Ondřej Koudela: Přednášky a e-learning jsou k ničemu. První pomoc se naučíte jedině zážitkem

Ondřej Koudela se svým podnikáním snaží snížit počet lidí, kteří umírají jen kvůli špatné či žádné první pomoci. Jak přesně? Pomocí metod zážitkové pedagogiky dělá vše pro změnu myšlení lidí. Jak takové podnikání vypadá a jak se mu v něm daří? To se dočtete zde, v dalším díle našeho seriálu rozhovorů s českými podnikateli.

Proč jste se vlastně pustil právě do tohoto oboru?

Ondřej Koudela, idea provider, PrPomVýuka první pomoci je v troskách. Běžný Čech se dnes má učit první pomoc na třech klíčových místech: ve škole, v autoškole a v práci. Bohužel, všechny tyto tři body selhávají. V módě jsou neúčinné párhodinové kurzy, zcela nefunkční e-learning, nudné přednášky a podobně.

V Anglii zjistili, že kvůli špatné nebo žádné první pomoci jim ročně zemře 130000 lidí. To je stejně jako na rakovinu. V ČR k sobě nejsme zatím ani natolik upřímní, abychom si taková čísla zjišťovali.

Až se vám jednou něco stane a budete potřebovat pomoc, účastníci běžných přednášek o první pomoci raději půjdou dál. Budou mít strach a splynou s davem. Když budete mít štěstí, půjde kolem někdo, kdo se učil první pomoc zážitkem. Jako správný hrdina vystoupí z davu a nabídne vám pomoc. Za dobu naší činnosti jsme takových hrdinů vypustili do světa už více než 5000. A naštěstí nejsme sami, kdo učí první pomoc zážitkem.

Co pro vás bylo v začátcích vašeho podnikání nejobtížnější?

Nejobtížnější bylo vstoupit na trh a budovat značku. Trh se školením první pomoci je extrémně poškozený činností dodavatelů, kteří za dlouhá léta své činnosti nastavili nefunkční služby jako standard a ceny přibili k zemi. V podstatě se dá říci, že jsme vstupovali na trh s produktem zaměřeným na kvalitu a funkci, přičemž na tom trhu nebyl o kvalitu ani funkci zájem. Všechny zajímalo jen razítko.

Řešením bylo stát se sociální firmou. Nejprve jsme věnovali tisíce hodin zcela zdarma tomu, že jsme trh edukovali a kultivovali - viz například projekt Mýty o první pomoci. Objížděli jsme výstavy a veletrhy, podceňovali jsme naše služby, abychom se vůbec dostali ke klientům a mohli jim ukázat rozdíl v kvalitě a její smysl. Já osobně jsem se kvůli osobní finanční krizi musel stěhovat z Budějic, které jsem si zamiloval, zpět do Prahy. Byly to drsné začátky. Ale začalo se o nás mluvit v odborných kruzích, Facebook měl lepší a lepší organickou návštěvnost. A v roce 2014 přišel první velký klient: Air Liquide.

Jak vám vyhovuje podnikatelské prostředí v ČR?

Nevyhovuje. A to z několika důvodů: Přemíra daňové a byrokratické zátěže brzdí rozvoj startupů a inovativních projektů, což prohlubuje naše ekonomické problémy a zaostávání ve srovnání se světem. Současná vládnoucí skupina brzdí drobné podnikatele různými opatřeními, podporuje megafirmy orientované pouze na generování zisku. Což je zcela opačný trend, než jaký teď naše ekonomika a společnost potřebuje.

Většina lidí, včetně odborníků, vůbec netuší, co je to sociální podnikání. Nebo si myslí, že to znamená zaměstnávat lidi s hendikepem. Chybí jasný záměr státního aparátu, jak social business v ČR podporovat. První pomoc si mezi sebou přehazují jako horký brambor čtyři ministerstva (MPSV, MŠMT, MV, MZ). Neexistuje koncepce, rozhodují nekompetentní lidé, nikdo se systémově nezabývá didaktikou a kvalitou výuky.

Jaké faktory byly nejdůležitější pro úspěch vaší firmy?

