Za prvních sedm měsíců letošního roku vyhlásilo bankrot celkem 416 obchodních společností, 3 201 živnostníků a 8 348 fyzických osob. Ve všech kategoriích je letošní počet vyhlášených bankrotů nižší než za stejné období minulého roku. V rámci meziměsíčního srovnání zbankrotovalo v červenci více obchodních společností, ale méně živnostníků a fyzických osob. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou pravidelně provádí společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Od ledna do července tohoto roku zbankrotovalo 416 obchodních společností, to je méně než za stejné období loňského roku, kdy jich zbankrotovalo 437, ale více, než v roce 2020, kdy od ledna do července vyhlásilo bankrot jen 391 obchodních společností. „Nízký počet bankrotů obchodních společností poukazuje na skutečnost, že firmy jsou zatím schopné se vyrovnat se ztíženými podmínkami podnikání. Odhadovat vývoj ve druhém pololetí je však obtížné,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF s tím, že také u živnostníků a fyzických osob lze pozorovat klesající tendenci počtu bankrotů. „Zatímco v roce 2020 zbankrotovalo za leden až červenec 4 587 živnostníků a 10 911 fyzických osob, v roce 2021 to bylo 3 786 a 9 410 a letos už jen 3 201 a 8 348.“
Co se návrhů na bankrot týče, u živnostníků jich za sedm měsíců letošního roku bylo 3 314 a u fyzických osob 8 457. To je méně než za stejné období vloni i předloni. U obchodních společností můžeme ale pozorovat opačný trend. Letošní počet návrhů na bankrot (607) je vyšší než vloni (592) a předloni (491). „Rostoucí počet návrhů na bankrot v případě obchodních společností může signalizovat postupný růst počtu bankrotů ve druhé polovině roku,“ dodala Kameníčková.
V rámci meziměsíčního srovnání pak v červenci zbankrotovalo o 2 firmy více než v červnu. Naopak návrhů na bankrot firem bylo o 31 méně. V případě živnostníků byly oba údaje meziměsíčně nižší (o 147 méně bankrotů a o 118 méně návrhů). Stejně tak i u obyvatel (o 347 méně osobních bankrotů a o 302 méně návrhů).
Největší zbankrotovanou společností byla podle výše uvedeného zdroje v červenci Jatky Sojka s.r.o. Největším subjektem, který podal návrh na bankrot pak Sberbank. „Co se týče společnosti Jatky Sojka s.r.o., jednalo se o střední podnik s obratem mezi 60–99 miliony korun, který zahájil insolvenční řízení už v červnu 2022. Firma byla v problémech již delší dobu, přičemž dlouhodobě vykazovala záporný vlastní kapitál. Kromě Sberbanky, u které se tento krok dal dlouhodobě čekat, podala v červenci návrh na bankrot i firma AgroKBtrade s.r.o. zaměřená na výrobu mlýnských a škrobárenských výrobků, opět s obratem mezi 60–99 miliony korun. Návrh byl schválen z kraje srpna. Ze stejné obratové kategorie bych vypíchla i firmu Donashop s.r.o., zaměřenou na maloobchod, která podala návrh insolvence sama na sebe,“ upřesnil Jan Cikler, vedoucí datového oddělení portálu informaceofirmach.cz.
Olomoucký kraj zaznamenal za uplynulých 12 měsíců 25,8 zbankrotovaných firem na 10 000 existujících obchodních společností, druhá v pořadí je Praha, kde tento ukazatel činil 22,7. Naopak nejnižší poměr bankrotů na 10 000 firem vykázal Královehradecký kraj, a to 7,2.
Nejvyšší míru bankrotů za posledních 12 měsíců vykázalo odvětví dopravy a skladování společně s odvětvím administrativních činností, připadlo v nich 26,1 zbankrotovaných firem na 10 000 existujících. Naopak nejnižší míra bankrotů vykázalo vzdělání, zdravotnictví a sociální péče – pouze 4,2. Poměr pod 10 má i segment IT a nakládání s nemovitostmi. Nejvíce, konkrétně o 12 %, klesly meziročně bankroty v oblasti nakládání s nemovitostmi. Naopak nejvyšší nárůst zaznamenalo zemědělství, lesnictví a rybářství (o 56 %).
Největší míru bankrotů fyzických osob podnikatelů za uplynulých 12 měsíců zaznamenal Ústecký kraj – 102 bankrotů na 10 000 živnostníků. Ke stovce se rovněž blížil také Karlovarský kraj s poměrem 94 na 10 000. Naopak relativně nejméně bankrotují živnostníci v Praze (34,4) a ve Zlínském kraji (38,2).
Největší míra bankrotů živnostníků je stejně jako v případě obchodních společností v odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadá 57,5 bankrotu na 10 000 živnostníků. Naopak nejméně bankrotů je v zemědělství a lesnictví (3,5) a ve vzdělání, zdravotnictví a sociálních službách (4,5).
V kategorii osobních bankrotů se na nelichotivém prvním místě umístil opět Ústecký kraj s 19,8 vyhlášenými osobními bankroty za uplynulých 12 měsíců na 10 000 obyvatel. O něco lépe na tom byl Moravskoslezský kraj s poměrem 19,2. Třetí příčku obsadilo Královéhradecko (18,3), kde jako v jediném kraji počet osobních bankrotů meziročně vzrostl, i když jen velmi mírně (o 1 %). Méně než 10 osobních bankrotů na 10 000 obyvatel bylo pouze na Vysočině (9,2), která mimo jiné spolu s Jihomoravským krajem zaznamenala největší meziroční pokles počtu osobních bankrotů, konkrétně o 21 %. Celá Česká republika pak dosahuje průměru 13,5 osobních bankrotů na 10 000 obyvatel. Počet osobních bankrotů se meziročně snížil o 9 %.
