Syndrom vyhoření dnes již není žádnou výjimkou. Pocitem blížícího se vyhoření dnes trpí 38 % příslušníků generace mileniálů. Syndrom vyhoření se přitom neprojevuje pouze na narušené psychice, ale také na fyzickém stavu člověka. Často o sobě dá vědět bolestmi hlavy a svalů nebo vysokým krevním tlakem. Může také způsobit náhlé přibírání na váze nebo naopak úbytek tělesné hmotnosti.
Společnost Monster, která se specializuje na vyhledávání pracovních nabídek, zjistila ve svém letošním výzkumu, že 38 % příslušníků generace mileniálů je ohroženo syndromem vyhoření. Tomuto nebezpečí jsou podle ní vystaveni zejména ti, kteří vykonávají povolání, v nichž na ně jsou kladeny vysoké nároky.
“Běžně se setkáváme s případy těch, kteří byli zvyklí tvrdě pracovat už na střední a vysoké škole. Pracovní nasazení si chtějí zachovat i při nástupu do svého prvního povolání. Velmi často vše probíhá tak, že mladí lidé mají pocit, že v práci mohou zvládnout mnoho a že delší čas strávený v kanceláři nebude mít vliv na jejich výkonnost,” vysvětluje Petr Kubačka, ředitel Monster Career CZ.
Opak je však podle zástupců Monsteru pravdou a u lidí, kteří jsou ohroženi pocitem vyhoření, se začne ve zvýšené míře objevovat únava, ztráta energie, chybí jim nápady a přesto, že chtějí velmi tvrdě pracovat, mají dojem, že nic nestíhají. Pokud není syndromu vyhoření věnována patřičná pozornost, může podle nich skončit až sebevraždou.
Mezi nejohroženější pracovní pozice patří právníci, manažeři, konzultanti a lidé, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu a denně přicházejí do kontaktu s mnoha dalšími lidmi, na jejichž hodnocení jsou závislí.
Nejčastější příčinou syndromu vyhoření je zejména pracovní stres a také nevhodný životní styl. Výzkum dále odhalil, že největším zdrojem stresu je kontakt s klienty. Dále respondenti uváděli jako důvod syndromu vyhoření nespokojenost s platovými podmínkami a velké pracovní vytížení a časovou náročnost práce.
“Firmy stále zvyšují nároky na své zaměstnance. Současně si ale uvědomují rizika s tímto spojená. Proto se jim stres zažívaný v práci snaží kompenzovat v jiných oblastech. Zaměstnanci proto oceňují především firemní benefity, které jim umožňují praktikovat ve volném čase zdravý životní styl,” doplňuje Kubačka.
Zbývá dodat, že mezi příslušníky generace mileniálů patří lidé narození v průběhu 80. a 90. let. Zaměstnavatelé se shodují v tom, že nástup této generace na pracovní trh bude mít vliv na to, jakým směrem se bude vyvíjet způsob, jakým pracujeme. Zaměstnanci narození v těchto letech se totiž liší od svých starších kolegů například v tom, že požadují flexibilnější úvazky, které jim umožní skloubení profesního a soukromého života.
