Evropané mají na hospodářskou situaci v Evropě mírně optimističtější pohled, než jen o několik měsíců dříve. Více než polovina Evropanů (51 %) v nedávném průzkumu uvedla, že se na budoucnost EU dívá optimisticky a celkem 43 % občanů soudí, že EU jde na cestě z krize správným směrem a zaujímá správný postoj k řešení nových globálních problémů. Je na obzoru růst poptávky?
Uvedené údaje plynou z nejnovějšího průzkumu Eurobarometr. Jakkoli z něj podle jeho autorů plyne, že optimismus v Evropě roste, růst je to opravdu jen velmi mírný - o dva procentní body u prvního zmíněného údaje a dokonce jen o jeden u druhého. Porovnávána jsou přitom první a druhé pololetí loňského roku.
Nelze tedy tvrdit, že by došlo k nějaké zásadní změně vnímání a soudit z ní na nadcházející rychlý růst poptávky. Nedojde-li k jiným výrazným změnám, lze se i nadále obávat stagnace.
Měkteré palčivé problémy přetrvávají. Nezaměstnanost (jako problém ji vnímá 49 % tázaných, –3 procentní body oproti loňskému jaru), hospodářská situace celkově (33 %, beze změny), inflace (20 %, beze změny) a veřejný dluh (15 %, –1 procentní bod). Toto jsou pro Evropany čtyři nejproblematičtější oblasti na vnitrostátní úrovni.
Osobně však lidi nejvíce trápí inflace (40 %, –1 procentní bod). Za největší problémy na úrovni EU pak považují Evropané v tuto chvíli ekonomickou situaci obecně (45 %, –3 procentní body), nezaměstnanost (–36 %, –2 procentní body) a stav veřejných financí členských států (26 %, –4 procentní body).
Podpora hospodářské a měnové unie se společnou měnou eurem zůstala od jara téměř nezměněna. Podporuje ji více než polovina Evropanů (52 %, +1 procentní bod), přičemž v 21 členských státech se pro euro vyslovila absolutní většina respondentů. Největší podpoře se euro těší v Lucembursku (79 %), Slovinsku (78 %), na Slovensku (78 %), v Estonsku (76 %) a Finsku (75 %).
Dodejme, že Eurobarometr je průzkum veřejného mínění, který Evropská komise pořádá dvakrát do roka. Poslední průzkum z podzimu 2013 proběhl formou osobních rozhovorů s respondenty v období mezi 2. a 17. listopadem 2013. Ve 28 členských státech a pěti kandidátských zemích (Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Island, Turecko a Srbsko) bylo dotazováno celkem 32 409 osob.
