Vláda České republiky vyhlásila stav nouze a následně i karanténu, která aktuálně více než na týden znemožňuje fungování celé řady profesí. Opatření se dotknou zejména malých firem s několika zaměstnanci a drobných podnikatelů, kteří nemohou vydělávat na živobytí. Opatření bylo vyhlášeno jako platné do 24. 3. s nejistou dobou pokračování. Za této situace mají podniky a podnikatelé nárok na náhradu škody, bez které by se mnozí z nich potýkali s výraznými ztrátami. Podívejme se na podmínky.
Následující informace nám poskytla advokátní kancelář Vilímková Dudák & Partners. Publikujeme je jako informační servis podnikatelům v nezměněném znění:
Pokud jde o škody, které způsobila současná opatření, je možné poukázat na zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Tento krizový zákon stanovuje odpovědnost státu za škodu způsobenou právnickým i fyzickým osobám v příčinné souvislosti se zavedením krizových opatření, která jsou určena k řešení nastalé situace.
Podle daného ustanovení je jedním z předpokladů vzniku škody příčinná souvislost mezi krizovou situací a škodou, která vznikla v souvislosti s opatřeními, která mají krizi zamezit. Tato speciální odpovědnost je založena za současného splnění tří předpokladů. Zaprvé je jím samotné zavedení krizového opatření, zadruhé musí poškozenému prokazatelně vzniknout újma a zatřetí musí být mezi krizovým opatřením a vznikem škody jasná příčinná souvislost.
Hradit by se měla jak skutečná škoda, tak i ušlý zisk. Pokud tedy opatření proti šíření koronaviru nutí podnikatele zavřít prodejny a provozovny, vzniká jim škoda, protože nemohou své podnikání realizovat a tím vydělávat peníze. Přichází tak nejen o zisk, ale kvůli paušálním výdajům, jako jsou nájmy či platy zaměstnanců, mohou zamířit do ztráty.
Nárok se uplatňuje vůči státu, a to jeho konkrétní organizační složce. Zde i s odkazem na judikaturu se poškozený obrací na Ministerstvo vnitra. Nárok je nutné uplatnit písemně do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě poškozený subjekt dozvěděl, nejpozději pak do 5 let od vzniku této škody. Jde o škodu za trvání krizového opatření, tedy za celou dobu jeho trvání, ale tím není vyloučeno, že by poškozený uplatnil nárok na náhradu škody po částech, například škodu za určitý měsíc.
U náhrady za ušlý zisk se určuje částka, kterou by podnikatel získal, pokud by mohl činnost standardně vykonávat za obvyklých okolností, nebýt škodní události, s přihlédnutím k nákladům, které by musel na dosažení těchto výnosů vynaložit. Výši tržeb lze určit z účetní historie.
Marně vynaložené náklady, např. nájemné, mzdy, apod., které k dosažení příjmů z podnikání sice sloužit mohly, avšak v důsledku škodní události k tomu nesloužily, je možné považovat za skutečnou škodu, a taktéž je vůči státu uplatnit.
Pro soud bude důležitá příčinná souvislost s nouzovým stavem. Proto by si podnikatelé měli vést interní evidenci o svých nutných opatřeních a jejich ekonomickém dopadu. Například u zboží, které by se vyhazovalo, je dobré provést inventury. Je sporné, jestli skutečnost, že se na podnikatele obrátí méně klientů, je způsobena nouzovým stavem. Pokud však musí zavřít provozovnu a nemůže podnikat z domova, mohla by být škoda stanovena relativně snadno. Například znaleckým posudkem po zhodnocení předchozích období a reálného obratu za období nouzového stavu. Pokud nějakým způsobem člověk podniká i nadále, bude prokazování souvislosti těžší.
Jakub Kadlec, advokát právní kanceláře Vilímková Dudák & Partners
Koronavirus a COVID-19 jsou aktuálně nejvýznamnějšími tématy nejen běžné populace nebo zdravotníků, ale také podnikatelů a ekonomů. Jak dopadá šíření...