V začátcích - řekněme v letech 2012 až 2014 - to byli nadšenci, přátelé, známí. Zajímali se o to, co dělám, jaké to je přijít k nám na kurz... A potom své zážitky vyprávěli dalším lidem. A odvážlivci, kteří si ochotně objednávali služby od startupu, který zatím neměl skoro žádné reference. Hodně pomohlo partnerství s KNO Česko a přátelství s Míšou Karáskovou, která stojí v jeho čele. Je to vynikající koučka, takže nám nabídla spolupráci nejen v oblasti businessu, ale pomohla nám růst i osobnostně.

Čím se odlišujete od konkurence?

"Bereme život vážně. Učíme první pomoc zážitkem." Tenhle náš základní slogan to vysvětluje docela dobře. Většina našich konkurentů svou práci vážně a do důsledků nebere. Prostě nemají zájem přemýšlet o tom, co vlastně dělají. Kdyby ten zájem měli, nemohli by se při výuce první pomoci omezovat na přednášky, e-learning a další nefunkční výukové metody, jak se to dnes děje.

Jaké zajímavé postupy používáte - a jak?

Naším základním pracovním nástrojem je zážitková pedagogika. Jedná se o vědní obor, který se zaměřuje na využití prožitku při vzdělávání. V našem případě to znamená realistické maskování poranění, intenzivní práci s komfortními zónami účastníka, využívání principů LARP (live action role playing) a budování kvalitního lektorského týmu. Díky tomu je potom každý náš kurz zcela přirozeně teambuildingem. Velmi intenzivním a kvalitním teambuildingem.

Narazili jste v průběhu podnikání na nějaké další vážné problémy než ty, které jste už zmínil?

Kromě té krize na počátku mohu ještě nabídnout jeden nedávný a velmi zajímavý fuckup. Deník MF Dnes využil článek o autolékárničkách, ke kterému jsem dával rozhovor, k tématickému zakrytí celostátních demonstrací na své titulní straně v úterý 6. března 2018. Kvůli neprofesionalitě redakce jsme tak málem čelili kritice a výsměchu, že jsme se takto zaprodali. Musel jsem vydat prohlášení, kde jsem situaci vysvětlil, a dva dny jsem strávil jen tím, že jsem tuhle krizi hasil na sociálních sítích. Ale dopadlo to dobře, většina lidí na to reagovala s pochopením a naše reakce vzbudila vlnu pozitivních ohlasů.

Co vnímáte jako riziko pro své podnikání?

Největším rizikem pro naše podnikání je lidský nezájem a občanská ignorance. Dokud se lidé zajímají o své okolí, o druhé a o dění v komunitě, máme vyhráno. Lidé, kteří chtějí být schopni pomoci druhým v nouzi, si nás dříve či později najdou. Jakmile ale v tomto směru dochází k úpadku, půjde to z kopce i s námi. Dalším rizikem jsou pro nás nezodpovědné firmy orientované pouze na maximalizaci zisku. My jim přinášíme mnohem důležitější hodnoty, než zisk. A pokud tomu nebudou rozumět, nikdy si u nás nic nekoupí. Daří se nám stále více firem přesvědčovat, že kvalitním školením první pomoci konají velmi mocné CSR a podporují social business. Je to ale běh na dlouhou trať.

Jaké máte plány do budoucna?

Náš plán do budoucna je propojit výuku první pomoci a BOZP. Obor BOZP to moc potřebuje, protože problémy s kvalitou výuky jsou tam ještě horší, než v první pomoci. Většina výuky sestává z trapného citování nudných vyhlášek. Když pomyslím na ty vyhozené příležitosti, které pro zaměstnavatele výuka BOZP nabízí, je mi do pláče. Ale neházíme flintu do žita, právě naopak. Chystáme pilotní výuku, hledáme si schopné BOZP školitele a navazujeme s nimi spolupráci. Těším se, až to půjde do praxe!

Rozhovor vznikl ve spolupráci s facebookovou skupinou Podnikatelé a živnostníci - výměna zkušeností.

Jste také ochotni podělit se o své podnikatelské zkušenosti s ostatními? Ozvěte se nám! Kontakt na redakci OnBusiness.cz najdete dole, v patičce stránky. Členství v uvedené skupině není podmínkou.