Stavebnictví čelí dlouhodobě nedostatku kvalifikovaných pracovníků. To brzdí další rozvoj odvětví, které je tahounem české ekonomiky. Získat nové kvalifikované zaměstnance je složité pro většinu stavebních společností. Situaci zhoršuje klesající počet studentů technických věd, výroby a stavebnictví na českých vysokých školách, který se loni podle ČSÚ snížil na 38,5 tisíc. To je o 40 % méně než v roce 2010. Je proto nezbytné, aby stát zatraktivnil výuku technických oborů a soustředil se na podporu a zatraktivnění odborného a duálního vzdělávání. Upozorňuje na to společnost Central Group.
Stavebnictví a velkým dílem bytová výstavba má obrovský význam pro rozpočet ČR a je tahounem české ekonomiky. Díky multiplikačnímu efektu stavebnictví se každá koruna do něj investovaná vrátí do ekonomiky třikrát. Jen stavby povolené v posledním pololetí by mohly do české ekonomiky přinést téměř 916 miliard korun. Ukazuje to tzv. Barometr bytové výstavby, který je součástí analýzy Central Group a KPMG.
Pro více než 90 % stavebních společnosti v Česku je podle analytické společnosti CEEC Research náročné získat nové pracovníky. Nedostatek zaměstnanců tak má vliv na objem realizovaných zakázek a růst stavebnictví. Pro mnohé firmy je nedostatek pracovní síly dokonce větším rizikem pro podnikání než nedostatek a cena surovin a energií. Problém se týká jak nedostatku stavebních dělníků a dalších méně kvalifikovaných pozic, tak míst obsazovaných vysokoškolsky vzdělanými stavaři.
Podle Českého statistického úřadu studovalo na konci roku 2021 na českých vysokých školách 304 tisíc studentů, tedy o téměř čtvrtinu méně než před deseti lety. Nejvýraznější pokles postihl technické obory. Počet studentů těchto oborů loni poprvé v novém tisíciletí klesl pod 40 tisíc a poprvé byl také nižší než počet studentů zdravotnických oborů. Před 20 lety byl přitom počet studentů technických oborů oproti skupině oborů zdravotnických téměř trojnásobný.
V Česku navíc průběžně klesá počet absolventů vysokých škol. V roce 2021 absolvovalo vysokou školu v Česku přes 60 tisíc studentů, což je o 2 400 méně než v roce předchozím a o třetinu méně než před deseti lety.
„Naše zkušenost statistiky potvrzuje. Sehnat nové zaměstnance do našeho více než 60členného týmu projektantů, architektů a stavařů je v souvislosti s nízkou nezaměstnaností momentálně velkou výzvou. Týká se to významně i juniornějších pozic, protože mezi mladými lidmi klesá zájem o technické obory. Za poslední rok jsme obsadili pouze zhruba deset pozic absolventy z oboru, a to jsme byli vyhlášeni druhým nejlepším TOP zaměstnavatelem v rámci realit a developmentu. Ví se, že nabízíme velmi dobré podmínky včetně široké škály benefitů, a především podporu a zázemí našeho velkého týmu technických specialistů, ale absolventů prostě není dostatek,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Nedostatek vysokoškolsky vzdělaných stavařů se odvíjí už od vzdělání na základních a středních školách. Český vzdělávací systém nenabízí dostatečně efektivní a motivující výuku, která by zároveň reflektovala potřeby rychle se transformujícího stavebnictví. Jedním z řešení využívaných v okolních zemích (v Německu, Rakousku, i na Slovensku) je systém duálního vzdělávání. Ten je založen na zajištění praktické výuky přímo ve firmách, kde se studenti učí s moderní technikou, ke které se při výuce na školách nedostanou. Firmy získávají kontakt s případnými budoucími zaměstnanci a zaučí si studenty tak, jak sami reálně potřebují. Škola v tomto systému zajistí teoretickou výuku. Studenti za svou odvedenou práci dostávají mzdu.
V Česku je systém odborného vzdělávání a přípravy v gesci školy. Praktické vyučování může, ale také nemusí probíhat v podniku. Podíl praktického vyučování zaujímá zhruba polovinu z celkového času na výuku. V duálním systému vzdělávání věnují žáci získávání a procvičování praktických dovedností mnohem více času.
„Podpora duálního vzdělávání a jeho legislativní zakotvení by mohlo výrazně zatraktivnit nejen stavařinu, ale i další technické obory. Je potřeba, aby vláda naplnila své programové prohlášení. V něm se zavazuje systém duálního vzdělávání dále rozvíjet a vytvořit i výhodné podmínky pro firmy, které se do něj zapojí,“ doplňuje Tomášková.
