Takřka na den přesně před sedmi lety se uživatel Laszlo pochlubil na stránkách bitcointalk.org, že za 10 000 bitcoinů koupil 2 pizzy. Dnes by stejný počet bitcoinů mohl prodat za více než půl miliardy Kč. Naopak spekulanti se radují: I tomu, kdo nakoupil až o rok později, v únoru 2011 - kdy kurs 1 bitcoinu poprvé vystoupal na 1 dolar - se investice řádně zhodnotila. Pokud tenkrát nakoupil za 1000 dolarů, může dnes prodat za 2 miliony dolarů. Cena Bitcoinu dosahuje totiž právě nových maxim.
Připomeňme, že Bitcoin je digitální měna, která vznikla v roce 2009. Tato měna se obchoduje v plně decentralizované síti a byla vytvořena tak, aby byla anonymní a neovlivnitelná ze strany oficiálních institucí. V síti, v níž probíhají platby, neexistuje žádný centrální bod, jehož ovládnutí - nebo selhání - by znamenalo problém. Množství bitcoinů je konečné (cca 21 milionů, platit lze ale pochopitelně i ve zlomcích této měny) a s rostoucí poptávkou tak roste jejich cena.
Bitcoiny vznikají takzvaným těžením, což je operace, která je prováděna na počítači. Tato operace je v průběhu času stále složitější a těžení se tak zpomaluje. Zpočátku s bitcoiny operovali hlavně těžaři, nyní je typicky používají běžní uživatelé. Bitcoiny mohou mít jejich majitelé uloženy v osobním počítači jako soubor nebo mohou být vloženy do služby třetí strany.
Hodnota Bitcoinu pochopitelně závisí na poptávce po něm a ta zase na možnostech využití. Nedávno například tiskem proběhly zprávy, že řada firem platila v bitcoinech výkupné při posledním útoku škodlivého softwaru typu ransomware, který zašifruje napadeným uživatelům data na disku a dešifruje je teprve právě po zaplacení výkupného. Bitcoin má ovšem pochopitelně i řadu dalších využití, k legálním i nelegálním obchodům.
Vliv na jeho kurz má i postoj vlád k této měně. V souvislosti s poslední vlnou růstu, kdy cena Bitcoinu jen od letošního ledna vzrostla na více než 2,5násobek (12. ledna přišel jeden bitcoin na méně než 800 dolarů, 23. května už na téměř 2100 dolarů) se hovoří o zmírnění pravidel vůči této měně ze strany Japonska a Číny.
Cena Bitcoinu od jeho vzniku sice roste, ale dochází k velkým výkyvům. Poprvé překonal hranici 1000 dolarů v listopadu 2013, ale třeba v květnu 2015 už se zase dal koupit za cca 250 dolarů a tisícidolarovou hranici znovu překonal až na konci roku 2016.
Růst zájmu o bitcoiny a růst ceny Bitcoinu motivoval vznik řady dalších digitálních měn. Některé z nich nepřitáhly téměř žádnou pozornost, některé mají ale zřejmě také zaděláno na (alespoň dočasný) úspěch. V této souvislosti se hovoří třeba o měnách Ethereum nebo Ripple. Hodně se mluví i o měnách NEM nebo LiteCoin. Někteří analytici ovšem varují, že na trhu digitálních měn už vzniká velká bublina a je jen otázkou, kdy praskne.
Nutno dodat, že o spekulacích a nafukování bubliny se mluví opakovaně již řadu let. Budoucnost digitálních měn je ovšem těžko odhadovat. Mohou se masivně dále prosazovat a jejich cena růst. Je pravděpodobné, že se to ale podaří jen malému počtu z nich. Podle některých komentářů mohou ale všechny i zaniknout a pak někomu na konci zůstane v rukách Černý Petr.
