Pomocný analytický přehled, zkráceně PAP, je nový typ účetního záznamu, který musí od roku 2012 sestavovat určené účetní jednotky. Údaje v tomto přehledu vycházejí z jejich účetnictví a zpracovatelé posílají PAP do centrálního systému účetních informací státu. NKÚ nedávno kontroloval pomocný analytický přehled Ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2012. Výsledky pro PAP nevyznívají jednoznačně lichotivě.
Pomocný analytický přehled musí od roku 2012 sestavovat všechny OSS, kraje, státní fondy, Pozemkový fond, regionální rady regionů soudržnosti a některé příspěvkové organizace a obce. Údaje PAP jsou určeny pro monitorování a řízení veřejných financí a měly by sloužit k predikci vládního deficitu a dluhu a pro plnění vykazovacích povinností České republiky vůči mezinárodním institucím, zejména Eurostatu. Proto má kvalita údajů PAP naprosto zásadní význam.
NKÚ ve své zprávě upozorňuje, že právním předpisem stanovujícím povinnost předávat údaje PAP a upravujícím jeho obsah je vyhláška č. 383/2009 Sb. Údaje PAP jsou datovým souborem, který je do CSÚIS předáván elektronicky v zašifrovaném tvaru osobou odpovědnou za přenos dat. To je fyzická osoba jmenovaná pro tyto účely účetní jednotkou; tento soubor však není opatřen podpisovým záznamem osoby, která by nesla odpovědnost za obsahovou správnost předávaných údajů. Takovou povinnost totiž vyhláška č. 383/2009 Sb. neobsahuje, stejně jako neobsahuje ani povinnost sestavovat PAP v listinné formě.
Na kvalitě údajů z účetnictví přímo závisí vypovídací schopnost a použitelnost údajů PAP. Kontroloři NKÚ na Ministerstvu průmyslu a obchodu zjistili, že téměř 11 % údajů v objemu 71 miliard korun bylo zatíženo nesprávnostmi přenesenými do PAP z chyb vzniklých při vedení účetnictví tohoto ministerstva. To však není jediný problém.
Chyby v PAP se dotýkají i dotací. MPO v roce 2012 poskytovalo transfery obsahující prostředky od EU v rámci operačního programu Podnikání a inovace. Tento operační program je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 85 % způsobilých výdajů a české spolufinancování činí 15 %. Podíl EU ve výši 85 % je nejdříve předfinancován z prostředků státního rozpočtu, takže příjemce obdrží celou výši transferu a MPO následně žádá o refundaci předfinancované části za EU formou tzv. souhrnné žádosti, kterou podává platebnímu a certifikačnímu orgánu, jehož roli v ČR plní odbor MF Národní fond. Z účetní regulace lze z důvodu její nejednoznačnosti dovodit různé výklady, jak účtovat v těchto případech o předfinancování peněžních prostředků ze státního rozpočtu a o jejich refundaci.
Významným problémem pro vypovídací schopnost PAP je nejednoznačnost účetních předpisů. Právě kvůli ní nemohli kontroloři vyhodnotit správnost 25 % údajů PAP v objemu 168 miliard korun. Nejasná aplikace předpisů tak představuje největší riziko pro využitelnost údajů PAP.
Problémy a nedostatky při sestavování PAP nelze podle NKÚ přičítat pouze jeho zpracovatelům. Novela vyhlášky, která definuje konkrétní povinnosti zpracovatelů PAP, vyšla ve Sbírce zákonů 28. prosince 2011. Zpracovatelé PAP tak měli jen čtyři dny na to, aby provedli potřebné organizační a technické změny. Tvorbu PAP z významné části upravuje právně nezávazný dokument Ministerstva financí. NKÚ tento fakt pokládá za systémový problém.
