Podle zjištění Banky CREDITAS je práci s dojížděním do zahraničí otevřena polovina lidí, kteří žijí v krajích sousedících s Německem a Rakouskem. Nejvyšší zájem je v chudším Karlovarsku, kde 7 % už takto pracuje a dalších 53 % by o to stálo, a na Ústecku, kde jde o 2 % a 59 %. „Pendlování“ jsou otevřenější mladší lidé a spíše muži než ženy.
„Lidé s hlavním příjmem v eurech mívají problém s jeho uznáním při žádosti o hypotéku. Přitom tyto příjmy nejsou méně stabilní než ty domácí. Proto jsme změnili nastavení a příjmy v eurech, dolarech, librách i švýcarských francích budeme uznávat v plné výši,“ říká členka představenstva CREDITAS zodpovědná za retail Ivana Pícková. „Zároveň je nyní nově v nabídce eurový účet s eurovou kartou, s neomezenými výběry v zahraničí zdarma. Klienti se tak vyhnou konverzi měny při platbě,“ dodává.
Otevřenost k možné práci v cizině silně koreluje s věkem. Čím jsou lidé mladší, tím spíše by byli pro: ve věkové skupině 18-25 let takto pracují 4 % a otevřeno by tomu bylo 68 %. Naopak ve věku 56-65 je pracujících 2 %, otevřeno je 39 % a plných 27 % tuto možnost zcela zavrhuje.
Velkou roli z hlediska motivace hraje příjem. Pro 85 % dotázaných je „vyšší plat“ hlavním faktorem, proč by kývli, u lidí s VŠ vzděláním je to dokonce 96 %. O kolik víc v čistém než v ČR by mělo jít? Čtvrtina chce alespoň o 50 % víc, třetina lidí chce alespoň dvakrát víc, zhruba 17 % chce alespoň trojnásobek a 13 % ještě víc. Náročnost na násobek příjmu roste s dosaženým vzděláním.
Jaké jsou největší bariéry, které lidé vnímají ohledně možného dojíždění za prací do zahraničí? Nejčastěji je to neznalost jazyka, kterou uvedlo 53 % lidí, která trápí o něco více ženy než muže. Až na druhém místě bylo dojíždění (38 %).
Průzkum pro CREDITAS realizovala v květnu 2022 agentura Ipsos.
