Jak se letos bude dařit firmám? Šéfové českých firem jsou nejoptimističtější za posledních sedm let. Celkem 82 % z nich očekává, že jim letos porostou tržby. Loni to bylo 81 %. Jak ukázal již sedmý ročník Českého průzkumu názorů generálních ředitelů, který mezi 110 šéfy významných firem působících na českém trhu provedla poradenská společnost PwC ČR, za největší hrozbu považují nedostatek lidí s potřebnými dovednostmi a znalostmi. Zvyšovat stavy svých zaměstnanců totiž letos podle průzkumu hodlá 50 % firem, naopak snižovat jen 20 %.
Největší růstové příležitosti vidí čeští generální ředitelé na domácím, tedy českém trhu (31 %). Na druhém místě uvádějí inovace (21 %) a na třetím posílení svých pozic na stávajících zahraničních trzích (15 %). I když jsou krizová léta už za námi, firmy si stále velmi pečlivě hlídají náklady. Významnější úsporné opatření plánuje letos zavést 65 % dotázaných, loni to ještě bylo 72 %.
"Rostoucí česká ekonomika, nízká nezaměstnanost a zvyšující se mzdy podporují domácí poptávku. Na vzestupu jsou i firemní investice. Podniky chtějí maximálně vytěžit tento spotřebitelský a investiční apetit, a soustředí se proto na domácí trh. Tvrdá konkurence je nutí být maximálně efektivní, a vyvolává tak tlak na náklady. Máme-li zůstat konkurenceschopní, je potřeba více inovovat a soustředit se na prorůstové investice. Řada českých firem má však stále tendenci se k úspěchu a zisku prospořit, " říká Jiří Moser, řídící partner PwC ČR.
Úsporná opatření firem mají dle PwC za následek to, že finančně zdravé podniky mají nyní spoustu volné hotovosti. Rekordně vysoký podíl firem (90 %) tak hodlá letos financovat svůj růst vlastní hotovostí. Jen 30 % dotázaných (stejně jako loni) si plánuje půjčit v bance. Ostatní formy financování mají pak ještě menší podíl.
„Nízký zájem o externí zdroje ukazuje, že investiční plány firem jsou zatím poměrně skromné, neboť na velké akce by jim vlastní prostředky nestačily. Expanzivní plány českých firem jsou však poměrně ambiciózní. Celkem 29 % jich chce letos vstoupit na nový trh a 13 % plánuje fúzi či akvizici. Těmito transakcemi firmy řeší jak generační výměnu vlastníků, tak nedostatek lidských zdrojů či výrobních kapacit,“ vysvětluje Moser.
Nedostatek lidí představuje pro české generální ředitele největší hrozbu, která by mohla ohrozit jejich růstové plány. Nedostatku lidí s odpovídajícími schopnostmi a dovednostmi se velmi obává více než polovina dotázaných (52 %). Vysoké procento (43 % resp. 39 %) generálních ředitelů straší nekvalitní legislativa či přílišná regulace.
„Generální ředitelé si také začínají uvědomovat blížící se konec období slabé koruny a nutnost opět řídit svá měnová rizika. Výkyvy měnových kurzů tak představují velkou hrozbu pro čtvrtinu dotázaných a další více než polovina se jich alespoň mírně obává,“ upozorňuje Moser.
Téměř tři čtvrtiny (71 %) generálních ředitelů si myslí, že za posledních tři až pět let je regulace podnikatelského prostředí v Česku celkově intenzivnější. Tedy, že jsou např. více kontrolováni ze strany nejrůznějších úřadů nebo, že je stát důraznější při vymáhání daní či informací, které o sobě musím firmy sdělovat.
„Nové povinnosti, které na firmy v uplynulém roce dolehly a přicházejí i letos, například velmi medializovaná kontrolní hlášení či elektronická evidence tržeb, vyvolávají v generálních ředitelích pocit, že toho po nich chce stát opravdu hodně a že snaha chytit nepoctivé dopadá i na ty, co pravidla dodržují. Přitom téměř 30 % dotázaných uvedlo, že je jako občany těší, že si stát při výběru daní ohlídá peníze, které mu náleží, naopak více než 40 % prohlásilo, že jako vedoucí představitelé firmy jsou znepokojeni administrativní zátěží ze strany státu,” dodává Moser.
Podle generálních ředitelů by si měl stát stanovit tři oblasti priorit, aby se lépe dařilo podnikání v Česku:
