů,“ vyjmenovává Jungová.
Systém funguje i obráceně – pokud policie zjistí, že si některý z klientů neoprávněně „přivydělává“ prodejem druhotných surovin (nejčastěji železného šrotu), nahlásí to ÚP ČR.
Na základě vzájemné spolupráce už padlo i několik rozsudků. Například trest odnětí svobody na 4 měsíce s ročním odkladem za neoprávněné pobírání příspěvku na bydlení v celkové výši 17 343 Kč. Podmínečný trest se zkušební dobou na jeden rok si „vysloužil“ klient, který podváděl při pobírání příspěvku na bydlení a zároveň sociálního příspěvku. Celková škoda se v jeho případě vyšplhala na 44 736 Kč.
V současné době běží několik řízení o prokázání podvodu. V jednom případě předložila klientka „nepravou“ nájemní smlouvu a „nepravé“ potvrzení o nákladech na bydlení. Vznikl jí tak přeplatek v rámci příspěvku na bydlení v celkové výši 95 000 Kč. Za zmínku stojí i úmyslné zatajení příjmů z prodeje druhotných surovin a následný přeplatek 20 560 Kč.
Podvody a neoprávněné pobírání se ale netýkají jen oblasti sociálních dávek. Dochází k nim i při vyplácení podpor v nezaměstnanosti nebo třeba příspěvků na rekvalifikaci.
“Občas nám klienti „opomenou“ uvést své veškeré příjmy a my se o nich následně dozvíme. V takových případech musí člověk vyplacené peníze vrátit úřadu zpět,“ upozorňuje Jungová. Jako například u přeplatku na rodičovském příspěvku, který dosáhl částky 117 800 Kč nebo příspěvku na bydlení ve výši 127 847 Kč.
Krajská pobočka ÚP ČR dokonce zaznamenala případ, kdy podle ní žadatel (jednalo se o klienta se zdravotním postižením) pravděpodobně použil příspěvek určený na zakoupení motorového vozidla k naprosto jiným účelům. Škoda se tak vyšplhala na 170 000 Kč.
