Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro čtvrté čtvrtletí 2020 mírně pozitivní náborové plány. 8 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 7 % předpovídá snížení počtu pracovních sil a 83 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro čtvrté čtvrtletí 2020 hodnotu +1 %. Plyne to z výsledků průzkumu „ManpowerGroup Index trhu práce“ pro čtvrté čtvrtletí roku 2020 společnosti ManpowerGroup Česká republika.
"Je příjemným překvapením pro zaměstnance, že firmy výrazně přehodnotily svůj silný pesimismus z minulého čtvrtletí. Situace na trhu práce je ale stále velice nepřehledná pro zaměstnance i zaměstnavatele. V důsledku vládní podpory na zachování zaměstnanosti, strachu lidí měnit zaměstnání a omezení mezinárodního náboru trh práce prakticky zamrzl. Firmy ještě nedokážou plně posoudit, jak se bude do budoucna vyvíjet jejich business. Pro zaměstnavatele je nyní ještě náročnější nalézt nové zaměstnance než v období konjunktury, a to především ve výrobním sektoru. Celosvětový pokles odbytu automobilů sice znamená hrozbu pro českou ekonomiku a zaměstnanost, nicméně řada mezinárodních firem přesouvá část výroby do ČR a poptává nové zaměstnance, které velmi těžko na lokálním trhu hledá. Mírně se ale zlepšila dostupnost specialistů, techniků, odborných a vedoucích pracovníků,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Zaměstnavatelé malých společností hlásí nejoptimističtější náborové plány s Čistým indexem trhu práce +4 %. Velké podniky vykazují Index +2 % a mírný pesimismus vidíme u středních podniků, kde je Index -2 %, podobně jako v mikropodnicích s Indexem -1 %.
Zaměstnavatelé pouze ve třech ze sedmi odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí nárůst počtu pracovních sil. Nejsilnější náborové prostředí hlásí odvětví Zpracovatelský průmysl a Ostatní služby (Státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura; Doprava, skladování a komunikace) s Indexem +4 %. Další pracovní příležitosti nabízí odvětví Stavebnictví s Indexem +2 %. Jediná negativní předpověď je v odvětví Ostatní výroba (Výroba, rozvod elektřiny, plynu a vody; Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov; Těžba nerostných surovin) s Čistým indexem trhu práce -2 %. Ostatní odvětví hlásí stagnující náborové plány.
Zaměstnavatelé pouze v jednom ze tří regionů očekávají v příštím čtvrtletí zvýšení počtu pracovních sil. Nejsilnější trh práce hlásí Čechy s Indexem +5 %. Morava s Indexem 0 % zůstává stabilní. Mírné oslabení očekává Praha s Indexem -3 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím dva ze tří regionů hlásí zlepšení náborového prostředí. Největší nárůst vykazuje Praha o 12 procentních bodů. Index v Čechách posílil o 7 procentních bodů a na Moravě se snížil o 3 procentní body.
Respondentům průzkumu byla položena otázka „Kdy očekáváte, že se vaše náborové aktivity vrátí k úrovni před pandemií COVID-19“. 37 % firem řeklo, že se tak stane do 12 měsíců, z toho 15 % do 3 měsíců. 54 % firem tvrdí, že se k původní výši náboru nevrátí nikdy a jedná se o výrazné zhoršení tohoto očekávání oproti minulému čtvrtletí, kdy si to myslelo 19 % firem. „Ukazuje to, že si firmy ještě na začátku léta myslely, že pandemie odezní a vše se vrátí k normálu. Nyní je už všem jasné, že začala dlouhodobá krize a řada věcí už nikdy nebude jako dřív,“ říká Rezlerová.
Na druhou otázku „Jaké plány má vaše firma se zaměstnanci v příštích 3-6 měsících, na které čerpala státní podporu na ochranu zaměstnanosti?“ odpovědělo 13 % firem, že si všechny ponechá na plný úvazek, 2 % plánují snížení úvazků a 2 % plánuje propuštění max 25 % z nich. Propouštění větší části těchto zaměstnanců neplánuje žádný respondent. Zároveň 80 % respondentů nečerpalo státní podporu na zachování zaměstnanosti.
Jaké benefity české firmy plánují svým zaměstnancům v souvislosti s dopady COVID-19 nabídnout? Na 1. místě trvalá možnosti pracovat částečně z domova, kterou zavedlo 38 % firem. 37 % rozšířilo možnosti učení a rozvíjení nových dovedností, 33 % zavedlo flexibilní pracovní dobu, 25 % se zaměřuje na benefity spojený se zdravím a spokojeností, 22 % nabízí částečné úvazky a 11 % plný homeoffice
“Epidemie zřejmě urychlí změny v ekonomice, které už tak byly revoluční v důsledku možnostem digitalizace a robotizace. Nutnost rychlého tréninku a rekvalifikace velkého množství lidí bude po epidemii ještě naléhavější,“ řekla Rezlerová.
Výsledky průzkumu pro čtvrté čtvrtletí 2020 ukazují, že zaměstnavatelé ve 22 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvyšovat počet pracovních sil. Zaměstnavatelé v 16 zemích očekávají snižování počtu pracovních sil. Pět zemí a oblastí hlásí stagnující náborové prostředí.
V porovnání s předchozím čtvrtletím náborové aktivity posílily ve 37 ze 43 zemí a oblastí, oslabily v pěti a v jedné zůstaly beze změny. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku jsou náborové plány slabší ve 41 zemích, jedna zůstává beze změny a Turecko, jako jediná země hlásí meziroční zlepšení náborového prostředí. Nejsilnější trh práce očekávají zaměstnavatelé na Tchaj-wanu, ve Spojených státech, Turecku, Japonsku a Řecku, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Panama, Kostarika, Jižní Afrika, Kolumbie a Velká Británie.
